Jan 13
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
1Now before the feast of the passover, when Jesus knew that his hour was come that he should depart out of this world unto the Father, having loved his own which were in the world, he loved them unto the end.
2A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,)
2And supper being ended, the devil having now put into the heart of Judas Iscariot, Simon’s son , to betray him;
3Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
3Jesus knowing that the Father had given all things into his hands, and that he was come from God, and went to God;
4Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.
4He riseth from supper, and laid aside his garments; and took a towel, and girded himself.
5Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
5After that he poureth water into a bason, and began to wash the disciples’ feet, and to wipe them with the towel wherewith he was girded.
6Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
6Then cometh he to Simon Peter: and Peter saith unto him, Lord, dost thou wash my feet?
7Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
7Jesus answered and said unto him, What I do thou knowest not now; but thou shalt know hereafter.
8Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.
8Peter saith unto him, Thou shalt never wash my feet. Jesus answered him, If I wash thee not, thou hast no part with me.
9Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
9Simon Peter saith unto him, Lord, not my feet only, but also my hands and my head.
10Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.
10Jesus saith to him, He that is washed needeth not save to wash his feet, but is clean every whit: and ye are clean, but not all.
11Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
11For he knew who should betray him; therefore said he, Ye are not all clean.
12Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
12So after he had washed their feet, and had taken his garments, and was set down again, he said unto them, Know ye what I have done to you?
13Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
13Ye call me Master and Lord: and ye say well; for so I am.
14Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
14If I then, your Lord and Master, have washed your feet; ye also ought to wash one another’s feet.
15Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
15For I have given you an example, that ye should do as I have done to you.
16Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
16Verily, verily, I say unto you, The servant is not greater than his lord; neither he that is sent greater than he that sent him.
17Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
17If ye know these things, happy are ye if ye do them.
18Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
18¶ I speak not of you all: I know whom I have chosen: but that the scripture may be fulfilled, He that eateth bread with me hath lifted up his heel against me.
19Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
19Now I tell you before it come, that, when it is come to pass, ye may believe that I am he .
20Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
20Verily, verily, I say unto you, He that receiveth whomsoever I send receiveth me; and he that receiveth me receiveth him that sent me.
21A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
21When Jesus had thus said, he was troubled in spirit, and testified, and said, Verily, verily, I say unto you, that one of you shall betray me.
22Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
22Then the disciples looked one on another, doubting of whom he spake.
23Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
23Now there was leaning on Jesus’ bosom one of his disciples, whom Jesus loved.
24Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
24Simon Peter therefore beckoned to him, that he should ask who it should be of whom he spake.
25A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
25He then lying on Jesus’ breast saith unto him, Lord, who is it?
26Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
26Jesus answered, He it is, to whom I shall give a sop, when I have dipped it . And when he had dipped the sop, he gave it to Judas Iscariot, the son of Simon.
27A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
27And after the sop Satan entered into him. Then said Jesus unto him, That thou doest, do quickly.
28Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
28Now no man at the table knew for what intent he spake this unto him.
29Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
29For some of them thought, because Judas had the bag, that Jesus had said unto him, Buy those things that we have need of against the feast; or, that he should give something to the poor.
30A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
30He then having received the sop went immediately out: and it was night.
31Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
31¶ Therefore, when he was gone out, Jesus said, Now is the Son of man glorified, and God is glorified in him.
32A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
32If God be glorified in him, God shall also glorify him in himself, and shall straightway glorify him.
33Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.
33Little children, yet a little while I am with you. Ye shall seek me: and as I said unto the Jews, Whither I go, ye cannot come; so now I say to you.
34Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.
34A new commandment I give unto you, That ye love one another; as I have loved you, that ye also love one another.
35Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
35By this shall all men know that ye are my disciples, if ye have love one to another.
36Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
36¶ Simon Peter said unto him, Lord, whither goest thou? Jesus answered him, Whither I go, thou canst not follow me now; but thou shalt follow me afterwards.
37Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.
37Peter said unto him, Lord, why cannot I follow thee now? I will lay down my life for thy sake.
38Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
38Jesus answered him, Wilt thou lay down thy life for my sake? Verily, verily, I say unto thee, The cock shall not crow, till thou hast denied me thrice.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.