Jan 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,
1When therefore the Lord knew how the Pharisees had heard that Jesus made and baptized more disciples than John,
2(Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho,)
2(Though Jesus himself baptized not, but his disciples,)
3Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.
3He left Judæa, and departed again into Galilee.
4Musil pak jíti skrze Samaří.
4And he must needs go through Samaria.
5I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
5Then cometh he to a city of Samaria, which is called Sychar, near to the parcel of ground that Jacob gave to his son Joseph.
6Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
6Now Jacob’s well was there. Jesus therefore, being wearied with his journey, sat thus on the well: and it was about the sixth hour.
7I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.
7There cometh a woman of Samaria to draw water: Jesus saith unto her, Give me to drink.
8(Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)
8(For his disciples were gone away unto the city to buy meat.)
9I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
9Then saith the woman of Samaria unto him, How is it that thou, being a Jew, askest drink of me, which am a woman of Samaria? for the Jews have no dealings with the Samaritans.
10Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.
10Jesus answered and said unto her, If thou knewest the gift of God, and who it is that saith to thee, Give me to drink; thou wouldest have asked of him, and he would have given thee living water.
11I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
11The woman saith unto him, Sir, thou hast nothing to draw with, and the well is deep: from whence then hast thou that living water?
12Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
12Art thou greater than our father Jacob, which gave us the well, and drank thereof himself, and his children, and his cattle?
13Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
13Jesus answered and said unto her, Whosoever drinketh of this water shall thirst again:
14Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.
14But whosoever drinketh of the water that I shall give him shall never thirst; but the water that I shall give him shall be in him a well of water springing up into everlasting life.
15Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
15The woman saith unto him, Sir, give me this water, that I thirst not, neither come hither to draw.
16Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.
16Jesus saith unto her, Go, call thy husband, and come hither.
17Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
17The woman answered and said, I have no husband. Jesus said unto her, Thou hast well said, I have no husband:
18Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
18For thou hast had five husbands; and he whom thou now hast is not thy husband: in that saidst thou truly.
19Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
19The woman saith unto him, Sir, I perceive that thou art a prophet.
20Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
20Our fathers worshipped in this mountain; and ye say, that in Jerusalem is the place where men ought to worship.
21Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
21Jesus saith unto her, Woman, believe me, the hour cometh, when ye shall neither in this mountain, nor yet at Jerusalem, worship the Father.
22Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
22Ye worship ye know not what: we know what we worship: for salvation is of the Jews.
23Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
23But the hour cometh, and now is, when the true worshippers shall worship the Father in spirit and in truth: for the Father seeketh such to worship him.
24Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
24God is a Spirit: and they that worship him must worship him in spirit and in truth.
25Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
25The woman saith unto him, I know that Messias cometh, which is called Christ: when he is come, he will tell us all things.
26Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
26Jesus saith unto her, I that speak unto thee am he.
27A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
27¶ And upon this came his disciples, and marvelled that he talked with the woman: yet no man said, What seekest thou? or, Why talkest thou with her?
28I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
28The woman then left her waterpot, and went her way into the city, and saith to the men,
29Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
29Come, see a man, which told me all things that ever I did: is not this the Christ?
30Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
30Then they went out of the city, and came unto him.
31Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
31¶ In the mean while his disciples prayed him, saying, Master, eat.
32A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.
32But he said unto them, I have meat to eat that ye know not of.
33Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
33Therefore said the disciples one to another, Hath any man brought him ought to eat?
34Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
34Jesus saith unto them, My meat is to do the will of him that sent me, and to finish his work.
35Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
35Say not ye, There are yet four months, and then cometh harvest? behold, I say unto you, Lift up your eyes, and look on the fields; for they are white already to harvest.
36Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.
36And he that reapeth receiveth wages, and gathereth fruit unto life eternal: that both he that soweth and he that reapeth may rejoice together.
37Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.
37And herein is that saying true, One soweth, and another reapeth.
38Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
38I sent you to reap that whereon ye bestowed no labour: other men laboured, and ye are entered into their labours.
39Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
39¶ And many of the Samaritans of that city believed on him for the saying of the woman, which testified, He told me all that ever I did.
40A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
40So when the Samaritans were come unto him, they besought him that he would tarry with them: and he abode there two days.
41A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
41And many more believed because of his own word;
42A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.
42And said unto the woman, Now we believe, not because of thy saying: for we have heard him ourselves, and know that this is indeed the Christ, the Saviour of the world.
43Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
43¶ Now after two days he departed thence, and went into Galilee.
44Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.
44For Jesus himself testified, that a prophet hath no honour in his own country.
45A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.
45Then when he was come into Galilee, the Galilæans received him, having seen all the things that he did at Jerusalem at the feast: for they also went unto the feast.
46Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
46So Jesus came again into Cana of Galilee, where he made the water wine. And there was a certain nobleman, whose son was sick at Capernaum.
47Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
47When he heard that Jesus was come out of Judæa into Galilee, he went unto him, and besought him that he would come down, and heal his son: for he was at the point of death.
48I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
48Then said Jesus unto him, Except ye see signs and wonders, ye will not believe.
49Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
49The nobleman saith unto him, Sir, come down ere my child die.
50Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.
50Jesus saith unto him, Go thy way; thy son liveth. And the man believed the word that Jesus had spoken unto him, and he went his way.
51Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.
51And as he was now going down, his servants met him, and told him , saying, Thy son liveth.
52Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
52Then enquired he of them the hour when he began to amend. And they said unto him, Yesterday at the seventh hour the fever left him.
53Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
53So the father knew that it was at the same hour, in the which Jesus said unto him, Thy son liveth: and himself believed, and his whole house.
54To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
54This is again the second miracle that Jesus did, when he was come out of Judæa into Galilee.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.