Jan 13
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
1Before the festival day of the pasch, Jesus knowing that his hour was come, that he should pass out of this world to the Father: having loved his own who were in the world, he loved them unto the end.
2A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,)
2And when supper was done, (the devil having now put into the heart of Judas Iscariot, the son of Simon, to betray him,)
3Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
3Knowing that the Father had given him all things into his hands, and that he came from God, and goeth to God;
4Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.
4He riseth from supper, and layeth aside his garments, and having taken a towel, girded himself.
5Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
5After that, he putteth water into a basin, and began to wash the feet of the disciples, and to wipe them with the towel wherewith he was girded.
6Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
6He cometh therefore to Simon Peter. And Peter saith to him: Lord, dost thou wash my feet?
7Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
7Jesus answered, and said to him: What I do thou knowest not now; but thou shalt know hereafter.
8Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.
8Peter saith to him: Thou shalt never wash my feet. Jesus answered him: If I wash thee not, thou shalt have no part with me.
9Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
9Simon Peter saith to him: Lord, not only my feet, but also my hands and my head.
10Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.
10Jesus saith to him: He that is washed, needeth not but to wash his feet, but is clean wholly. And you are clean, but not all.
11Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
11For he knew who he was that would betray him; therefore he said: You are not all clean.
12Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
12Then after he had washed their feet, and taken his garments, being set down again, he said to them: Know you what I have done to you?
13Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
13You call me Master, and Lord; and you say well, for so I am.
14Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
14If then I being your Lord and Master, have washed your feet; you also ought to wash one another’s feet.
15Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
15For I have given you an example, that as I have done to you, so you do also.
16Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
16Amen, amen I say to you: The servant is not greater than his lord; neither is the apostle greater than he that sent him.
17Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
17If you know these things, you shall be blessed if you do them.
18Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
18I speak not of you all: I know whom I have chosen. But that the scripture may be fulfilled: He that eateth bread with me, shall lift up his heel against me.
19Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
19At present I tell you, before it come to pass: that when it shall come to pass, you may believe that I am he.
20Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
20Amen, amen I say to you, he that receiveth whomsoever I send, receiveth me; and he that receiveth me, receiveth him that sent me.
21A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
21When Jesus had said these things, he was troubled in spirit; and he testified, and said: Amen, amen I say to you, one of you shall betray me.
22Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
22The disciples therefore looked one upon another, doubting of whom he spoke.
23Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
23Now there was leaning on Jesus’ bosom one of his disciples, whom Jesus loved.
24Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
24Simon Peter therefore beckoned to him, and said to him: Who is it of whom he speaketh?
25A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
25He therefore, leaning on the breast of Jesus, saith to him: Lord, who is it?
26Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
26Jesus answered: He it is to whom I shall reach bread dipped. And when he had dipped the bread, he gave it to Judas Iscariot, the son of Simon.
27A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
27And after the morsel, Satan entered into him. And Jesus said to him: That which thou dost, do quickly.
28Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
28Now no man at the table knew to what purpose he said this unto him.
29Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
29For some thought, because Judas had the purse, that Jesus had said to him: Buy those things which we have need of for the festival day: or that he should give something to the poor.
30A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
30He therefore having received the morsel, went out immediately. And it was night.
31Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
31When he therefore was gone out, Jesus said: Now is the Son of man glorified, and God is glorified in him.
32A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
32If God be glorified in him, God also will glorify him in himself; and immediately will he glorify him.
33Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.
33Little children, yet a little while I am with you. You shall seek me; and as I said to the Jews: Whither I go you cannot come; so I say to you now.
34Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.
34A new commandment I give unto you: That you love one another, as I have loved you, that you also love one another.
35Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
35By this shall all men know that you are my disciples, if you have love one for another.
36Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
36Simon Peter saith to him: Lord, whither goest thou? Jesus answered: Whither I go, thou canst not follow me now; but thou shalt follow hereafter.
37Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.
37Peter saith to him: Why cannot I follow thee now? I will lay down my life for thee.
38Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
38Jesus answered him: Wilt thou lay down thy life for me? Amen, amen I say to thee, the cock shall not crow, till thou deny me thrice.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.