Jan 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,
1When Jesus therefore understood that the Pharisees had heard that Jesus maketh more disciples, and baptizeth more than John,
2(Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho,)
2(Though Jesus himself did not baptize, but his disciples,)
3Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.
3He left Judea, and went again into Galilee.
4Musil pak jíti skrze Samaří.
4And he was of necessity to pass through Samaria.
5I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
5He cometh therefore to a city of Samaria, which is called Sichar, near the land which Jacob gave to his son Joseph.
6Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
6Now Jacob’s well was there. Jesus therefore being wearied with his journey, sat thus on the well. It was about the sixth hour.
7I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.
7There cometh a woman of Samaria, to draw water. Jesus saith to her: Give me to drink.
8(Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)
8For his disciples were gone into the city to buy meats.
9I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
9Then that Samaritan woman saith to him: How dost thou, being a Jew, ask of me to drink, who am a Samaritan woman? For the Jews do not communicate with the Samaritans.
10Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.
10Jesus answered, and said to her: If thou didst know the gift of God, and who he is that saith to thee, Give me to drink; thou perhaps wouldst have asked of him, and he would have given thee living water.
11I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
11The woman saith to him: Sir, thou hast nothing wherein to draw, and the well is deep; from whence then hast thou living water?
12Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
12Art thou greater than our father Jacob, who gave us the well, and drank thereof himself, and his children, and his cattle?
13Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
13Jesus answered, and said to her: Whosoever drinketh of this water, shall thirst again; but he that shall drink of the water that I will give him, shall not thirst for ever:
14Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.
14But the water that I will give him, shall become in him a fountain of water, springing up into life everlasting.
15Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
15The woman saith to him: Sir, give me this water, that I may not thirst, nor come hither to draw.
16Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.
16Jesus saith to her: Go, call thy husband, and come hither.
17Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
17The woman answered, and said: I have no husband. Jesus said to her: Thou hast said well, I have no husband:
18Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
18For thou hast had five husbands: and he whom thou now hast, is not thy husband. This thou hast said truly.
19Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
19The woman saith to him: Sir, I perceive that thou art a prophet.
20Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
20Our fathers adored on this mountain, and you say, that at Jerusalem is the place where men must adore.
21Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
21Jesus saith to her: Woman, believe me, that the hour cometh, when you shall neither on this mountain, not in Jerusalem, adore the Father.
22Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
22You adore that which you know not: we adore that which we know; for salvation is of the Jews.
23Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
23But the hour cometh, and now is, when the true adorers shall adore the Father in spirit and in truth. For the Father also seeketh such to adore him.
24Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
24God is a spirit; and they that adore him, must adore him in spirit and in truth.
25Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
25The woman saith to him: I know that the Messias cometh (who is called Christ). Therefore, when he is come, he will tell us all things.
26Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
26Jesus saith to her: I am he, who am speaking with thee.
27A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
27And immediately his disciples came; and they wondered that he talked with the woman. Yet no man said: What seekest thou? or, why talkest thou with her?
28I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
28The woman therefore left her waterpot, and went her way into the city, and saith to the men there:
29Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
29Come, and see a man who has told me all things whatsoever I have done. Is not he the Christ?
30Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
30They went therefore out of the city, and came unto him.
31Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
31In the mean time the disciples prayed him, saying: Rabbi, eat.
32A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.
32But he said to them: I have meat to eat, which you know not.
33Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
33The disciples therefore said one to another: Hath any man brought him to eat?
34Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
34Jesus saith to them: My meat is to do the will of him that sent me, that I may perfect his work.
35Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
35Do you not say, There are yet four months, and then the harvest cometh? Behold, I say to you, lift up your eyes, and see the countries; for they are white already to harvest.
36Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.
36And he that reapeth receiveth wages, and gathereth fruit unto life everlasting: that both he that soweth, and he that reapeth, may rejoice together.
37Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.
37For in this is the saying true: That it is one man that soweth, and it is another that reapeth.
38Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
38I have sent you to reap that in which you did not labour: others have laboured, and you have entered into their labours.
39Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
39Now of that city many of the Samaritans believed in him, for the word of the woman giving testimony: He told me all things whatsoever I have done.
40A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
40So when the Samaritans were come to him, they desired that he would tarry there. And he abode there two days.
41A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
41And many more believed in him because of his own word.
42A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.
42And they said to the woman: We now believe, not for thy saying: for we ourselves have heard him, and know that this is indeed the Saviour of the world.
43Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
43Now after two days, he departed thence, and went into Galilee.
44Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.
44For Jesus himself gave testimony that a prophet hath no honour in his own country.
45A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.
45And when he was come into Galilee, the Galileans received him, having seen all the things he had done at Jerusalem on the festival day; for they also went to the festival day.
46Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
46He came again therefore into Cana of Galilee, where he made the water wine. And there was a certain ruler, whose son was sick at Capharnaum.
47Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
47He having heard that Jesus was come from Judea into Galilee, went to him, and prayed him to come down, and heal his son; for he was at the point of death.
48I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
48Jesus therefore said to him: Unless you see signs and wonders, you believe not.
49Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
49The ruler saith to him: Lord, come down before that my son die.
50Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.
50Jesus saith to him: Go thy way; thy son liveth. The man believed the word which Jesus said to him, and went his way.
51Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.
51And as he was going down, his servants met him; and they brought word, saying, that his son lived.
52Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
52He asked therefore of them the hour wherein he grew better. And they said to him: Yesterday, at the seventh hour, the fever left him.
53Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
53The father therefore knew, that it was at the same hour that Jesus said to him, Thy son liveth; and himself believed, and his whole house.
54To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
54This is again the second miracle that Jesus did, when he was come out of Judea into Galilee.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.