Jan 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,
1Portanto, quando o Senhor soube que os fariseus tinham ouvido que Jesus estava fazendo e batizando mais discípulos do que João
2(Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho,)
2(embora o próprio Jesus não batizasse, e sim os seus discípulos),
3Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.
3ele deixou a Judeia e partiu novamente para a Galileia.
4Musil pak jíti skrze Samaří.
4Ele precisava passar por Samaria.
5I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
5Assim, chegou a uma cidade de Samaria chamada Sicar, perto do terreno que Jacó deu a seu filho José.
6Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
6O poço de Jacó estava lá. Jesus, pois, cansado da viagem, sentou-se à beira do poço. Era por volta da hora sexta.
7I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.
7Nisso, veio uma mulher de Samaria tirar água. Disse-lhe Jesus: “Dê-me de beber.”
8(Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)
8Pois os seus discípulos tinham ido à cidade para comprar comida.
9I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
9A mulher samaritana, então, lhe disse: “Como é que o senhor, sendo judeu, pede de beber a mim, que sou mulher samaritana?” (Pois os judeus não se dão com os samaritanos.)
10Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.
10Jesus lhe respondeu: “Se você conhecesse o dom de Deus e quem é o que lhe diz: 'Dê-me de beber', você lhe teria pedido, e ele lhe teria dado água viva.”
11I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
11A mulher lhe disse: “Senhor, o senhor não tem com que tirar a água, e o poço é fundo. De onde, pois, consegue essa água viva?
12Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
12Por acaso o senhor é maior do que o nosso pai Jacó, que nos deu o poço, do qual ele mesmo bebeu, assim como os seus filhos e o seu gado?”
13Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
13Jesus lhe respondeu: “Todo aquele que beber desta água terá sede novamente,
14Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.
14mas quem beber da água que eu lhe der nunca mais terá sede; pelo contrário, a água que eu lhe der se tornará nele uma fonte de água a jorrar para a vida eterna.”
15Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
15A mulher lhe disse: “Senhor, dê-me dessa água, para que eu não tenha mais sede, nem precise vir até aqui para tirá-la.”
16Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.
16Jesus lhe disse: “Vá, chame o seu marido e volte aqui.”
17Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
17A mulher respondeu: “Não tenho marido.” Jesus lhe disse: “Você disse bem: 'Não tenho marido',
18Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
18pois você teve cinco maridos; e o que você tem agora não é seu marido. Nisso você falou a verdade.”
19Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
19A mulher lhe disse: “Senhor, vejo que o senhor é profeta.
20Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
20Nossos pais adoraram neste monte, e vocês, judeus, dizem que em Jerusalém é o lugar onde se deve adorar.”
21Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
21Jesus lhe disse: “Mulher, acredite em mim, a hora vem quando nem neste monte nem em Jerusalém vocês adorarão o Pai.
22Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
22Vocês adoram o que não conhecem. Nós adoramos o que conhecemos; pois a salvação vem dos judeus.
23Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
23Mas vem a hora, e já chegou, em que os verdadeiros adoradores adorarão o Pai em espírito e em verdade, pois é a esses que o Pai procura como seus adoradores.
24Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
24Deus é espírito, e é necessário que os que o adoram o adorem em espírito e em verdade.”
25Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
25A mulher lhe disse: “Eu sei que o Messias vem, aquele que é chamado Cristo. Quando ele vier, nos anunciará todas as coisas.”
26Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
26Jesus lhe disse: “Sou eu, aquele que fala com você.”
27A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
27Naquele momento, chegaram os seus discípulos. Eles ficaram admirados por ele estar falando com uma mulher; contudo, ninguém disse: “O que o senhor procura?” ou: “Por que fala com ela?”
28I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
28Então a mulher deixou o seu cântaro, foi à cidade e disse ao povo:
29Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
29“Venham ver um homem que me disse tudo o que eu tenho feito. Será que este é o Cristo?”
30Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
30Eles saíram da cidade e foram ao encontro dele.
31Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
31Enquanto isso, os discípulos insistiam com ele: “Rabi, coma.”
32A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.
32Mas ele lhes disse: “Tenho um alimento que vocês não conhecem.”
33Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
33Os discípulos, então, diziam uns aos outros: “Será que alguém lhe trouxe algo para comer?”
34Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
34Jesus lhes disse: “A minha comida é fazer a vontade daquele que me enviou e realizar a sua obra.
35Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
35Vocês não dizem: 'Ainda faltam quatro meses até a colheita'? Eis que eu lhes digo: levantem os olhos e vejam os campos, pois já estão brancos para a colheita.
36Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.
36Aquele que colhe recebe salário e recolhe fruto para a vida eterna, para que tanto o que semeia quanto o que colhe se alegrem juntos.
37Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.
37Pois nisto o ditado é verdadeiro: 'Um semeia, e outro colhe.'
38Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
38Eu os enviei para colher aquilo pelo qual vocês não trabalharam. Outros trabalharam, e vocês participaram do trabalho deles.”
39Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
39Daquela cidade, muitos dos samaritanos creram nele por causa do testemunho da mulher: “Ele me disse tudo o que eu tenho feito.”
40A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
40Assim, quando os samaritanos chegaram até ele, pediram-lhe que ficasse com eles. E ele ficou ali dois dias.
41A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
41Muitos mais creram por causa da sua palavra.
42A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.
42E diziam à mulher: “Agora cremos, não por causa do que você falou; pois nós mesmos o ouvimos, e sabemos que este é verdadeiramente o Cristo, o Salvador do mundo.”
43Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
43Após os dois dias, ele partiu dali e foi para a Galileia.
44Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.
44Pois o próprio Jesus testemunhou que um profeta não tem honra em sua própria terra.
45A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.
45Assim, quando chegou à Galileia, os galileus o receberam, pois tinham visto tudo o que ele havia feito em Jerusalém durante a festa; eles também tinham ido à festa.
46Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
46Jesus foi, portanto, novamente a Caná da Galileia, onde transformara a água em vinho. Havia ali um oficial do rei, cujo filho estava doente em Cafarnaum.
47Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
47Quando ele ouviu que Jesus tinha vindo da Judeia para a Galileia, foi até ele e lhe implorou que descesse e curasse o seu filho, pois ele estava à beira da morte.
48I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
48Jesus, então, lhe disse: “A menos que vocês vejam sinais e maravilhas, jamais crerão.”
49Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
49O oficial do rei lhe disse: “Senhor, desça antes que o meu filho morra.”
50Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.
50Jesus lhe disse: “Pode ir. O seu filho vive.” O homem creu na palavra que Jesus lhe falou e seguiu o seu caminho.
51Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.
51Enquanto ainda descia, os seus servos vieram ao seu encontro e lhe deram a notícia, dizendo: “O seu filho vive!”
52Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
52Então ele lhes perguntou a hora em que ele começou a melhorar. Eles lhe disseram: “Ontem, à hora sétima, a febre o deixou.”
53Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
53Assim, o pai reconheceu que havia sido naquela mesma hora em que Jesus lhe dissera: “O seu filho vive.” E ele creu, assim como toda a sua casa.
54To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
54Este foi novamente o segundo sinal que Jesus fez, depois de vir da Judeia para a Galileia.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.