Jan 8
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
World English Bible
1Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
1but Jesus went to the Mount of Olives.
2Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
2Now very early in the morning, he came again into the temple, and all the people came to him. He sat down and taught them.
3I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
3The scribes and the Pharisees brought a woman taken in adultery. Having set her in the middle,
4Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
4they told him, “Teacher, we found this woman in adultery, in the very act.
5A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
5Now in our law, Moses commanded us to stone such women. What then do you say about her?”
6A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
6They said this testing him, that they might have something to accuse him of. But Jesus stooped down and wrote on the ground with his finger.
7A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
7But when they continued asking him, he looked up and said to them, “He who is without sin among you, let him throw the first stone at her.”
8A opět schýliv se, psal na zemi.
8Again he stooped down and wrote on the ground with his finger.
9A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
9They, when they heard it, being convicted by their conscience, went out one by one, beginning from the oldest, even to the last. Jesus was left alone with the woman where she was, in the middle.
10A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
10Jesus, standing up, saw her and said, “Woman, where are your accusers? Did no one condemn you?”
11Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
11She said, “No one, Lord.” Jesus said, “Neither do I condemn you. Go your way. From now on, sin no more.”
12Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
12Again, therefore, Jesus spoke to them, saying, “I am the light of the world. He who follows me will not walk in the darkness, but will have the light of life.”
13I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
13The Pharisees therefore said to him, “You testify about yourself. Your testimony is not valid.”
14Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
14Jesus answered them, “Even if I testify about myself, my testimony is true, for I know where I came from, and where I am going; but you don’t know where I came from, or where I am going.
15Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
15You judge according to the flesh. I judge no one.
16A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
16Even if I do judge, my judgment is true, for I am not alone, but I am with the Father who sent me.
17A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
17It’s also written in your law that the testimony of two people is valid.
18Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
18I am one who testifies about myself, and the Father who sent me testifies about me.”
19Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
19They said therefore to him, “Where is your Father?” Jesus answered, “You know neither me nor my Father. If you knew me, you would know my Father also.”
20Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
20Jesus spoke these words in the treasury, as he taught in the temple. Yet no one arrested him, because his hour had not yet come.
21I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
21Jesus said therefore again to them, “I am going away, and you will seek me, and you will die in your sins. Where I go, you can’t come.”
22I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
22The Jews therefore said, “Will he kill himself, because he says, ‘Where I am going, you can’t come’ ?”
23I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
23He said to them, “You are from beneath. I am from above. You are of this world. I am not of this world.
24Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
24I said therefore to you that you will die in your sins; for unless you believe that I am he, you will die in your sins.”
25I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
25They said therefore to him, “Who are you?” Jesus said to them, “Just what I have been saying to you from the beginning.
26Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
26I have many things to speak and to judge concerning you. However, he who sent me is true; and the things which I heard from him, these I say to the world.”
27A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
27They didn’t understand that he spoke to them about the Father.
28Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
28Jesus therefore said to them, “When you have lifted up the Son of Man, then you will know that I am he, and I do nothing of myself, but as my Father taught me, I say these things.
29A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
29He who sent me is with me. The Father hasn’t left me alone, for I always do the things that are pleasing to him.”
30Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
30As he spoke these things, many believed in him.
31Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
31Jesus therefore said to those Jews who had believed him, “If you remain in my word, then you are truly my disciples.
32A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
32You will know the truth, and the truth will make you free.”
33I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
33They answered him, “We are Abraham’s offspring, and have never been in bondage to anyone. How do you say, ‘You will be made free’ ?”
34Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
34Jesus answered them, “Most certainly I tell you, everyone who commits sin is the bondservant of sin.
35A služebník nezůstává v domu na věky; ale Syn zůstává na věky.
35A bondservant doesn’t live in the house forever. A son remains forever.
36Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
36If therefore the Son makes you free, you will be free indeed.
37Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
37I know that you are Abraham’s offspring, yet you seek to kill me, because my word finds no place in you.
38Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
38I say the things which I have seen with my Father; and you also do the things which you have seen with your father.”
39Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
39They answered him, “Our father is Abraham.” Jesus said to them, “If you were Abraham’s children, you would do the works of Abraham.
40Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
40But now you seek to kill me, a man who has told you the truth which I heard from God. Abraham didn’t do this.
41Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
41You do the works of your father.” They said to him, “We were not born of sexual immorality. We have one Father, God.”
42Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
42Therefore Jesus said to them, “If God were your father, you would love me, for I came out and have come from God. For I haven’t come of myself, but he sent me.
43Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
43Why don’t you understand my speech? Because you can’t hear my word.
44Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
44You are of your father the devil, and you want to do the desires of your father. He was a murderer from the beginning, and doesn’t stand in the truth, because there is no truth in him. When he speaks a lie, he speaks on his own; for he is a liar, and the father of lies.
45Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
45But because I tell the truth, you don’t believe me.
46Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
46Which of you convicts me of sin? If I tell the truth, why do you not believe me?
47Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
47He who is of God hears the words of God. For this cause you don’t hear, because you are not of God.”
48Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
48Then the Jews answered him, “Don’t we say well that you are a Samaritan, and have a demon?”
49Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
49Jesus answered, “I don’t have a demon, but I honor my Father and you dishonor me.
50Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
50But I don’t seek my own glory. There is one who seeks and judges.
51Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.
51Most certainly, I tell you, if a person keeps my word, he will never see death.”
52Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky.
52Then the Jews said to him, “Now we know that you have a demon. Abraham died, as did the prophets; and you say, ‘If a man keeps my word, he will never taste of death.’
53Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
53Are you greater than our father Abraham, who died? The prophets died. Who do you make yourself out to be?”
54Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
54Jesus answered, “If I glorify myself, my glory is nothing. It is my Father who glorifies me, of whom you say that he is our God.
55A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
55You have not known him, but I know him. If I said, ‘I don’t know him,’ I would be like you, a liar. But I know him and keep his word.
56Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
56Your father Abraham rejoiced to see my day. He saw it and was glad.”
57Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
57The Jews therefore said to him, “You are not yet fifty years old! Have you seen Abraham?”
58Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
58Jesus said to them, “Most certainly, I tell you, before Abraham came into existence, I AM. ”
59I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
59Therefore they took up stones to throw at him, but Jesus hid himself and went out of the temple, having gone through the middle of them, and so passed by.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.