Jan 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
1To pacoengah Jesu loe Kalili tuipui yaeh ah kaom, Tiberia tuipui ah caeh.
2A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
2Nathaih tawn kaminawk nuiah a sak ih dawnrai hmuen to hnuk o pongah, paroeai kaminawk anih hnukah bang o.
3I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
3Jesu loe mae nuiah dawh moe, a hnukbang kaminawk hoi nawnto anghnut.
4Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
4Judahnawk ih misong loihhaih poih loe, zoi boeh.
5Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
5Jesu mah doeng tahang naah, anih khaeah angzo paroeai kaminawk to hnuk, to naah anih mah Philip khaeah, Hae kaminawk caak o hanah naa ah maw takaw a qan o han? tiah a naa.
6(Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
6Anih mah a sak han koi hmuen to panoek boeh, toe Philip to tanoek hanah hae lok hae a thuih.
7Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
7Philip mah anih khaeah, denari cumvai hnetto tho takaw qan cadoeh nihcae han khawt mak ai, kami maeto mah zetta ni hak o tih, tiah a naa.
8Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
8A hnukbang kami maeto, Simon Piter ih amnawk Andru mah, anih khaeah,
9Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
9Barley cang hoi sak ih takaw pangato hoi tanga tetta katawn nawkta maeto haeah oh: toe kami hae zetto hanah loe tiah maw angcoeng tih? tiah a naa.
10I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
10Jesu mah kaminawk anghnu o sak ah, tiah a naa. To ahmuen loe paroeai phroh pop ahmuen ah oh. Sang pangato thuemtham kaom kaminawk loe phroh nuiah anghnut o.
11Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
11Jesu mah takaw to lak moe, kawnhaih lawkthuih pacoengah, hnukbang kaminawk khaeah a paek; hnukbang kaminawk mah toah anghnu kaminawk hanah pazet pae o; to baktih toengah tanga doeh kaminawk zok amhah hanah a paek.
12A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
12To kaminawk zok amhah o pacoengah, Anih mah a hnukbang kaminawk khaeah, Caaknoinawk to phrom oh, tidoeh anghmat o sak hmah, tiah a naa.
13I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
13Kaminawk mah zok amhah ah caak o pacoengah, barley takaw pangato hoiah kamtlai caaknoinawk to a phrom o naah, benthang hatlai hnetto koi.
14Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
14Jesu mah sak ih dawnrai hmuen to pop parai kaminawk mah hnuk o naah, Hae kami loe long nuiah angzo han koi Tahmaa tangtang boeh ni, tiah thuih o.
15Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
15Nihcae angzo o ueloe, anih to Siangpahrang ah om o sak nganga tih, tiah Jesu mah panoek naah, angmah bueng mae ah oh hanah caehtaak.
16Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
16Aduem bang phak naah, a hnukbang kaminawk loe tuipui ah caeh o tathuk,
17A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
17palong thungah akun o moe, Kapernuam avang ah caeh o. Khoving boeh, toe Jesu loe nihcae khae pha ai vop.
18Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
18Takhi sae song pongah tuiphu angthawk tahang.
19A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
19Nihcae mah meng thumto maw, to tih ai boeh loe meng palito maw palong mong o pacoengah, palong ohhaih bangah tuipui nuiah kacaeh Jesu to nihcae mah hnuk o; nihcae loe zit o.
20On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
20Toe Anih mah nihcae khaeah, Zii o hmah; Kai ni, tiah a naa.
21I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
21To pacoengah nihcae mah Anih to palong thungah akun o sak: akra ai ah palong hoiah caeh han amsak o ih ahmuen to a phak o.
22Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
22Khawnbang phak naah, tuipui yaeh ah angdoe kaminawk loe a hnukbang kaminawk mah angthueng o ih palong khue ai ah loe, toah kalah palong om ai boeh, tito panoek o, a hnukbang kaminawk loe angmacae bueng ni caeh o, Jesu loe a hnukbang kaminawk hoi nawnto palong thungah akun ai;
23(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)
23(toe kalah palongnawk loe Angraeng mah kawnhaih lawkthuih pacoengah, nihcae takaw caakhaih ahmuen taengah Tiberia bang hoiah angzoh o:)
24Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
24to ih kaminawk mah Jesu hoi a hnukbang kaminawk to ih ahmuen ah om o ai boeh, tiah panoek o naah, palong to angthueng o moe, Jesu pakrong hanah, Kapernuam vangpui bangah caeh o.
25A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
25Nihcae mah tuipui yaeh ah Anih to hnuk o naah, nihcae mah anih khaeah, Rabbi, natuek naah haeah na phak loe? tiah dueng o.
26Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
26Jesu mah nihcae khaeah, Loktang to, loktang ah, kang thuih o, dawnrai hmuennawk na hnuk o pong na ai ah, zok kamhah ah takaw na caak o pongah ni, kai nang pakrong o.
27Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.
27Ampa Sithaw mah Anih nuiah catui daeng boeh pongah, Kamro koi buh hak hanah toksah o hmah, Kami Capa mah nangcae han paek han ih dungzan hinghaih hnuk hanah, tok to sah oh, tiah a naa.
28Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
28Nihcae mah anih khaeah, Sithaw mah koeh ih tih tok maw ka sak o han? tiah dueng o.
29Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
29Jesu mah nihcae khaeah, Anih mah patoeh ih Kami tang hae Sithaw ih tok boeh ni, tiah a naa.
30I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
30Nihcae mah anih khaeah, Ka hnuk o moe, kang tang o hanah, kawbaktih angmathaih maw nang patuek han? Tih tok maw na sak han? tiah a naa o.
31Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
31Aicae ampanawk mah praezaek ah manna to caak o; nihcae mah caak o hanah, Anih mah van bang hoiah takaw to paek, tiah tarik ih oh, tiah a naa.
32Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
32Jesu mah nihcae khaeah, Loktang to, loktang ah, kang thuih o, Mosi mah nangcae han van hoiah takaw to paek ai; Kam Pa mah ni van hoiah takaw tangtang to ang paek o.
33Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
33Van hoiah angzo tathuk, long hinghaih paek Anih loe Sithaw ih takaw ah oh, tiah a naa.
34A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
34Nihcae mah anih khaeah, Angraeng, to takaw to kaicae han na paek poe ah, tiah a naa o.
35I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
35Jesu mah nihcae khaeah, Kai loe hinghaih takaw ah ka oh: mi kawbaktih doeh kai khaeah angzo kami loe zok amthlam mak ai; kai tang kami loe natuek naah doeh tui anghae mak ai, tiah a naa.
36Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
36Toe kang thuih o baktih toengah, Kai nang hnuk o boeh, toe nang tang o ai vop.
37Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
37Pa mah kai hanah paek ih kaminawk boih, Kai khaeah angzo o tih; kai khae angzo kami loe ka haek mak ai.
38Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
38Ka koehhaih sak han ih na ai ah, kai patoehkung koehhaih sak han ih ni, van hoiah kang zoh tathuk.
39Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
39Kai hanah ang paek ih kaminawk boih mi doeh anghmaa ai ah, hnukkhuem niah pathawk let han ih tok loe, kai patoehkung Pa koehhaih ah oh.
40A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
40Mi kawbaktih doeh Capa to hnu moe, anih tanghaih tawn kami loe dungzan hinghaih tawn tih, hae loe kai patoehkung Anih koehhaih ah oh: hnukkhuem niah anih to kang thawksak let han, tiah a naa.
41I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
41Kai loe van hoiah angzo takaw ah ka oh, tiah a thuih pongah, Judah kaminawk mah anih to laisaep o thuih.
42A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
42Nihcae mah, Hae kami loe Joseph capa, Jesu na ai maw? Anih ih amno hoi ampa doeh ka panoek o, kawbangmaw anih mah, Kai loe van hoiah ni kang zoh tathuk, tiah a thuih halat loe? tiah a thuih o.
43Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
43To pongah Jesu mah nihcae khaeah, Laisaep o hmah.
44Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
44Hnukkhuem niah anih kang thawksak let hanah, Kai patoehkung Pa mah anih to ze ai nahaeloe, mi doeh kai khaeah angzo thai mak ai.
45Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
45Tahmaanawk ih Cabu thungah Sithaw mah nihcae to patuk boih tih, tiah tarik ih oh. To pongah mi kawbaktih doeh Pa ih lok to tahngai moe, anih khaeah amtuk kami loe, kai khaeah angzoh.
46Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
46Sithaw khae hoi angzo kami ai ah loe, mi mah doeh Pa to hnu vai ai, Anih khue mah ni Pa to hnuk.
47Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
47Loktang to, loktang ah, Kang thuih o, mi kawbaktih doeh kai tang kami loe dungzan hinghaih to tawnh boeh.
48Jáť jsem ten chléb života.
48Kai loe hinghaih takaw ah ka oh.
49Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
49Nam panawk loe praezaek ah manna to caak o moe, duek o.
50Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
50Hae loe van hoiah angzo tathuk takaw ah oh, mi kawbaktih doeh to takaw caa kami loe dueh mak ai.
51Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
51Kai loe van hoiah angzo tathuk hinghaih takaw ah ka oh: mi kawbaktih doeh hae takaw caa kami loe, dungzan ah hing tih: long mah hinghaih tawnh hanah, ka paek han koi takaw loe ka ngan hae boeh ni, tiah a naa.
52Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
52To pongah Judahnawk angmacae salakah lok angaekhaih to oh, Kawbangmaw hae kami mah caak hanah angmah ih ngan to aicae han paek thai tih? tiah a thuih o.
53I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
53Jesu mah nihcae khaeah, Loktang to, loktang ah, Kang thuih o, Kami capa ih ngan to caak moe, anih ih athii to nae ai ah loe, a thungah hinghaih na tawn o mak ai.
54Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.
54Mi kawbaktih doeh ka ngan to caa moe, ka thii to nae kami loe, dungzan hinghaih to tawnh; hnukkhuem niah anih to kang thawksak let han.
55Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
55Ka ngan loe buh tangtang ah oh moe, ka thii loe naek koi hmuen tangtang ah oh.
56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
56Ka ngan to caa moe, ka thii to nae kami loe, anih kai thungah oh, kai doeh anih thungah oh.
57Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
57Kahing Pa mah ni Kai hae ang patoeh, Kai loe Pa rang hoiah ka hingh; to pongah kai caa kami loe kai rang hoiah hing tih.
58Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
58Hae loe van hoiah angzo tathuk takaw ah oh: nam panawk mah manna to caak o moe, duek o baktih na ai ah, hae takaw caa kami loe dungzan ah hing tih.
59Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
59Hae loknawk loe Kapernuam avang ih sineko thungah patuk naah thuih.
60Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
60A hnukbang paroeai kaminawk mah hae lok to thaih o naah, a thuih ih lok loe rai parai; mi mah maw panoek thai tih, tiah a thuih o.
61Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
61A hnukbang kaminawk laisaep o, tiah Jesu mah panoek naah, anih mah nihcae khaeah, Hae lok pongah palung na boeng o maw?
62Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
62To tiah nahaeloe a oh tangsuekhaih ahmuen ah daw tahang Kami Capa na hnuk o naah cae loe, kawbangmaw na om o tih!
63Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
63Hinghaih loe Muithla mah ni paek; taksa loe avanghaih om ai: kang thuih o ih loknawk loe Muithla ah oh pongah, hinghaih to oh.
64Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
64Toe nangcae thung ih thoemto kaminawk mah loe tang o ai, tiah a naa. Jesu mah loe tangsuek nathuem hoiah boeh ni, nihcae loe kawbaktih kami maw, tanghaih tawn ai kami loe mi maw, mi mah maw anih to angphat taak tih, tiah panoek coek boeh.
65I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
65To pongah ni anih mah, Kam Pa mah anih han paek ai ah loe, mi kawbaktih doeh kai khaeah angzo thai mak ai, tiah kang thuih o, tiah a naa.
66A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
66To nathuem hoiah loe pop parai a hnukbang kaminawk mah anih to angqoi o taak boih, anih hoi nawnto caeh o ai boeh.
67Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
67Jesu mah hatlai hnettonawk khaeah, Nangcae doeh angqoi ving han na koeh o maw? tiah a naa.
68I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš.
68Simon Piter mah anih khaeah, Angraeng, na lok ah ni dungzan hinghaih to oh, mi khaeah maw ka caeh o han?
69A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
69Nang loe kahing Sithaw Capa, Kri ni, tiah kang panoek o moe, kang tang o boeh, tiah a naa.
70Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
70Jesu mah nihcae khaeah, Kaimah na ai maw nangcae hatlai hnettonawk to kang qoih? Toe nangcae thung ih kami maeto loe taqawk sae ah oh ving, tiah a naa.
71A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
71Simon capa Juda Iskariot to thuih koehhaih ih ni: anih loe hatlai hnetto thungah kathum maeto ah oh, toe hnukhuem ah loe Jesu to angphat taak ving.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.