Jan 8
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
1Jesus maninindri mardawonpaia wapana wonti.
2Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
2Dankudankubana Nau nakaldra Godaia pungani wokarana wonti, ja kana wolara nunkangu wokarana wonti, ja Nau ngamana ngarina wonti ja tanangu ngujangujara jinkina wonti.
3I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
3Jaura jinkinietjali ja Pharisaiali widla kulno nunkangu wapalkana wonti, tanali nana pinta wokaribanani matja patana, ja nana terti terkibana wonti,
4Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
4Ja nunkangu jatana wonti: „Ngujangujara jinkinietjajai, nanapini widla tanali patana warai morlalu pinta wokaribanani.
5A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
5Mosili jirijiribani jaurani ngaianingu jirijiribana wonti, jenipara mardali dakananto, mina jidni jatai?“
6A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
6Jenia tana nunkangu jatana wonti nina wontjala, ngangau tanali palpa ngamalkananto nunkangundru ngulkuterkala. Jesus buruna ngarina wonti ja marawutjujeli mitani dakana wonti.
7A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
7Ngangau tana nina milingeru jakalkanani, Nau miririna tarana wonti ja tanangu jatana wonti: „Warle jurangundru madlentji pani ngani, nulia marda ngoperalali nanaia dakananto.“
8A opět schýliv se, psal na zemi.
8Ja nakaldra Nau buruna ngarina wonti ja mitani dakana wonti.
9A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
9Tanali jenia matja ngarana, burka tanangu ngulkuterkana wonti, ja tana dunkana wonti kulnulu kulnulu, pinarandru wonina nakajelu; ja Jesus kulnulu ngamana wonti, ja widla terti terkantinani.
10A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
10Jesus miririna tarana wonti, ja ngangau Nulu wata kulno najina wonti windri nana widla, Nau nankangu jatana wonti: „Widlajai, woderi jinkani tana ngulkuterkanietja? Wata kulnujeli jinkangu kalala jinkina warai?“
11Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
11Nani jatana wonti: „Wata kulnujeli Kaparajai!“ Jesus nankangu jatana wonti: „Jeruja bakana ngato jinkangu wata kalala kurala nganai; wapau, ja wata morla madlentji ngankau!“
12Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
12Nakaldra Jesujeli tanangu kaukaubana wonti ja jatana wonti: „Ngani mitaia praitji nganai; worana ngakangu karipaterila nganai, nau wata ngalpurani wirarila nganai, a‐ai, nulu tepia praitji ngamalkala nganai.“
13I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
13Pharisaia nunkangu jatana wonti: „Jidni jinkangundru munta tinkari ngankateriai; tinkari ngankani jinkani wata morlalu nganai.“
14Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
14Jesujeli kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Bakana ngato ngakangundru muntali tinkari ngankanani, tinkari ngankani ngakani morlalu nganai, ngangau ngani milkila wodajerindru ngani wokarana wonti ja wodajeri ngani wapala nganai; jura wata milkila wodajerindru ngani wokarai ja wodajeri ngani wapai.
15Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
15Jura palkundru kalala kurai: ngato wata kulnuni kalala kurai.
16A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
16Ja ngato bakana kalala kuranani, kalala kurani ngakani morlalu ngangai; ngangau ngani wata kulnulu nganai, a‐ai, ngani ja Ngaperi Nulia ngana jinpanala.
17A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
17Ja bakana jurani jirijiribani jaurani dakanala parai: Kana mandruja tinkari ngankani morlalu nganai.
18Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
18Ngato ngakangundru muntali tinkari ngankai, ja Ngaperali, Nulia ngana jinpanala, ngakangundru tinkari ngankai.“
19Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
19Tana nunkangu jatana wonti: „Woderi Ngaperi jinkani nganai?“ Jesujeli kalabana wonti: „Jura wata ngana ja wata Ngaperi ngakani ngujamai; jura ngana ngujamanani, jura bakana Ngaperi ngakani ngujamanani.“
20Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
20Tananapini jaura Jesujeli mardatandra kokuni karakara jatana wonti, Nulu Godaia pungani ngujangujara jinkinani; ja wata kulnujeli nina patana wonti, ngangau ditji nunkani wata kantji wokarana warai.
21I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
21Jesus nakaldra tanangu jatana wonti: „Ngani wapai, ja jura ngana wontila nganai, ja madlentjani juranani jura palila nganai; wodajeri ngani wapai, naka jura ngandandariai wokarala.“
22I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
22Juda kana jatana wonti: „Nulia ngantjai kara munta nari ngankaterila, ngangau Nau jatai: Wodajeri ngani wapai, naka jura ngandandariai wokarala?“
23I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
23Ja Nau tanangu jatana wonti: „Jura ngarinalundru nganai, ngani mirindru nganai; jura nunkangupini mitandru nganai, ngani wata nunkangupini mitandru nganai.
24Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
24Ngani jurangu matja jatana warai, jura madlentjani juranani palila nganai; ngangau jura wata morlalu ngundranani ngani Nauja nganai, jura madlentjani juranani palila nganai.“
25I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
25Tana nunkangu jatana wonti: „Worana jidni nganai?“ Ja Jesus tanangu jatana wonti: „Ngopera jenia, mina ngani jurangu jatai.
26Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
26Marapu ngato ngamalkai jurangundru jatala ja kalala kurala; ja Nauja, Nulia ngana jinpanala, morlalu nganai, ja mina ngato nunkangundru ngarana wonti, jena ngato mitalani kaukaubai.“
27A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
27Tanali wata ngujamana wonti, Nau tanangu Ngaperandru jatanani.
28Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
28Jesus tanangu jatana wonti: „Jura Kanaia Ngatamura matja miri ngankana warai, ngadani jura ngujamala nganai ngani Nauja nganai, ja ngato muntali panila ngankai, a‐ai, worderu Ngaperali ngakangu ngujangujara jinkina wonti, jenia ngato kaukaubai.
29A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
29Ja Nulia ngana jinpanala, Naupini ngakangunto nganai; ja Ngaperali ngana wata kulnulu worarai, ngangau ngato milingeru ngankai, mina Nulia ngantjai.“
30Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
30Nulu jenia kaukaubanani, marapujeli nunkangu morlalu ngundrana wonti.
31Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
31Jesus tanangu Juda kanani, tanali nunkangu morlalu ngundranani, jatana wonti: „Jura jaurani ngakanani wonki ngamanani, jura morlalu mili ngakani ngananani,
32A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
32Ja jura morlaluta ngujamala nganai, ja morlalulali jurana kurakala nganai.“
33I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
33Tanali nunkangu kalabana wonti: „Abrahamani ngatamura ngaiani nganai, ja wata pota kulno ngaiani kulnuja mili nganana wonti; worderu jidni jatai: «Jura kurakanila pantjinanto?»“
34Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
34Jesujeli tanangu kalabana wonti: „Morlalu, morlalu, ngani jurangu jatai: Warle madlentji ngankai, nau madlentjaia mili nganai.
35A služebník nezůstává v domu na věky; ale Syn zůstává na věky.
35Mili wata ngurali pungani ngamai; Ngatamura ngurali ngamai.
36Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
36Ngatamurajeli jurana kurakanani, jura kantji kurakanila nganala nganai.
37Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
37Ngani milkila jura Abrahamani ngatamura nganai; ja jura wontiai ngana naria nandrala, ngangau jaura ngakani wata jurangu wiriai.
38Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
38Ngato kaukaubai, mina ngato Ngaperani ngakanani najina wonti; ja jura ngankai, mina jura ngaperani juranani najina warai.“
39Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
39Tanali nunkangu kalabana wonti ja jatana wonti: „Ngaperi ngaianini Abraham nganai.“ Jesus tanangu jatana wonti: „Jura Abrahamani kupa ngananani, jura bakana Abrahamani ngankana ngankananto.
40Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
40Karari jura ngana wontiai naria nandrala, jenipara kana Nulia jurangu morlalu kaukaubana warai, nina ngato Godandru ngarana wonti; jenia Abrahamali wata ngankana wonti.
41Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
41Jura ngaperaia juranaia ngankani ngankai.“ Tana nunkangu jatana wonti: „Ngaiani wata palakantjindru dankana wonti; Ngaperi kulno ngaiani ngamalkai, ninaia Goda.“
42Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
42Jesus tanangu jatana wonti: „Goda Ngaperi jurani ngananani, jura ngana ngantjanani; ngangau ngani Godandru dunkana wonti ja wokarana wonti, ngangau bakana ngani wata munta wokarana wonti, a‐ai, Nulia ngana jinpanala.
43Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
43Minandru jura jaura ngakani wata ngujamai? Ngangau jura ngandandariai jaura ngakani ngarala.
44Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
44Jura ngaperi kutjindru nganai, ja ngaperaia juranaia jertapaterina jura jertapateriai ngankala. Naupini kananandranietja ngoperandru nganana wonti, ja morlalulani nau wata terkai, ngangau morlalula wata nunkangu nganai. Nau jedi jatanani, nulu nunkangundru munta jatai, ngangau nau jedikantji nganai ja nunkanipini ngaperi.
45Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
45Ngangau ngani jurangu jatai, jura ngakangu wata morlalu ngundrai. (Ngantjani‐jaura Judica ditjini.)
46Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
46Warle jurangundru ngakangu madlentji kulno wondrai? Ngani morlaluta jatanani, minandru jura ngakangu wata morlalu ngundrai?
47Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
47Worana Godandru nganai, nulu Godaia jaura ngarai; jendrangundruja jura wata ngarai, ngangau jura wata Godandru nganai.“
48Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
48Juda kanali kalabana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Ngaiani wata talku jatai, jidni Samarita kana nganai ja kutji ngamalkai?“
49Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
49Jesujeli kalabana wonti: „Ngato wata kutji ngamalkai, a‐ai, ngato Ngaperi ngakani pirna ngundrai, ja jura ngana wata pirna ngundrai.
50Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
50Ngato wata pirnala ngakani wontiai; Kulno nganai, Nulupini ninaia wontiai ja kalala kurai.
51Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.
51Morlalu, morlalu, ngani jurangu jatai: Kulnujeli jaura ngakani ngamalkanani, nulu ngurali wata nari najila nganai.“
52Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky.
52Juda kana nunkangu jatana wonti: „Karari ngaiani ngujamai, jundru kutji ngamalkai; Abraham ja Propheta palina wonti, ja jidni jatai: Kulnujeli jaura ngakani ngamalkanani, nulu ngurali wata nari najila nganai.
53Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
53Jidni morla pirna nganai ngaianini ngaperani Abrahamangu, nau palina wonti? Ja Propheta wora palina wonti; worana jidni munta ngankateriai?“
54Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
54Jesujeli kalabana wonti: „Ngani munta pirna ngankaterinani pirnala ngakani pani nganai; Ngaperali ngakanali ngana pirna ngankai, nunkangundru jura jatai, Nauja Goda jurani nganai.
55A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
55Ja jura ninaia wata ngujamana warai; ngato ninaia ngujamai; ja ngani jatanani, ngato ninaia wata ngujamai, ngani jedikantji nganala nganai jurangu jeribaka; ngato ninaia ngujamai, ja jaura nunkani ngato ngamalkai.
56Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
56Abraham ngaperi jurani murlali pantjina wonti ditji ngakani najila; ja nulu nina najina wonti ja mankina wonti.“
57Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
57Juda kana nunkangu jatana wonti: „Jidni wata kilpawoldra 50 nganai? Ja jundru Abraham najina wonti.“
58Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
58Jesus tanangu jatana wonti: „Morlalu, morlalu, ngani jurangu jatai: Morla ngopera Abrahamangu ngani nganana wonti.“
59I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
59Tanali marda patana wonti nina dakananto. Jesus kurukurumalkaterina wonti ja Godaia pungandru dunkana wonti, tanangu terti palkingana tarana.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.