Jan 7
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.
1Hili ʻae ngaahi meʻa ni, naʻe fononga fano ʻa Sisu ʻi Kāleli: he naʻe ʻikai fie fononga ia ʻi Siutea, he naʻe holi ʻae kakai Siu ke tāmateʻi ia.
2A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.
2Pea ko e kātoanga ʻoe ngaahi fale fehikitaki ʻae kakai Siu, naʻe ofi.
3Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.
3Ko ia naʻe pehē ai ʻe hono kāinga kiate ia, “ʻAlu ʻi heni, ʻo ʻalu ki Siutea, koeʻuhi ke mamata foki ʻa hoʻo kau ākonga ki he ngaahi ngāue ʻoku ke fai.
4Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.
4He ʻoku ʻikai ha tangata ʻoku holi ke ongoongo, pea ne fai fakalilolilo ha meʻa. Kapau ʻoku ke fai ʻae ngaahi meʻa ni, fakahā koe ki māmani.”
5Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.
5He naʻe ʻikai tui foki ʻa hono kāinga kiate ia.
6I dí jim Ježíš: Èas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.
6Pea talaange ʻe Sisu kiate kinautolu, “ʻOku teʻeki ai hoko hoku ʻaho: ka ʻoku tatau kotoa pē ʻae ʻaho kiate kimoutolu.
7Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.
7ʻOku ʻikai faʻa fehiʻa ʻa māmani kiate kimoutolu; ka ʻoku fehiʻa ia kiate au, koeʻuhi ʻoku ou fakahā ki ai, ʻoku kovi ʻene ngaahi ngāue.
8Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.
8Mou ʻalu hake ki he kātoanga ni: ʻe ʻikai te u ʻalu leva ki he kātoanga ni; he ʻoku teʻeki ai hokosia hoku ʻaho.”
9To pověděv jim, zůstal v Galilei.
9Hili ʻene lea ʻaki ʻae ngaahi lea ni kiate kinautolu, pea nofo pe ia ʻi Kāleli.
10A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.
10Ka kuo ʻalu hono kāinga, pea toki ʻalu foki ia ki he kātoanga, naʻe ʻikai ʻi he fakahā, kae fakafufū pe.
11Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?
11¶ Pea kumi ia ʻe he kakai Siu ʻi he kātoanga, ʻonau pehē, “Ko e fē ia?”
12A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.
12Pea naʻe lahi ʻae fefanafanahi ʻi he kakai koeʻuhi ko ia: he naʻe pehē ʻe he niʻihi, “Ko e tangata lelei ia:” kae pehē ʻe he niʻihi, “ʻOku ʻikai; he ʻoku ne fakahalaʻi ʻae kakai.”
13Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.
13Ka naʻe ʻikai lea fakahā ʻe ha taha kiate ia, ko ʻenau manavahē ki he kakai Siu.
14Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.
14¶ Pea ʻi he lolotonga ʻae kātoanga, naʻe ʻalu hake ʻa Sisu ki he falelotu lahi, ʻo akonaki.
15I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?
15Pea ofo ʻae kakai Siu, ʻo nau pehē, “ʻOku ʻilo fakafēfē ʻe he tangata ni ʻae poto, he naʻe ʻikai akonekina?”
16Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.
16Pea leaange ʻa Sisu kiate kinautolu, ʻO ne pehē, “Ko ʻeku akonaki ʻoku ʻikai ʻaʻaku, ka ʻoku ʻaʻana naʻa ne fekau au.
17Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
17Pea ko ia ia ʻe fai ki hono finangalo, te ne ʻilo ʻae akonaki, pe ʻoku ʻi he ʻOtua ia, pe ko ʻeku lea ʻiate au pe.
18Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.
18Ko ia ʻoku lea ʻiate ia pē, ʻoku kumi ʻae fakamālō ʻaʻana: ka ko ia ʻoku ne kumi ʻae fakamālō ʻo ia naʻa ne fekau ia, ko ia ia ʻoku moʻoni, pea ʻoku ʻikai ha taʻemāʻoniʻoni ʻiate ia.
19Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?
19ʻIkai naʻe ʻatu ʻe Mōsese ʻae fono kiate kimoutolu, ka ʻoku ʻikai hamou tokotaha ʻoku ne fai ki he fono? Ko e hā ʻoku mou kumi ai ke tāmateʻi au?”
20Odpověděl zástup a řekl: Ïábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?
20Pea leaange ʻae kakai, ʻo pehē, ʻOku ʻiate koe ha tēvolo: ko hai ʻoku kumi ke tāmateʻi koe?
21Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.
21Pea leaange ʻa Sisu, ʻo pehē kiate kinautolu, “Kuo u fai ʻae ngāue ʻe taha, pea ʻoku mou ofo ai kotoa pē.
22Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka.
22Naʻe fokotuʻu ʻe Mōsese ʻae kamu kiate kimoutolu; (ka ʻoku ʻikai mei ʻa Mōsese ia, kae mei he ngaahi tamai; pea ʻoku kamuʻi ʻekimoutolu ʻae tama tangata ʻi he ʻaho Sāpate.
23Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?
23Pea kapau ʻe kamu ʻae tama tangata ʻi he ʻaho Sāpate, koeʻuhi ke ʻoua naʻa maumauʻi ʻae fono ʻa Mōsese; ʻoku mou ʻita kiate au, ko e meʻa ʻi heʻeku fakamoʻui haohaoa ʻae tangata ʻi he ʻaho Sāpate?
24Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.
24ʻOua te mou fakamaau ʻo fakatatau mo ia ʻoku ha mai, kae fakamaau ke totonu.”
25Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?
25Pea lea ai ha niʻihi mei Selūsalema, “ʻIkai ko eni ia ʻoku nau kumi ke tāmateʻi?
26A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
26Pea vakai, ʻoku lea mālohi ia, kae ʻikai siʻi te nau lea kiate ia. ʻOku ʻilo moʻoni ʻe he kau pule ko e Kalaisi totonu eni?
27Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.
27He ʻoku tau ʻilo ʻae potu ʻoku haʻu mei ai ʻae tangata ni: ka ʻoka haʻu ʻa Kalaisi, ʻe ʻikai ha taha te ne ʻilo pe ʻoku mei fē ia.”
28I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.
28Pea kalanga ʻa Sisu ʻi he falelotu lahi ʻi heʻene akonaki, ʻo pehē, “ʻOku mou ʻilo au, pea ʻoku mou ʻilo ʻae potu ʻoku ou haʻu mei ai: pea ʻoku ʻikai te u haʻu ʻiate au pē, ka ko ia naʻa ne fekau au ʻoku moʻoni ia, ʻaia ʻoku ʻikai te mou ʻiloa.
29Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.
29Ka ʻoku ou ʻilo ia: he ʻoku ou meiate ia, pea naʻa ne fekau au.”
30I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
30Pea naʻa nau holi ai ke puke ia ka naʻe ʻikai ala ha taha kiate ia, he naʻe teʻeki hoko hono ʻaho.
31Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?
31Pea naʻe tui ʻae tokolahi ʻoe kakai kiate ia, ʻonau pehē, “ʻOka haʻu ʻae Kalaisi, ʻe lahi hake ʻae mana ʻe fai ʻe ia ʻi he ngaahi meʻa ni kuo fai ʻe he tangata ni?”
32Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.
32¶ Pea naʻe fanongo ʻae kau Fālesi ʻoku fefanafanahi ʻae kakai kiate ia; pea fekau ʻe he kau Fālesi mo e kau taulaʻeiki lahi ʻae kau tangata fekau, ke nau puke ia.
33Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.
33Pea lea ai ʻa Sisu kiate kinautolu, “ʻOku toe siʻi pe ʻeku ʻiate kimoutolu, peau ʻalu kiate ia naʻa ne fekau au.”
34Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.
34Te mou kumi au, pea ʻikai ʻiloʻi pea ko e potu te u ʻi ai, ʻe ʻikai te mou faʻa lava ki ai.
35I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?
35Pea fepehēʻaki ai ʻae kakai Siu, “ʻE ʻalu ki fē ia, ʻe ʻikai te tau faʻa ʻiloʻi ia? Te ne ʻalu ki he ngaahi Senitaile kuo fakahēʻi, pea ako ki he Senitaile?
36Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?
36Ko e hā ʻae lea ko eni ʻoku ne pehē ai, Te mou kumi au, pea ʻikai te mou ʻiloʻi: pea ko e potu te u ʻi ai, ʻe ʻikai te mou faʻa lava ki ai?”
37V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.
37ʻI he ʻaho fakaʻosi, ko e ʻaho lahi ʻoe kātoanga, naʻe tuʻu ʻa Sisu ʻo kalanga, ʻo pehē, “Kapau ʻoku fieinu ha tangata, ke haʻu ia kiate au ʻo inu.
38Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.
38Ko ia ʻoku tui kiate au, ʻo hangē ko ia kuo fakahā ʻi he tohi, ‘ʻE tafe mei hono loto ʻae ngaahi vai moʻui.’”
39(A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)
39(Ka ko ʻene lea ia ki he Laumālie, ʻaia ʻe maʻu ʻekinautolu ʻoku tui kiate ia: he naʻe teʻeki ai foaki ʻae Laumālie Māʻoniʻoni; koeʻuhi naʻe teʻeki ai hakeakiʻi ʻa Sisu.)
40Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.
40¶ Pea ʻi he fanongo ʻae kakai tokolahi ki he lea ni, naʻa nau pehē, “Ko e moʻoni ko eni ʻae Palōfita.”
41Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?
41Pea pehē ʻe he niʻihi, “Ko eni ʻae Kalaisi.” Ka naʻe lea ʻae niʻihi, “ʻE haʻu ʻae Kalaisi mei Kāleli?
42Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?
42ʻIkai ʻoku tala ʻi he tohi, ʻE haʻu ʻae Kalaisi ʻi he hako ʻo Tevita, pea mei he kolo ko Petelihema, naʻe ʻi ai ʻa Tevita?”
43A tak různice v zástupu stala se pro něj.
43Pea naʻe fakakikihi ʻae kakai ko e meʻa ʻiate ia.
44Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.
44Pea naʻe loto ʻa honau niʻihi ke puke ia; ka naʻe ʻikai ala ha taha kiate ia.
45Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?
45¶ Pea haʻu ai ʻae kau tangata fekau ki he kau taulaʻeiki lahi mo e kau Fālesi; pea nau pehē kiate kinautolu, “Ko e hā ʻoku ʻikai ai te mou ʻomi ia?”
46Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.
46Pea talaange ʻe he kau tangata fekau, “ʻOku teʻeki ʻaupito ha tangata ʻe lea ʻo hangē ko e tangata ni.”
47I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?
47Pea toki pehē ʻe he kau Fālesi kiate kinautolu, “Kuo kākaaʻi mo kimoutolu foki?
48Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?
48He kuo tui kiate ia ha niʻihi ʻi he kau pule pe ʻi he kau Fālesi?
49Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.
49Ka kuo malaʻia ʻae kakai ni ʻoku taʻeʻilo ki he fono.”
50I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:
50Pea lea ʻa Nikotimasi kiate kinautolu, (ko ia ia naʻe haʻu kia Sisu ʻi he poʻuli,) he ko honau tokotaha ia,
51Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?
51“ʻOku tukuakiʻi ha tangata ʻe hotau fono ʻi he teʻeki fanongo ki ai, pea ʻilo ʻaia ʻoku ne fai?”
52Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.
52Pea naʻa nau leaange, ʻo pehē kiate ia, “He ko e Kāleli foki ʻa koe? Kumi, pea vakai: he ʻoku ʻikai ha palōfita ʻe tupu mei Kāleli.”
53I šel jeden každý do domu svého.
53Pea naʻe taki taha ʻalu ki hono fale.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.