Jan 16
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.
1These things have I spoken unto you, that ye should not be offended.
2Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.
2They shall put you out of the synagogues: yea, the time cometh, that whosoever killeth you will think that he doeth God service.
3A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
3And these things will they do unto you, because they have not known the Father, nor me.
4Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já to předpověděl vám. Tohoť jsem vám s počátku nemluvil, neb jsem byl s vámi.
4But these things have I told you, that when the time shall come, ye may remember that I told you of them. And these things I said not unto you at the beginning, because I was with you.
5Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?
5But now I go my way to him that sent me; and none of you asketh me, Whither goest thou?
6Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.
6But because I have said these things unto you, sorrow hath filled your heart.
7Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.
7Nevertheless I tell you the truth; It is expedient for you that I go away: for if I go not away, the Comforter will not come unto you; but if I depart, I will send him unto you.
8A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.
8And when he is come, he will reprove the world of sin, and of righteousness, and of judgment:
9Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne;
9Of sin, because they believe not on me;
10A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne;
10Of righteousness, because I go to my Father, and ye see me no more;
11Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno.
11Of judgment, because the prince of this world is judged.
12Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.
12I have yet many things to say unto you, but ye cannot bear them now.
13Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.
13Howbeit when he, the Spirit of truth, is come, he will guide you into all truth: for he shall not speak of himself; but whatsoever he shall hear, that shall he speak: and he will shew you things to come.
14Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.
14He shall glorify me: for he shall receive of mine, and shall shew it unto you.
15Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.
15All things that the Father hath are mine: therefore said I, that he shall take of mine, and shall shew it unto you.
16Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.
16A little while, and ye shall not see me: and again, a little while, and ye shall see me, because I go to the Father.
17I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?
17Then said some of his disciples among themselves, What is this that he saith unto us, A little while, and ye shall not see me: and again, a little while, and ye shall see me: and, Because I go to the Father?
18Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.
18They said therefore, What is this that he saith, A little while? we cannot tell what he saith.
19I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?
19Now Jesus knew that they were desirous to ask him, and said unto them, Do ye enquire among yourselves of that I said, A little while, and ye shall not see me: and again, a little while, and ye shall see me?
20Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.
20Verily, verily, I say unto you, That ye shall weep and lament, but the world shall rejoice: and ye shall be sorrowful, but your sorrow shall be turned into joy.
21Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět.
21A woman when she is in travail hath sorrow, because her hour is come: but as soon as she is delivered of the child, she remembereth no more the anguish, for joy that a man is born into the world.
22Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.
22And ye now therefore have sorrow: but I will see you again, and your heart shall rejoice, and your joy no man taketh from you.
23A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.
23And in that day ye shall ask me nothing. Verily, verily, I say unto you, Whatsoever ye shall ask the Father in my name, he will give it you.
24Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.
24Hitherto have ye asked nothing in my name: ask, and ye shall receive, that your joy may be full.
25Toto v příslovích mluvil jsem vám; přijdeť hodina, když již ne v příslovích budu mluviti vám, ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám.
25These things have I spoken unto you in proverbs: but the time cometh, when I shall no more speak unto you in proverbs, but I shall shew you plainly of the Father.
26V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.
26At that day ye shall ask in my name: and I say not unto you, that I will pray the Father for you:
27Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
27For the Father himself loveth you, because ye have loved me, and have believed that I came out from God.
28Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.
28I came forth from the Father, and am come into the world: again, I leave the world, and go to the Father.
29Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.
29His disciples said unto him, Lo, now speakest thou plainly, and speakest no proverb.
30Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.
30Now are we sure that thou knowest all things, and needest not that any man should ask thee: by this we believe that thou camest forth from God.
31Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte.
31Jesus answered them, Do ye now believe?
32Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.
32Behold, the hour cometh, yea, is now come, that ye shall be scattered, every man to his own, and shall leave me alone: and yet I am not alone, because the Father is with me.
33Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.
33These things I have spoken unto you, that in me ye might have peace. In the world ye shall have tribulation: but be of good cheer; I have overcome the world.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.