Jan 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bible Mutal (Kosraean)
1Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
1Tukun ma inge, Jesus el kal sasla in Lulu Galilee (su oayapa pangpang Lulu Tiberias).
2A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
2Oasr sie un mwet na lulap fahsr tokol, mweyen elos liye mwenmen el oru ke el akkeyala mwet mas.
3I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
3Jesus el utyak fin soko inging ac pituki wi mwet tumal lutlut.
4Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
4Pacl in Kufwen Alukela apkuran me.
5Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
5Jesus el ngetla liye lah sie un mwet na lulap tuku nu yorol, ke ma inge el siyuk sel Philip, “Kut ac konauk oya mongo ma fal in kiteya u na lulap se inge?”
6(Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
6(El fahk ma se inge in srikal Philip — el etu tari ma el ac oru.)
7Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
7Philip el topuk ac fahk, “In kitalos nukewa ke ipin bread na srisrik se, ac yohk liki ipin silver luofoko kut ac enenu.”
8Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
8Andrew, sie pac sin mwet tumal lutlut, su ma lel Simon Peter, el fahk,
9Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
9“Tulik mukul se oasr inge su oasr lof in bread barley limekosr ac ik lukwa sel. Tusruktu sufal na pwaye in sang kiteya mwet inge.”
10I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
10Jesus el fahk nu selos, “Fahk nu sin mwet uh in muta nu ten.” (Acn na mahma se pa inge.) Ouinge mwet nukewa muta; sahp ac oasr tausin limekosr ma mwet mukul.
11Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
11Jesus el eis bread uh, sang kulo nu sin God, ac kitalik nu sin mwet nukewa su muta in acn sac. El oru oapana nu ke ik ah, na elos nukewa eis fal nu ke enenu lalos.
12A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
12Ke elos nukewa kihpi, el fahk nu sin mwet tumal lutlut, “Orani ma yolyak an, tuh kut in tia kunausten.”
13I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
13Ouinge elos orani luwen mongo uh ac nwakla fotoh singoul luo ke ma yolyak ke lof limekosr ma mwet ah mongo kac.
14Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
14Ke mwet uh liye mwenmen ma Jesus el oru inge, elos fahk, “Pwayena lah pa inge Mwet Palu se ma ac tuku nu faclu!”
15Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
15Jesus el etu lah elos akoo in tuku sruokilya ke ku in oru elan tokosra, ouinge el sifilpa mukena utyak nu fin inging uh.
16Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
16Ke ekela, mwet tumal lutlut lun Jesus elos tufokla nu ke lulu sac,
17A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
17sroang nu fin oak soko, ac kal in folokla nu Capernaum. Inge lohsrani tari, a Jesus el soenna tuku nu yorolos.
18Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
18In pacl sac eng na upa se tuhyak, ac fin kof uh pulkulakyak.
19A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
19Mwet lutlut elos kal mael tolu ku akosr, na elos liyalak Jesus lah el fahsr fin kof uh, ac apkuranyang nu ke oak okoalos, na elos tuninfongla.
20On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
20Jesus el fahk nu selos, “Nik kowos sangeng. Nga pa inge!”
21I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
21Na elos enganak ac srakulang nu fin oak uh, ac in pacl sacna oak uh sun pe acn ah, yen ma elos kal nu we.
22Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
22Len se tok ah, un mwet se ma mutana lefahl sac, elos esam lah oak soko na pa tuh oan pe acn ah, ac elos etu lah Jesus el tia wi mwet tumal lutlut sroang nu fin oak soko ah, a eltal mukena oayak.
23(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)
23Oak saya ma tuku Tiberias me oai pe acn ah, fototo nu ke acn se ma un mwet ah tuh mongo bread we tukun Jesus el sang kulo ah.
24Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
24Ke un mwet uh liye lah Jesus, oayapa mwet tumal lutlut, elos tukeni wangin, na elos sroang nu fin oak inge ac kal som nu Capernaum in tuh sokol we.
25A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
25Ke mwet ah konalak Jesus lefahl lac ah, elos fahk nu sel, “Mwet Luti, kom tuku ngac nu inge?”
26Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
26Ac Jesus el fahk, “Nga fahk na pwaye nu suwos: kowos sukyu mweyen kowos tuh mongo bread ac kihpi kac, ac tia ke sripen kowos kalem ke mwenmen luk ah.
27Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.
27Nik kowos orekma nu ke mwe mongo su ac kolukla; a kowos in orekma nu ke mwe mongo ma ac oan nwe tok, su Wen nutin Mwet el ac sot nu suwos, mweyen God, Papa, El akkalemye tari mu El insemowo kacl.”
28Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
28Ke ma inge elos siyuk sel, “Mea kut ku in oru tuh kut in akfahsrye ma God El lungse kut in oru?”
29Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
29Jesus el topuk, “Ma God El lungse kowos in oru pa kowos in lulalfongel su El supwama.”
30I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
30Elos topkol ac fahk, “Mwenmen fuka kom ac oru tuh kut in ku in liye ac lulalfongi kom? Mea kom ac oru?
31Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
31Papa matu tumasr meet ah mongo manna yen mwesis, oana Ma Simusla fahk, ‘El sang bread nalos inkusrao me.’”
32Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
32Jesus el fahk, “Nga fahk na pwaye nu suwos: ma Moses el tuh sot nu suwos tia bread inkusrao me. Papa tumuk pa asot nu suwos bread pwaye inkusrao me.
33Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
33Tuh bread ma God El asot pa el su oatui inkusrao me ac sang moul nu faclu.”
34A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
34Ac elos fahk nu sel, “Leum, ase nu sesr bread se inge pacl nukewa.”
35I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
35Jesus el fahk nu selos, “Nga bread in moul. El su tuku nu yuruk fah tiana masrinsral. El su lulalfongiyu fah tiana malu.
36Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
36Tuh nga fahk tari nu suwos lah kowos nwe liyeyu a kowos soenna lulalfongiyu.
37Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
37Elos nukewa su Papa El ase nu sik fah tuku nu yuruk. Nga fah tiana folokunla kutena mwet su tuku nu yuruk,
38Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
38mweyen nga oatui inkusrao me, tia in oru lungse luk sifacna, a ma lungse lal su supweyume.
39Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
39Ac lungse lal su supweyume pa nga in tia lela kutena selos su El ase nu sik in tuhlac, a nga in akmoulyalosyak nukewa ke len safla.
40A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
40Tuh pa inge ma Papa tumuk El lungse: elos nukewa su liye Wen ac lulalfongel in eis moul ma pahtpat. Ac nga fah akmoulyalosyak ke len safla.”
41I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
41Mwet uh mutawauk in mungulngulyak kacl, mweyen el fahk, “Nga pa bread se ma oatui inkusrao me.”
42A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
42Elos fahk, “Ya tia Jesus pa inge, wen natul Joseph? Kut etu papa tumal ac nina kial. Fuka tuh elan fahk inge mu el oatui inkusrao me?”
43Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
43Jesus el topuk, “Nimet kowos mungulngul inmasrlowos sifacna.
44Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
44Wangin sie mwet ku in tuku nu yuruk, Papa su supweyume El fin tia kololma. Ac nga fah akmoulyalak ke len se safla.
45Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
45Sie mwet palu el simusla kas inge: ‘God El fah luti mwet nukewa.’ Kutena mwet su lohng kas lun Papa ac lutlut sel, el ac tuku nu yuruk.
46Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
46Tia kalmeya pa oasr mwet liye tari Papa. El na su tuku sin God, el mukena pa liyal tari.
47Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
47Nga fahk na pwaye nu suwos: el su lulalfongiyu, oasr moul ma pahtpat yorol.
48Jáť jsem ten chléb života.
48Nga bread in moul.
49Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
49Papa matu tomowos elos mongo manna yen mwesis, tusruktu elos misa.
50Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
50A funu bread su tuku inkusrao me, kutena mwet su mongo kac el fah tiana misa.
51Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
51Nga pa bread in moul su tuku inkusrao me. Kutena mwet fin kang bread se inge, el fah eis moul ma pahtpat. Bread se su nga fah sang nu sel pa ikok, su nga sang tuh faclu fah ku in moul.”
52Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
52Kas se inge purakak sie akukuin upa inmasrlolos, na elos asiyuki ac fahk, “El ac ku in ase fuka ikwal kut in kang?”
53I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
53Jesus el fahk nu selos, “Nga fahk na pwaye nu suwos: kowos fin tia mongo ke ikwen Wen nutin Mwet ac nim srahl, ac fah wangin moul in kowos.
54Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.
54Kutena mwet su mongo ke ikok ac nim srahk fah oasr moul ma pahtpat yorol, ac nga fah akmoulyalak ke len se safla.
55Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
55Tuh ikok pa mwe mongo pwaye, ac srahk pa mwe nim pwaye.
56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
56Kutena mwet su mongo ke ikok ac nim srahk, el moul in nga, ac nga moul in el.
57Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
57Papa su moul El supweyume, ac ke sripal nga oayapa moul. In ouiya sacna, kutena mwet su mongo ke ikok fah moul ke sripuk.
58Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
58Pa inge bread se ma tuku inkusrao me. Tiana oana bread ma papa matu tomowos mongo kac, na tok elos misa. Mwet se ma mongo ke bread se inge fah moul ma pahtpat.”
59Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
59Jesus el fahk ma inge ke el luti in iwen lolngok in acn Capernaum.
60Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
60Mwet puspis sin mwet tumal lutlut elos lohng ma inge, ac elos fahk, “Mwe luti inge arulana upa. Su ku in kalem kac?”
61Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
61Wanginna mwet fahkang ma inge nu sin Jesus, a el sifacna etu lah elos mungulngul kac, ouinge el fahk nu selos, “Ya ma inge oru kowos ke fuhleak?
62Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
62Na ac fuka kowos fin liye Wen nutin Mwet el folokyak nu yen el muta we meet?
63Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
63Ngun lun God pa asang moul. Wangin sripen ku lun mwet uh. Kas su nga kaskaskin nu suwos, ma sin Ngun lun God su ase moul.
64Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
64Ne ouinge, kutu suwos tia lulalfongi.” (Jesus el nuna etu oe ke mutawauk lah su mwet ma ac tia lulalfongi, ac su mwet se ac tukakunulak.)
65I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
65Ac el fahk pac, “Pa na inge sripa se oru nga tuh fahk nu suwos mu wangin sie mwet ku in tuku nu yuruk Papa El fin tia kasrel elan ku in tuku.”
66A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
66Ke sripa se inge, mwet puspis sin mwet fahsr tokol elos folokla ac tia sifilpa welul.
67Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
67Ouinge el siyuk sin mwet tumal lutlut singoul luo, “Ac kowos, ya kowos lungse pac som?”
68I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš.
68Simon Peter el topuk, “Leum, kut ac som nu yurin su? Kas ma ase moul ma pahtpat oasr yurum.
69A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
69Ac inge kut lulalfongi ac etu lah kom pa El su Mutal su tuku sin God me.”
70Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
70Jesus el topuk, “Nga pa sulekowosla mwet singoul luo, pwaye? Ne ouinge, a sie suwos el devil!”
71A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
71El kaskas kacl Judas, wen natul Simon Iscariot. Tuh Judas, el ne sie sin mwet tumal lutlut singoul luo, el pa ac tukakunulak uh.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.