Jan 8
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Meriam Mir Gospels
1Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
1Iesu Oliua paserem bakeamulu.
2Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
2Idim ge, Iesu iako zogo meta ge balu, gaire le lakub abim tabakeuare; E emri, a uiabim okadeskeda.
3I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
3Uiaba aotale giz pako Faresaio giz abim tegaret nerute eruam kosker, emetu erpei kerker eruamlam; a eipu ekueirare,
4Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
4A Iesuim detager, kega, Eruere le, abele kosker keriba eruamem terpei.
5A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
5Emetu Mose keribi mer tigri, muige gelar, ko bakeru itimdare mokakalam: nako mara mer abim?
6A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
6Uiaba detaut abele ge ko abi mirem, ueakai nagri mer ais abielam. Iesu esorgiru, a seb ge detali tagu.
7A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
7Uiaba elele abi itmerare, E tekue, a uiabim detaut, kega, Debele le eruam kak kekiam bakeru abi itimdi.
8A opět schýliv se, psal na zemi.
8E iako esorgiru, a seb ge detali tagu.
9A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
9Uiaba emetu asoli, uiaba nerute a nerute eosmeda, ditimeda aule a mop ge itiagi: Iesu tepteb pako kosker eipu ekueilu.
10A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
10Iesu etilu, a kosker tepteb dasmer, a abi detager, Kosker, uiaba nade marim mer ais? nako nole le mari bakeru natimdi?
11Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
11E detaut, kega, Opole, nolea kar. Iesu iako abim detager, kega, Ka ko nole mari bakeru natimili: bakeam; iako nole eruam kak.
12Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
12Iesu iako uiabim detaut, kega, Kaka geseb datki: abele le kari narmili E nole kupkupi ge bakeam, epe E nagri datki eded.
13I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
13Faresaio giz abi detautare, kega, Mabu ma ageakarem; nole ageakar mara mer.
14Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
14Iesu uiabim detaut, kega, Ese karababu kari ageakarem, kara mer ageakar; abelelam kaka umele kaka nagelam, a kai na gedim bakeam; uaba nole umer kak kaka nagelam, a kai na gedim bakeam.
15Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
15Uaba erkepse irmi gem ge irmili; kaka nole nerute le erkepse irmi.
16A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
16Ese kaka erkepse irmi, ageakar kaka erkepse irmi; abelelam kaka nole tepteb, epe kaka pako Baba, kari namarida.
17A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
17Emetu detali muige uaba gelar, kega, Ageakar abele mer neisi le ageakarem.
18Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
18Karbabu kari ageakarem, a Baba, kari namarida, kari ageakarem.
19Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
19Uiaba abi detautare, kega, Mara Aba nade? Iesu detaut, Uaba nole kari umer kak, a kara Aba: ese uaba kari umele, uaba kara Aba umele.
20Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
20Abele gaire mer Iesu detaut mani epei ge, E zogo meta ge okadeskeda: a nole le abi terpei; abelelam abara kerker nole tabarki.
21I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
21Iesu iako uiabim detaut, kega, Kai nabakeamulu, a uaba ko kari naraimerare, a uaba ko eumida uabi uitelam: uaba umer kak ko bakeam abele utebem kaka bakeam.
22I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
22Iudaia le giz mer atager, kega, Nako, tababu ko abi ipit, abelelam E detager, kega, Uaba umer kak ko bakeam abele utebem kaka bakeam?
23I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
23E uiabim detaut, kega, Uaba lokodlam; kaka kotorlam: uaba geseplam; kai nole geseplam.
24Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
24Abelelam kaka uabi detager, kega, Uaba ko eumida uaba uitelam: ese uaba nole egaret Kakanali, uaba ko eumida uabi uitelam.
25I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
25Uiaba abi detautare, kega, Mama nete? Iesu uiabi detaut, kega, Pedali kaka uabi detager gizlam.
26Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
26Kaka nagri dordor lu ko detager, a ko dikiapor uabim: E ageakar, kari namarida; kaka gesepem detager gaire lu kaka asoli abielam.
27A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
27Uiaba nole akmer kak E Abaem uiabim detager.
28Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
28Iesu uiabim detaut, kega, Ese uaba Le la Uerem armem tagis, uaba ko akmer kakanali, a kaka nole karbabu nerute lu ikeli, epe mokakalam Baba kari ereuerem, kaka detaut abele gaire lu.
29A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
29E kari dog, kari namarida; E nole kari nakaerti; abelelam kaka gaire lu ikeli abim sererge.
30Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
30E detager abele gaire lu, a gaire le abim oituli.
31Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
31Iesu detager, uiabim gaire Iudaia le giz abim oituli, kega, Ese kara mer niaiem uabi dog, uaba kara kaimeg giz kar;
32A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
32Uaba ko ageakar akmer, abele ageakar ko uabi emariklu.
33I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
33Uiaba abi detautare, kega, Keriba Aberahama ra omasker, a nole didbare nerute le dog: epe nako ma detager, Keriba ko emariklu?
34Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
34Iesu uiabim detaut, kega, Ageakar, ageakar, kaka uabi detager, kega, Abele le uit ikeli, E uite ra memeg le.
35A služebník nezůstává v domu na věky; ale Syn zůstává na věky.
35Abele memeg le nole uteb ge niaiem emri: mamoro uerem niaiem emri.
36Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
36Ese Uerem uabi emariklu, uaba ageakar emariklu.
37Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
37Kaka umele uaba Aberahama ra omasker; epe nako uaba deraimer kari ipit, abelelam kara mer nole uabi nerkep ge.
38Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
38Kaka detager kaka dasmer kari Baba dog: a uaba ikerare abele gaire lu uaba asoli uaba abalam.
39Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
39Uiaba abi detautare, kega, Aberahama keriba aba. Iesu uiabi detaut, kega, Ese uaba Aberahama ra omasker, uaba ko ikeli Aberahama ra dorge.
40Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
40Peirdi uaba naraimer ko kari napit, nerute le uabi detager ageakar, kaka asoli Adelam: Aberahama nole ikeli mokakalam.
41Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
41Uaba ikeli uaba aba ra dorge. Uiaba abi detager, kega, Keriba nole eruam omasker; netate keriba Aba, Ade.
42Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
42Iesu uiabim detaut, kega, Ese Ade uaba Aba, uaba ko kari lag: abelelam kaka nabue, a ge tabarki Adelam; kaka nole karbabu tabarki, epe E kari namarida.
43Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
43Nako uaba nole akmer kak kara mer? Abelelam uaba umer kak kara mer asoli.
44Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
44Uaba uaba abalam diabolo, uaba lagelag uaba abara lag ikeli. E dipe le gizelam, a nole ageakar, abelelam nole nerute ageakar abi dog. Ese E bes mer detaut, E detaut tababielam; abelelam E besbes, a aba bes apu.
45Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
45Abelelam kaka ageakar detaut, uaba nole kari oatur kak.
46Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
46Nitide uabim kari uit natomerti? Ese kaka ageakar detaut, epe nako uaba nole kari oatur kak?
47Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
47Abele le Adelam, Ade ra mer asoli: uaba nole asor kak, abelelam uaba nole Adelam.
48Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
48Iudaia giz abi detaut, kega, Nako, keriba nole barkak detaut ma Samaria le, a demoni mari dog?
49Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
49Iesu detaut, kega, Kara nole nagri demoni; ege kaka kara Aba naospereda, a uaba kari nakekeli.
50Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
50Kaka nole deraimer karababu naospereda: ege nerute le deraimer, a baraditug.
51Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.
51Ageakar, ageakar, kaka uabi detager, kega, Ese nerute le kara mer asoli, E nole eud asmer kak niai karem.
52Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky.
52Iudaia giz abi detautare, Peirdi keriba umele mari dog demoni. Aberahama emetu eumida, pako gaire perofeta; a mama detager, kega, Ese nerute le kara mer asoli, E eud asmer kak niai karem.
53Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
53Nako, mama aule tumem keriba aba Aberahama emetu eumida? a gaire perofeta ko eumida: nete mama depegili?
54Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
54Iesu detaut, kega, Ese kaka karababu baospili, nole ageakar karababu naospili: kara Aba kari naospili; E dali uaba detaut uaba Ade;
55A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
55Uaba nole abi umer kak: kaka abim umele; ese kaka detaut, kega, Kaka nole abi umer kak, kaka iako besbes mokakalam uaba; epe kaka abim umele, a abara mer asoli.
56Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
56Uaba aba Aberahama sererge kara gerger dasmer; E emetu dasmer, E ko sererge.
57Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
57Iudaia giz abi detautare, kega, Mara urut nole fifeti, epe nako mama Aberahama dasmer?
58Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
58Iesu uiabim detaut, kega, Ageakar, ageakar, kaka uabi detager, Kakanali, Aberahama aosmer kak.
59I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
59Uiaba baker taisare ko abi itimdare: a Iesu gumik bakeamulu, a teosmelu zogo metalam.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.