Jan 12
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
1Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
1Pon wonu pon mon paja Iejuj kotilan Petanien, waja Lajaruj me melar, kaujon ia, me Iejuj kotin kamauredar jan ren me melar akan.
2I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
2Irail ari kaonopada konot, pwe a en kotin kajipon re’rail; Marta papa, a Lajaruj amen irail me ian I kotikot ni tepel.
3Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
3Maria ap wado paun en men kajampwalia keiedi on ni aluwilu en Jejus o limwieki a pwilikila po en men kei.
4Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
4Iudaj Ijkariot, amen ren japwelim a tounpadak kan, nain Jimon, me panala I, ap indada:
5Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
5Da men kei wet jota netilar, kareda denar jilepuki, ap nek on jamma kan?
6To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
6Kaidik a pok on me jamma kan, me a idokki met, a pweki lipirap amen i, o jaunkanikid en moni, wewa moni, me aramaj kidar.
7Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
7Iejuj ap kotin majani: Deri mokidi on i! Pwe a kaunopadan ran en ai pan jaredi.
8Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
8Pwe me jamma kan kin potopot re omail, a nai jota jota kin potopot re omail.
9Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
9Juj oko me toto ari ajaer, me a kot waja o, irail kodo pweki Iejuj o pil, pwen kilan Lajaruj, me a kotin kamauradar jan ren me melar akan.
10Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
10Jamero lapalap akan pil raparapaki, en pil kamela Lajaruj.
11Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše.
11Pwe Juj oko toto kola o pojon Iejuj pweki i.
12Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
12Mandan ran o aramaj toto, me toun ian kamadip o, lao ron, me Iejuj pan kotilan Ierujalem,
13Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
13Ap paledi ran tuka kan o koieila tu on I, nijinijida: Ojiana! Meid iajanai me kotido ni mar en Kaun o Nanmwarki en Israel!
14I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
14A Iejuj lao kotin majani ejel pul amen, ap kaipokedi poa, duen a intinidier:
15Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.
15Der majak nain Jion jeripein! Kilan om Nanmarki kotido, kaipokedi pon nain ejel amen.
16Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
16A japwilim a tounpadak kan jota madan weweki mepukat. A Iejuj lao linanlar, irail ap tamanda mepukat, me indinidier duen i, o me ir wiai on i mepukat.
17Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
17A pokon o, me ian i ni a kotin molipei Lajaruj jan nan joujou o, ni a kotin kamauredar i jan ren me melar akan, kadede i!
18Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil.
18Iei me aramaj kokiieilan i, pwe irail ronadar, me a kotin wiadar kilel wet.
19Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
19Parijar oko ap indada nan pun ar: Komail kilan, me komail jota kak wia meakot. Kilan, toun jap akan idauenla i.
20Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek.
20Akai men Krik ian irail, me koda don kamadip o, pwen kaudok.
21Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
21Mepukat ko don Pilipuj, men Petjaida en Kaliliia, poeki re a indada: Main, je men udial Iejuj.
22Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
22Pilipuj ap kodo kaireki Andreaj, a Andreaj o Pilipuj kaireki Iejuj.
23A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
23A Iejuj kotin japen irail majani: Anjau leler, me Nain aramaj pan kalinanla.
24Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
24Melel, melel I indai on komail, ma wan korn jo moredi on nan pwel o mela, a pan kelepata, a ma a pan mela, a pan kaparapar wa toto.
25Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí.
25Me pokepoke maur i, pan jalonala; a me tounmeteki maur i pali pa, pan diarada maur joutuk.
26Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
26Meamen papa ia, i en idauen ia! A waja I mi ia, i waja me papa ia, pan pil mi ia. Ma meamen papa ia, i me jam o pan kajapwilada.
27Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
27I ap lol olar, a da me I en inda? Jam kamaio wei jan ia anjau wet, ari jo, i me I koki don anjau wet.
28Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
28Jam, kalinanada mar omui! Nil eu ap peidido jan nanlan indada: I kalinanadaer, o I pan pil kalinanada.
29Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
29A aramaj akan me u jili me ronadar, indada: A nanjapwe. A akai indada: Tounlan amen me kajoia on i.
30Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás.
30Iejuj kotin japen majani: Kaidik pweki nai, me nil wet wiauikier a pweki komail.
31Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
31Met anjau en kadeik en jappa wet. Met kaun en jappa et pan lokidokila.
32A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.
32A nai lao lanada jan jappa, I pan kainona don ia karoj.
33(To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
33I me a kotin kokop kidar duen a pan kamatala.
34Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka?
34Aramaj akan japen i: Je ronadar jan nan kapun o, me Krijtuj pan potopoteta, a iaduen, kom kajoiada, me Nain aramaj en kakauda. Ij Nain aramaj menet?
35Tedy řekl jim Ježíš: Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.
35Iejuj ap kotin majani on irail: Marain mi re omail anjau kij. Weweid, ni anjau marain mi re omail, pwe rotorot ender kono komail edi. Pwe me kin weweid nan rotorot, kin jaja waja, me a ko on ia.
36Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
36Pojon marain, ni a mimi re omail, pwe komail en jeri en marainla. Iejuj kotin majani mepukat, ap kotila karukila pein i jan irail.
37A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
37A i me kotin wiadar kilel toto mo ’rail, ari jo, irail jota pojon i,
38Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
38Pwe kokop en jaukop Iejaia en pwaida, me a majani: Kaun o, ij me pojon at kajoi? O ij me lim en Kaun kajanjal on?
39Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš řekl:
39Irail ari jota kak pojon, pwe Iejaia pil katitiki:
40Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
40A kotin karotonala maj arail o kakekaluakala monion arail, pwe ren jo kilanki maj arail, o ajaki monion arail, o wukila, o I en kakel ir ada.
41To pověděl Izaiáš, když viděl slávu jeho a mluvil o něm.
41Mepukat Iejaia majanier, ni a kilaner a linan o katitiki i.
42A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.
42Ari ren jaumaj lapalap me toto, me pojon i, a pweki Parijar akan re jota ponaja i, pwe ren der lokidokila jan nan jinakoke.
43Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
43Pwe re mauki konekon ren aramaj akan mon konekon ren Kot.
44Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž mne poslal.
44Iejuj kotin kapitie laudeda majani: Me pojon ia, kaidin nai, me a kin pojon, a me kadar ia dor.
45A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
45A me kilan ia, a pil kilan, me kadar ia dor.
46Já Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
46I kodon kamaraini jappa, pwe amen amen me pojon ia, ender mimieta nan rotorot.
47A slyšel-liť by kdo slova má, a nevěřil by, jáť ho nesoudím; nebo nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
47A ma meamen ron ai padak kan, ap jota apapwali, I jota kin kadeikada i, pwe I jota kodon kadeikada jappa, a pwen kamaurida jappa.
48Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
48Me kaje ia la o jo oke ai padak kan, nan kadeikapa mia: Ai padak, me I kida, i me pan kadeikada i ni ran nik o.
49Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
49Pwe I jota padaki wei jan pein nai. A Jam, me kadar ia dor, i me ki on ia er kujoned eu, me I en inda o padakieki.
50A vím, že přikázání jeho jest život věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím.
50O I aja, maur joutuk a kujoned o. Ari, karoj me I padaki wei, I kin padaki duen Jam majani on ia.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.