Jan 5
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
1Hili eni, naʻe ai ʻae kātoanga ʻae kakai Siu: pea naʻe ʻalu hake ʻa Sisu ki Selūsalema.
2Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
2Pea ʻoku ʻi Selūsalema, ʻo ofi ki he matapā sipi , ʻae ano vai, ʻoku ui ʻi he lea fakaHepelū ko Peteseta, naʻe nima hono fale hala.
3Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
3Pea naʻe tatoka ai ʻae kakai mahaki tokolahi, ko e kui, mo e pipiki, mo e mamatea, ʻi he tatali ki he ngaueue ʻoe vai.
4Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
4He naʻe ʻalu hifo ha ʻāngelo ki he ano ʻi ha ʻaho, ʻo fakangaueue ʻae vai: pea ko ia ʻe fuofua tuʻu ki he vai, hili hono fakangaueue, naʻe fakamoʻui ia mei hono mahaki kotoa pē.
5I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
5Pea naʻe ʻi ai ʻae tangata ʻe taha naʻe moʻua ʻi he mahaki ʻi he taʻu ʻe tolungofulu ma valu.
6Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
6Ka kuo mamata ʻa Sisu ki heʻene tokoto, ʻo ne ʻilo kuo fuoloa ʻene moʻua, naʻe fehuʻi ia ki ai, “Ko ho loto ke ke moʻui?”
7Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
7Pea pehē ʻe he mahaki kiate ia, “ʻEiki, ʻoku ʻikai ha tangata, ʻoka fakangaueue ʻae vai, ke ne hiki au ki he ano: kae lolotonga ʻeku ʻalu, ʻoku muʻomuʻa hifo ʻiate au ha taha kehe.”
8Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
8Pea tala ʻe Sisu kiate ia, “Tuʻu hake, pea toʻo ho mohenga, ʻo ʻalu.”
9A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.
9Pea fakafokifā pe kuo moʻui ʻae tangata, ʻo ne toʻo hono mohenga, pea ʻalu pea ko e ʻaho ko ia ko e Sāpate.
10Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.
10¶ Ko ia naʻe pehē ai ʻae kakai Siu kiate ia kuo fakamoʻui, “Ko e ʻaho Sāpate eni: ʻoku ʻikai ngofua ke ke fua ho mohenga.”
11Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
11Pea talaange ʻe ia kiate kinautolu, “Ko ia naʻa ne fakamoʻui au, ko ia pe naʻe pehē kiate au, ‘Toʻo ho mohenga, ʻo ʻalu.’”
12I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
12Pea naʻa nau fehuʻi ai kiate ia, “Ko hai ʻae tangata ko ia naʻe pehē kiate koe, “Toʻo ho mohenga, ʻo ʻalu?”
13Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
13Pea ko ia kuo fakamoʻui naʻe ʻikai te ne ʻilo pe ko hai ia: he naʻe mahuʻi mei ai ʻa Sisu, he naʻe ʻi ai ʻae tokolahi.
14Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
14Hili ia, naʻe ʻilo ia ʻe Sisu ʻi he falelotu lahi, ʻo ne pehē kiate ia, “Vakai, kuo fakamoʻui koe: ʻoua naʻa ke toe fai angahala, telia naʻa tō kiate koe ha kovi lahi hake.”
15Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
15Pea ʻalu ʻae tangata, ʻo fakahā ki he kakai Siu ko Sisu ia, naʻa ne fakamoʻui ia.
16A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.
16Pea ko ia naʻe fakatangaʻi ai ʻa Sisu ʻe he kakai Siu, ʻonau fie tāmateʻi ia, koeʻuhi ko ʻene fai ʻae meʻa ni ʻi he ʻaho Sāpate.
17Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
17¶ Ka naʻe talaange ʻe Sisu kiate kinautolu, “ʻOku kei ngāue ni ʻa ʻeku Tamai, pea ʻoku ou ngāue foki.”
18Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
18Ko ia naʻe ʻāsili ai ʻae fie tāmateʻi ia ʻe he kakai Siu, he naʻe ʻikai ke ngata ʻi he maumauʻi ʻae Sāpate, ka ko ʻene pehē foki, ko e ʻOtua ko ʻene Tamai, ʻo ne fakatatau ai ia ki he ʻOtua.
19I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
19Pea leaange ʻa Sisu, ʻo ne pehē kiate kinautolu, Ko e moʻoni, ko e moʻoni, ʻoku ou tala kiate kimoutolu, “ʻOku ʻikai faʻa fai ʻe he ʻAlo ha meʻa ʻe ia pē, ka ko ia ʻoku ne mamata ʻoku fai ʻe he Tamai: he ko e meʻa kotoa pē ʻoku ne fai, ʻoku fai ia ʻe he ʻAlo foki.
20Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
20He ʻoku ʻofa ʻae Tamai ki he ʻAlo, ʻo ne fakahā kiate ia ʻae ngaahi meʻa kotoa pē ʻoku ne fai: pea te ne fakahā kiate ia ʻae ngaahi ngāue lahi ʻi he meʻa ni, ke mou ofo ai.
21Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
21He ʻoku hangē ʻoku fokotuʻu mo fakaake ʻe he Tamai ʻae mate; ʻoku pehē ʻae fakaake ʻe he ʻAlo ʻaia kotoa pē ʻoku loto ia ki ai.
22Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,
22He ʻoku ʻikai fakamaau ha tokotaha ʻe he Tamai, ka kuo ne tuku ʻae fakamaau kotoa pē ki he ʻAlo:
23Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
23Koeʻuhi ke fakaʻapaʻapa kotoa pē ki he ʻAlo, ʻo hangē ko ʻenau fakaʻapaʻapa ki he Tamai. Ko ia ʻoku ʻikai fakaʻapaʻapa ki he ʻAlo, ʻoku ʻikai fakaʻapaʻapa ia ki he Tamai naʻa ne fekau ia.
24Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.
24“Ko e moʻoni, ko e moʻoni, ʻoku ou tala kiate kimoutolu, Ko ia ʻoku fanongo ki heʻeku lea, ʻo tui kiate ia naʻa ne fekau au, ʻoku ʻiate ia ʻae moʻui taʻengata, pea ʻe ʻikai fakamalaʻia ia; ka kuo hao mei he mate ki he moʻui.
25Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
25Ko e moʻoni, ko e moʻoni, ʻoku ou tala kiate kimoutolu, ʻOku haʻu ʻae ʻaho, pea ko eni ia, ʻe fanongo ai ʻae mate ki he leʻo ʻoe ʻAlo ʻoe ʻOtua; pea ko kinautolu ʻe fanongo te nau moʻui.
26Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
26He ʻoku hangē ʻoku maʻu ʻe he Tamai ʻae moʻui ʻiate ia pē; pea ʻoku pehē pe ʻene tuku ki he ʻAlo, ke ne maʻu ʻae moʻui ʻiate ia pe;
27A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
27Pea kuo ne tuku kiate ia ʻae pule ke ʻaʻana ʻae fai ʻoe fakamaau foki, koeʻuhi ko e ʻAlo ia ʻoe tangata.
28Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
28ʻOua te mou ofo ai: he ʻoku haʻu ʻae ʻaho, ʻe fanongo ai ki hono leʻo ʻakinautolu kotoa pē ʻoku ʻi he ngaahi tanuʻanga,
29A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
29Pea te nau ʻalu atu; ko kinautolu naʻe fai lelei, ki he toetuʻu ʻoe moʻui; mo kinautolu naʻe fai kovi, ki he toetuʻu ʻoe fakamalaʻia.
30Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
30“ʻOku ʻikai te u faʻa fai ʻeau pe ha meʻa: ʻoku hangē ko ʻeku fanongo, ʻa ʻeku fakamaau: pea ʻoku totonu ʻeku fakamaau; koeʻuhi ʻoku ʻikai te u fai ki hoku loto ʻoʻoku, ka ko e finangalo ʻoe Tamai naʻa ne fekau au.
31Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
31¶ “Kapau te u fakamoʻoni au ʻeau pē, tā ʻoku ʻikai moʻoni ʻeku fakamoʻoni.
32Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
32ʻOku ai ha tokotaha kehe ʻoku ne fakamoʻoniʻi au; pea ʻoku ou ʻilo ko ʻene fakamoʻoni kiate au ʻoku moʻoni.
33Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
33Naʻa mou fekau kia Sione, pea naʻa ne fakamoʻoni ʻe ia ki he moʻoni.
34Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
34Ka ʻoku ʻikai ʻaonga kiate au ʻae fakamoʻoni mei he tangata: ka ʻoku ou lea ʻaki eni koeʻuhi ke mou moʻui.
35Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.
35Ko e maama vela mo ulo ia: pea naʻa mou loto ʻo fuoloa siʻi pē ke fiefia ʻi hono maama.
36Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
36¶ Ka ʻoku ou maʻu ʻae fakamoʻoni lahi ʻia Sione: he ko e ngaahi ngāue kuo tuku kiate au ʻe he Tamai ke u fai, ko e ngāue ko ia ʻoku ou fai, ʻoku fakamoʻoni kiate au, kuo fekau au ʻe he Tamai.
37A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.
37Pea ko e Tamai, ʻaia naʻa ne fekau au, kuo ne fakamoʻoni kiate au. Naʻe ʻikai te mou fanongo ʻi ha kuonga ki hono leʻo, pe mamata ki hono anga.
38A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.
38Pea ʻoku ʻikai nofoʻia ʻakimoutolu ʻe heʻene folofola: he ko ia naʻa ne fekau, ʻoku ʻikai te mou tui ki ai.
39Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.
39¶ ʻOku mou kumi lahi ʻi he ngaahi tohitapu koeʻuhi ʻoku mou ʻamanaki ke maʻu ai ʻae moʻui taʻengata: pea ko ia ia ʻoku fakamoʻoni kiate au.
40A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
40Ka ʻoku ʻikai te mou loto ke haʻu kiate au, koeʻuhi ke mou moʻui.
41Chvály od lidí jáť nepřijímám.
41“ʻOku ʻikai te u maʻu ʻae fakamālō mei he tangata.
42Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
42Ka ʻoku ou ʻilo ʻakimoutolu, ʻoku ʻikai ʻiate kimoutolu ʻae ʻofa ʻae ʻOtua.
43Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
43Kuo u haʻu au ʻi he huafa ʻo ʻeku Tamai, pea ʻoku ʻikai te mou maʻu au: kapau ʻe haʻu ha taha ʻi hono hingoa ʻoʻona, te mou maʻu ia.
44Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
44ʻE faʻa tui fēfē ʻakimoutolu, ʻoku mou fetaliʻaki ʻae fefakamālōʻaki ʻiate kimoutolu, ka ʻoku ʻikai te mou kumi ki he fakamālō mei he ʻOtua pē?
45Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
45ʻOua naʻa mahalo te u talatalaaki ʻakimoutolu ki he Tamai: ʻoku ai ha tokotaha ʻoku ne talatalaaki ʻakimoutolu, ʻa Mōsese, ʻoku mou falala ki ai.
46Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.
46He ka ne tui ʻakimoutolu kia Mōsese, pehē, kuo mou tui kiate au: he naʻe tohi ʻe ia kiate au.
47Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
47Pea kapau ʻoku ʻikai te mou tui ki heʻene ngaahi tohi, ʻe fēfeeʻi hoʻomou tui ki heʻeku ngaahi lea?”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.