Jan 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
1After these things Jesus went over the sea of Galilee, which is the sea of Tiberias.
2A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
2And a great multitude followed him, because they saw his miracles which he did on them that were diseased.
3I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
3And Jesus went up into a mountain, and there he sat with his disciples.
4Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
4And the passover, a feast of the Jews, was nigh.
5Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
5¶ When Jesus then lifted up his eyes, and saw a great company come unto him, he saith unto Philip, Whence shall we buy bread, that these may eat?
6(Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
6And this he said to prove him: for he himself knew what he would do.
7Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
7Philip answered him, Two hundred pennyworth of bread is not sufficient for them, that every one of them may take a little.
8Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
8One of his disciples, Andrew, Simon Peter’s brother, saith unto him,
9Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
9There is a lad here, which hath five barley loaves, and two small fishes: but what are they among so many?
10I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
10And Jesus said, Make the men sit down. Now there was much grass in the place. So the men sat down, in number about five thousand.
11Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
11And Jesus took the loaves; and when he had given thanks, he distributed to the disciples, and the disciples to them that were set down; and likewise of the fishes as much as they would.
12A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
12When they were filled, he said unto his disciples, Gather up the fragments that remain, that nothing be lost.
13I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
13Therefore they gathered them together, and filled twelve baskets with the fragments of the five barley loaves, which remained over and above unto them that had eaten.
14Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
14Then those men, when they had seen the miracle that Jesus did, said, This is of a truth that prophet that should come into the world.
15Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
15¶ When Jesus therefore perceived that they would come and take him by force, to make him a king, he departed again into a mountain himself alone.
16Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
16And when even was now come, his disciples went down unto the sea,
17A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
17And entered into a ship, and went over the sea toward Capernaum. And it was now dark, and Jesus was not come to them.
18Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
18And the sea arose by reason of a great wind that blew.
19A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
19So when they had rowed about five and twenty or thirty furlongs, they see Jesus walking on the sea, and drawing nigh unto the ship: and they were afraid.
20On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
20But he saith unto them, It is I; be not afraid.
21I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
21Then they willingly received him into the ship: and immediately the ship was at the land whither they went.
22Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
22¶ The day following, when the people which stood on the other side of the sea saw that there was none other boat there, save that one whereinto his disciples were entered, and that Jesus went not with his disciples into the boat, but that his disciples were gone away alone;
23(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)
23(Howbeit there came other boats from Tiberias nigh unto the place where they did eat bread, after that the Lord had given thanks:)
24Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
24When the people therefore saw that Jesus was not there, neither his disciples, they also took shipping, and came to Capernaum, seeking for Jesus.
25A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
25And when they had found him on the other side of the sea, they said unto him, Rabbi, when camest thou hither?
26Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
26Jesus answered them and said, Verily, verily, I say unto you, Ye seek me, not because ye saw the miracles, but because ye did eat of the loaves, and were filled.
27Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.
27Labour not for the meat which perisheth, but for that meat which endureth unto everlasting life, which the Son of man shall give unto you: for him hath God the Father sealed.
28Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
28Then said they unto him, What shall we do, that we might work the works of God?
29Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
29Jesus answered and said unto them, This is the work of God, that ye believe on him whom he hath sent.
30I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
30They said therefore unto him, What sign shewest thou then, that we may see, and believe thee? what dost thou work?
31Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
31Our fathers did eat manna in the desert; as it is written, He gave them bread from heaven to eat.
32Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
32Then Jesus said unto them, Verily, verily, I say unto you, Moses gave you not that bread from heaven; but my Father giveth you the true bread from heaven.
33Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
33For the bread of God is he which cometh down from heaven, and giveth life unto the world.
34A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
34Then said they unto him, Lord, evermore give us this bread.
35I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
35And Jesus said unto them, I am the bread of life: he that cometh to me shall never hunger; and he that believeth on me shall never thirst.
36Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
36But I said unto you, That ye also have seen me, and believe not.
37Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
37All that the Father giveth me shall come to me; and him that cometh to me I will in no wise cast out.
38Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
38For I came down from heaven, not to do mine own will, but the will of him that sent me.
39Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
39And this is the Father’s will which hath sent me, that of all which he hath given me I should lose nothing, but should raise it up again at the last day.
40A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
40And this is the will of him that sent me, that every one which seeth the Son, and believeth on him, may have everlasting life: and I will raise him up at the last day.
41I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
41The Jews then murmured at him, because he said, I am the bread which came down from heaven.
42A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
42And they said, Is not this Jesus, the son of Joseph, whose father and mother we know? how is it then that he saith, I came down from heaven?
43Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
43Jesus therefore answered and said unto them, Murmur not among yourselves.
44Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
44No man can come to me, except the Father which hath sent me draw him: and I will raise him up at the last day.
45Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
45It is written in the prophets, And they shall be all taught of God. Every man therefore that hath heard, and hath learned of the Father, cometh unto me.
46Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
46Not that any man hath seen the Father, save he which is of God, he hath seen the Father.
47Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
47Verily, verily, I say unto you, He that believeth on me hath everlasting life.
48Jáť jsem ten chléb života.
48I am that bread of life.
49Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
49Your fathers did eat manna in the wilderness, and are dead.
50Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
50This is the bread which cometh down from heaven, that a man may eat thereof, and not die.
51Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
51I am the living bread which came down from heaven: if any man eat of this bread, he shall live for ever: and the bread that I will give is my flesh, which I will give for the life of the world.
52Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
52The Jews therefore strove among themselves, saying, How can this man give us his flesh to eat?
53I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
53Then Jesus said unto them, Verily, verily, I say unto you, Except ye eat the flesh of the Son of man, and drink his blood, ye have no life in you.
54Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.
54Whoso eateth my flesh, and drinketh my blood, hath eternal life; and I will raise him up at the last day.
55Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
55For my flesh is meat indeed, and my blood is drink indeed.
56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
56He that eateth my flesh, and drinketh my blood, dwelleth in me, and I in him.
57Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
57As the living Father hath sent me, and I live by the Father: so he that eateth me, even he shall live by me.
58Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
58This is that bread which came down from heaven: not as your fathers did eat manna, and are dead: he that eateth of this bread shall live for ever.
59Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
59These things said he in the synagogue, as he taught in Capernaum.
60Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
60Many therefore of his disciples, when they had heard this , said, This is an hard saying; who can hear it?
61Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
61When Jesus knew in himself that his disciples murmured at it, he said unto them, Doth this offend you?
62Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
62What and if ye shall see the Son of man ascend up where he was before?
63Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
63It is the spirit that quickeneth; the flesh profiteth nothing: the words that I speak unto you, they are spirit, and they are life.
64Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
64But there are some of you that believe not. For Jesus knew from the beginning who they were that believed not, and who should betray him.
65I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
65And he said, Therefore said I unto you, that no man can come unto me, except it were given unto him of my Father.
66A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
66¶ From that time many of his disciples went back, and walked no more with him.
67Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
67Then said Jesus unto the twelve, Will ye also go away?
68I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš.
68Then Simon Peter answered him, Lord, to whom shall we go? thou hast the words of eternal life.
69A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
69And we believe and are sure that thou art that Christ, the Son of the living God.
70Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
70Jesus answered them, Have not I chosen you twelve, and one of you is a devil?
71A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
71He spake of Judas Iscariot the son of Simon: for he it was that should betray him, being one of the twelve.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.