Jan 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
1Ngadani Jesus Galilaia ja Tiberias panto jerankaria pararana wonti.
2A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
2Ja kana wolara nunkangu karipaterina wonti, ngangau tanali tanana malka najina wonti, tana Nulu muntjani ngankana wonti.
3I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
3Ja Jesus mardawonpaia tarana wonti, ja naka Nau ngamana ngarina wonti nunkani milinto.
4Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
4Ja Passa, Juda kanaia ditji pirna, karakara nganana wonti.
5Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
5Jesus milkieli pariparina wonti ja najina wonti kana wolara nunkangu jurborinani, Nau Philippungu jatana wonti: „Wodajerindru ngaiana buka burungankananto tanali tajinanto?“
6(Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
6Jenia Nau jatana wonti nina wontjana; ngangau Nau munta milkila nganana wonti, mina Nau jertapaterina wonti ngankala.
7Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
7Philippulu nunkangu kalabana wonti: „200 mardatandrali buka tanangu wata matja nganai, pilkipilki kulnujeli tanangundru windri ngalje maniati.“
8Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
8Mili kulno nunkani Andreas, Simon Petruni ngatata, nunkangu jatana wonti:
9Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
9„Kanku kulno ninkida nganai, nulia buka ngunku mara wora ja paru mandru ngamalkai; ja mina jenia tanangu marapuni!“
10I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
10Jesus jataua wonti: „Ngankanau kana wolara ngamana ngarinanto!“ Nunkangupini pirini kanta marapu nganana wonti. Ja kana 5000 ngamana ngarina wonti.
11Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
11Jesujeli buka patana wonti, ja Nulu jurakokana wonti, ja tanana milini jinkina wonti, ja milieli tanangu matja ngamana ngarina; jeruja bakana parundru, worderuntja tanali ngantjana wonti.
12A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
12Tana matja jerturina, Nau milini nunkanani jatana wonti: „Buka worduwordu kampanau, ngangau panila tintananto.“
13I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
13Tanali kampana wonti, ja billi marapratjana ja mandru buka worduwordujeli manamiri ngankana wonti buka ngunku mara worandru, tanana, tanali matja tajina, pinpana wonti.
14Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
14Kana worali nina malka, Jesujeli ngankanani matja najina, tana jatana wonti: „Naupini morlalu Nauja Propheta nganni, Nauja mitani wokarananto!“
15Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
15Jesujeli matja ngujamana, tana jertapaterinani wokarala ja nina patala ja nina mitaia kapara ngankala, Nau nakaldra mardawonpaia kutingana wonti kulnulu.
16Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
16Matja kalkaurarina, mili nunkani pantuja ngarina wonti,
17A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
17Ja tana botani wirina wonti ja ngapani Kapernaumia wapana wonti; ja matja ngalpuru ngananani, Jesus wata tanangu wokarana warai;
18Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
18Ja panto patijiritjina wonti, ngangau watara pirna ngakana wonti.
19A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
19Tana Statia 25 kara, 30 kara worita wapana, tanali Jesus najina wonti ngapani wapanani ja botani karakara wokaranani; ja tana japali pantjina wonti.
20On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
20Nau tanangu jatana wonti: „Nganimata Nauja, wata japali ngananau.“
21I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
21Tana jertapaterina wonti nina botaia manila, ja nurujeli bota dirkalaia pararana wonti, wodajeri tana jertapaterinani pararala.
22Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
22Ditji kulnuni, tanali kana wolarali panto dirkalani jerankari matja terkana, najina wonti, wata bota nguru naka nganala wiri, windri naupara kulnulu, ja Jesus wata milini nunkanani jela botani wirila wiri, a‐ai, windri mili nunkani pilki wapala wiri
23(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)
23— Bota nguru wokarana warai Tiberiandru nunkangupini pirini karakara, wodajeri tanali buka tajila wiri Kaparaia jurakokanandru—;
24Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
24Kana worali najina, Jesus wata ninkida ngananani, bakana wata mili nunkani, tana bakana bota worani wirina wonti, ja Kapernaum ngurani wokarana wonti Jesus wontila.
25A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
25Ja tanali nina pantuni jerutajerra matja mankamankana tana nunkangu jatana wonti: „Rabbi, winta jidni ninkida wokarana warai?“
26Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
26Jesujeli tanangu kalabana wonti ja jatana wonti: „Morlalu, morlalu, ngani jurangu jatai: Jura ngana wata wontiai, ngangau jura malka najila wiri, a‐ai, ngangau tanangupini bukandru jura tajila wiri ja jerturila wiri.
27Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.
27Wata jenipara buka ngankanau jenia mudai, a‐ai, jenipara buka, jenia tepi nguralini parala nganai, ninapini Kanaia Ngatamurajeli jurangu jinkila nganai; ngangau Ninapini Goda Ngaperali morlalu kurana wonti.“
28Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
28Tana nunkangu jatana wonti: „Mina ngaiani ngankananto Godaia ngankana ngankala?“
29Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
29Jesujeli kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Naupini Godaia ngankana nganai: Jura nunkangu morlalu ngundrananto, ninapini Nulia jinpanala.“
30I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
30Tana nunkangu jatana wonti: „Mina malka jundru ngankai, ngaiani nina najinanto ja jinkangu morlalu ngundrananto? Mina jundru ngankai?
31Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
31Ngaianini ngaperi worali pitarani Manna tajina wonti, worderu dakanala parai: Buka pariwilpandru Nulia tanangu tajinanto jinkina wonti.“
32Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
32Jesus tanangu jatana wonti: „Morlalu, morlalu, ngani jurangu jatai: Wata Mosili jurangu buka pariwilpandru jinkina wonti, a‐ai, Ngaperali ngakanali jurangu buka morlalu pariwilpandru jinkiai.
33Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
33Ngangau Godaia buka Nauja nganai, Naupini pariwilpandru ngariai, ja mitalani tepi jinkiai.“
34A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
34Tana nunkangu jatana wonti: „Kaparajai, milingeru ngaianingu ninapini buka jinkiau!“
35I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
35Jesus tanangu jatana wonti: „Ngani tepia buka nganai; worana ngakangu wokarai nauja wata mauali pantjila nganai; ja warle ngakangu morlalu ngundrai, nauja wata morla tertieli pantjila nganai:
36Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
36Ngani jurangu jatana warai: Jura ngana najina warai ja wata morlalu ngundrai.
37Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
37Pratjana mina Ngaperali ngakanali ngakangu jinkiai, ngakangu wokarala nganai, ja worana ngakangu wokarai, ninapini ngato wata narrala nganai.
38Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
38Ngangau ngani pariwilpandru ngarina wonti wata ngakani jertapaterina ngankala, a‐ai, nunkani jertapaterina, Nulia ngana jinpanala.
39Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
39Jenia Ngaperaia jertapaterina nganai, Nulia ngana jinpanala: Ngato pratjanandru, mina Nulia ngakangu jinkinala, panila tintananto, a‐ai, ngato jenia ditjini ngadalani jiritjibananto.
40A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
40Ngangau jenia Ngaperaia ngakanaia jertapaterina nganai: Warle Ngatamura najiai, ja nunkangu morlalu ngundrai, tepi ngurali ngamalkananto; ja ngato nina ditjini ngadalani jiritjibala nganai.“
41I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
41Juda kana buljubuljurina wonti, ngangau Nau jatana warai: „Ngani jenipara buka nganai, Nau pariwilpandru matja ngarina.“
42A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
42Ja jatana wonti: „Naupini wata Jesus, Josephani ngatamura, nunkani ngaperi ja ngandri ngaiani ngujamai? Worderu Naupini jatai: Ngani pariwilpandru matja ngarina?“
43Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
43Jesujeli kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Wata buljubuljurilkijiribamalianau.
44Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
44Wata kulno ngurunguru nganai ngakangu wokarala, Ngaperali ngakanali, Nulia ngana matja jinpana, nina wata parumanani; ja ngato nina ditjini ngadalani jiritjibala nganai.
45Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
45Propheta worani dakanala parai: Ja tana pratjana jenipara nganala nganai, tanali Godandru ngujangujara matja manina; warletanali Ngaperandru matja ngarana ja kirina, ngakangu wokarai.
46Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
46Wata kulnujeli Ngapina najina warai, a‐ai, windri Nulia, Nauja Ngaperandru nganai, Nulia Ngapina matja najina.
47Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
47Morlalu, morlalu, ngani jurangu jatai: Warle ngakangu morlalu ngundrai, nulu tepi ngurali ngamalkai.
48Jáť jsem ten chléb života.
48Ngani tepia buka nganai.
49Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
49Ngaperi worali juranali pitarani Manna tajina wonti ja palina wonti.
50Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
50Naupini buka, pariwilpandru matja ngarina, jenipara nganai, tanali nunkangundru tajinanto ja wata palinanto.
51Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
51Ngani tepia buka nganai, Naupini pariwilpandru matja ngarina; warle nunkangupini bukandru tajila nganai, nulu tepi ngamalkala nganai ngurali; Naupini buka, nina ngato jinkila nganai, ngani palku nganai, ninaia ngani jinkiterila nganai mitalaia tepini.“
52Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
52Juda kana jatamalina wonti ja jatana wonti: „Worderu Nulupini ngaianingu palku nunkani jinkila nganai tajinanto?“
53I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
53Jesus tanangu jatana wonti: „Morlalu, morlalu, ngani jurangu jatai: Jura wata Kanaia Ngatamuraia palku tajinani, ja kumari nunkani tapanani, jura wata tepi jurangu ngamalkanani.
54Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.
54Warle ngana palku tajiai, ja ngana kumari tapai, nulu tepi ngurali ngamalkai, ja ngato nina ditjini ngadalani jiritjibala nganai.
55Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
55Ngangau ngani palku buka morlalu nganai, ja ngani kumari tapani morlalu.
56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
56Warle ngana palku tajiai, ja ngana kumari tapai, nau ngakangu ngamai ja ngani nunkangu.
57Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
57Worderu ngana Ngaperi tepieli jinpanala, ja ngani Ngaperandru tepi nganai; jeruja bakana warle ngana tajiai, nau ngakangundru tepi ngamala nganai.
58Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
58Naupini jenipara buka nganai, Nauja pariwilpandru matja ngarina; wata jeruja worderu ngaperi worali juranali Manna tajina wonti ja palina wonti; warle ninapini buka tajiai, nau ngurali tepi ngamala nganai.“
59Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
59Tananapini Nau jatana wonti, Nulu Kapernaum jaura pungani ngujangujara jinkina.
60Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
60Mili nunkani marapujeli jenia matja ngarana, tana jatana wonti: „Naupini jaura ngurunguru nganai, worana ngurunguru nganai nina ngarala?“
61Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
61Jesujeli muntali matja ngujamana, mili nunkani jendrangundruja buljubuljurinani, Nau tanangu jatana wonti: „Jendrangundruja jura kintjakintjariai?
62Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
62Jura najinani Kanaia Ngatamura taranani, wodajeri Nauja ngopera nganana wonti?
63Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
63Jaola nganai, Nulia tepi ngankai, palku baku nganai; Tananapini jaura, ngato jurangu kaukaubana warai; Jaola ja Tepi tanapini nganai.
64Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
64Ja palpa jurangundru nganai, tanali wata morlalu ngundrai.“ Ngangau Jesus ngoperandru milkila nganana wonti, warletana nganai, tanali wata morlalu ngundrai, ja warle nina wontawontala nganai.
65I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
65Ja Nau jatana wonti: „Jendrangundruja ngani jurangu jatana warai: Wata kulno ngurunguru nganai ngakangu wokarala, nunkangu ngopera wata jinkinala Ngaperandru.“
66A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
66Jendrangundruja mili nunkani marapu tikana wonti, ja wata morla nunkangunto wirarina wonti.
67Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
67Jesus marapratjana ja mandruni jatana wonti: „Jura bakana jertapateriai ngakangundru wapana kurala?“
68I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš.
68Simon Petrulu nunkangu kalabana wonti: „Kaparajai, worangula ngaiani wapananto? Jundru tepi nguralia jaura ngamalkai,
69A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
69Ja ngaiani morlalu ngundrana warai ja ngujamana warai, jidni Christus Goda tepia Ngatamura nganai.“
70Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
70Jesujeli tanangu kalabana wonti: „Wata ngato jurana marapratjana ja mandru ngakani kalkalkana wonti? Ja kulno jurangundru kutji nganai.“
71A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
71Nulu Judas Ischariot Simoni ngatamura ngundrana wonti, ngangau nulupini nina wontawontananto, ja nau marapratjana ja mandrundru kulno nganana wonti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.