Jan 10
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
1Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
1MELEL, melel I indai on komail, me jo weid nan wanim, pedelon on nan deun jip, a dauda waja toror, iei men lipirap o men kuli.
2Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
2A me kin pedelon pan wanim, iei jilepan jip o.
3Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
3Iei me jilepan wanim o kin ritinada mo a; a jip akan kin ron nil a; i me ekereki na jip akan ad arail, kare irail wei.
4A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
4A kin kapedoi na jip akan, ap tion mo ’rail, o jip akan kin idedauen i, pwe re anlar nil a.
5Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
5A re jota pan idauen, me re jan, pwe re pan tan jan, pwe re jan nil arail.
6To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
6Jejuj kotin majani on irail karajeraj pot et, a irail jota weweki mepukat, me a kotin majani on irail.
7Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
7Iejuj pil kotin majani on irail: Melel, melel I indai on komail: Nai wanim en jip akan.
8Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
8Karoj, me pwarador mo i, iei lipirap o men kuli, o jip akan jota kin ron irail.
9Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
9Nai wanim o, a meamen pedelon re i, pan kamaurela o diar mana purepure.
10Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
10Lipirap kin kodon pirapela, o kamela, o kaokaoe, a nai kodo, pwe irail en ale maur, kakairida kokolata.
11Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
11Nai jilepa mau; a jilepa mau kin tonmeteki on na jip akan maur i.
12Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
12A me kin pwaipwai o me jota udan jilepa, o me kaidin udan na jip oko, iei me ninar kidi eu wel kokodo, ap kajela jip oko, tandaui, a kidi en wel jaikidi jip oko, kamueit ir pajan.
13Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
13Me pwaipwai o kin tandaui, aki a pwaipwai, o jota injenoki jip oko.
14Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
14Nai jilepa mau, o I aja nai kan, o nai kan pil aja ia.
15Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
15Duen Jam o aja ia, iduen I aja Jam, o I tonmeteki on jip akan maur i.
16A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
16A pil akai nai jip, me jo kijan nan kel wet, mepuko I pil pan wado, o re pan ron nil ai, o a pan pwin taieu o jilepa me ta men,
17Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
17Iei me Jam pok on ia, pwe I kidi maur i, pwe I en pur on ale.
18Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
18Jota me ki jan ia, pwe pein nai kidi. I manaman on kidi maur i, I pil manaman on kapure don ia. Kujoned pot et I aleer jan ren Jam ai.
19Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
19Iei me Juj oko ap pil liak toror pajan pweki majan pukat.
20A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
20Me toto re ’rail indada: A tanwar en tewil o iakalar. Menda komail ron i?
21Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
21Akai me indada: Kaidik padak en tanwar en tewil pukat, da, tewil pan kak kapad pajan maj en me majkun amen?
22I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
22A ran en ijimaj en im en kaudok wiaui nan Ierujalem, i anjaun kapau.
23I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
23A Iejuj kotikot jili nan im en kaudok, nan palan en Jalomo.
24Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
24Juj oko kapili pena i indan i: Arai da komui pan okioki jan kit? Ma komui Krijtuj, en kadede on kit janjal!
25Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
25Iejuj kotin majani on irail: I indai on komail er, a komail jota pojon dodok kan, me I wiadar ni mar en Jam ai, iei me kin kadede ia.
26Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
26A komail jota pojon, pwe komail kaidik kijan nai jip, duen me I indai on komail er.
27Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
27Nai jip oko kin ron nil ai, I aja irail a re kin idauen ia.
28A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé.
28A I ki on irail maur joutuk, a re jota pan jalonala kokolata, o jota, me pan ki jan irail nan pa i.
29Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
29Jam ai, me ki on ia irail, me lapa jan meakaroj, o jota me pan kak ki jan irail ni lim en Jam ai.
30Já a Otec jedno jsme.
30Nai o Jam me ta men.
31Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
31Juj oko ap pil rik takai, pwen kajuk i.
32Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
32Iejuj kotin japen irail: Dodok mau toto, me I kajale on komail er jan ren Jam o, a menia dodok ren mepukat, me komail kate kin ia?
33Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
33Juj oko ap japen i: Kaidik dodok mau eu, me je kate kin komui, a pweki lalaue, o pweki aramaj amen koe, me wia kin pein uk Kot,
34Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
34Iejuj kotin japen irail: A jo intinidier nan omail kapun: I indada, komail kot akan,
35Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
35Ari, ma a kin wia kin ir kot, me aleer majan en Kot, pwe kijin likau kan jota kak japunala;
36Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
36A komail kin inda kin i, me Jam a kajarauialar, o kadara don jappa, koe lalaue, pweki ai indada: Japwilim en Kot nai?
37Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
37Ma I jo wiawia dodok kan en Jam ai, komail der kamelele ia.
38Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
38A ma I kin wiawia, komail en pojonki dodok kan, ma komail jota pojon ia, pwe komail en aja pojon, me Jam ai podidi on ia, o nai podidi on i.
39Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
39Irail ap pil jon jaikidi i. I ari piti jan ni pa ’rail.
40I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
40O kotin purelan palilan Iordan, waja Ioanej kin wia paptaij ia maj; I ari kotikot waja o.
41I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
41A me toto pokon don i indada: Ioanej jota wiadar kilel eu; a melel eta karoj, me Ioanej majanieki men et.
42A mnozí tam uvěřili v něho.
42A me toto pojonla i waja o.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.