1 Korintským
Chapter 15
Kralice Bible (1613)
vs Kulish and Puluj B…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

1 Korintským 15

Kralice Bible (1613)
Kulish and Puluj Bible (1905)
1Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
1Звіщаю ж вам, браттє, благовістє, що я благовіствував вам, котре й прийняли ви, і в котрому встояли,
2Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili.
2котрим і спасаєтесь, коли памятаєте, яким словом я благовіствував вам, хиба що марно увірували.
3Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,
3Бо я передав вам найперш, що й прийняв, що Христос умер за наші гріхи по писанням,
4A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.
4і що поховано Його, і що встав третього дня по писанням,
5A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
5і що явив ся Кифі а опісля дванайцятьом.
6Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.
6Після того явив ся більш пяти сотень братам разом, з котрих більше живуть і досї, инші ж і впокоїлись.
7Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
7Після того явив ся Якову, а потім усїм апостолам.
8Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně.
8На останок же всїх, мов якому недорідку, явивсь і менї.
9Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.
9Я бо останнїй з апостолів, котрий недостоєн зватись апостолом, бо гонив церкву Божу.
10Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.
10Благодаттю ж Божою я те, що є; і благодать Його до мене була не марна, а більш усїх їх працював я; не я ж, а благодать Божа, що зо мною.
11Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
11Чи то ж я, чи то вони, так проповідуємо, і так ви увірували.
12Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
12Коли ж про Христа проповідуєть ся, що Він з мертвих устав, то як се деякі між вами кажуть, що нема воскресення мертвих?
13Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.
13Коли ж воскресення мертвих нема, то й Христос не воскрес;
14A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
14коли ж Христос не воскрес, то марна проповідь наша, марна ж і віра ваша.
15A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
15І ми являємось кривими сьвідками Божими, бо сьвідкували про Бога, що воскресив Христа, котрого не воскресив, коли мертві не встають.
16Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.
16Бо коли мертві не встають, то й Христос не встав.
17A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.
17А коли Христос не встав, то марна віра ваша: ви ще в гріхах ваших.
18A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
18Тодї й померші в Христї погибли.
19Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
19Коли тільки в сьому життї вповаємо на Христа, то окаяннїщї (нещасливійші) ми всїх людей.
20Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.
20Тепер же Христос устав з мертвих; первістком між мертвими став ся.
21Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.
21Яко ж бо через чоловіка (прийшла) смерть, так через чоловіка й воскресеннє з мертвих.
22Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
22Як бо в Адамі всї вмирають, так і в Христї всї оживають.
23Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
23Кожен своїм порядком: Первісток Христос, а потім Христові у приходї Його.
24Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
24Тодї (прийде) конець, як передасть царство Богу й Отцеві, як зруйнує всяке старшинуваннє і всяку власть і силу.
25Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
25Мусить бо Він царювати, доки положить усїх ворогів під ноги Його.
26Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
26Останнїй ворог зруйнуєть ся — смерть.
27Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
27Усе бо впокорив під ноги Його. Коли ж рече, що все впокорено, то явно, що окрім Того, хто покорив Йому все.
28A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
28Коли ж упокорить ся Йому все, тодї і сам Син упокорить ся Тому, хто впокорив Йому все, щоб Бог був усе у всьому.
29Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?
29Ато що робити муть ті, хто хрестить ся ради мертвих, коли зовсїм мертві не встають? чого ж і хрестять ся ради мертвих?
30Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
30Чого ж і ми небезпечимось всякого часу?
31Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
31Що-дня вмираю; так (по правдї нехай буде) менї ваша похвала, що маю в Христї Ісусї, Господї нашому.
32Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.
32Коли б я чоловічим робом боров ся з зьвірями в Єфесї, то яка менї користь, коли мертві не встають? Нумо їсти й пити, бо завтра помремо.
33Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
33Не обманюйте себе: ледачі бесїди псують добрі звичаї.
34Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.
34Протверезїть ся праведно та не грішіть; бо деякі не знають Бога. На сором вам глаголю.
35Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?
35Та хто-небудь скаже: Як устануть мертві? і в якому тїлї прийдуть?
36Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
36Безумний! що ти сїєш, не оживе, коли не вмре.
37A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.
37І що сїєш, не тїло будуче сїєш, а голе зерно, як лучить ся, пшеничне, або яке инше.
38Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
38Бог же дає йому тїло, яке схоче, і кожному насїнню своє тїло.
39Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
39Не кожне тїло таке саме тїло; тільки инше тїло в людей, инше тїло в скотини, инше у риб, инше ж у птаства.
40A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,
40(Єсть) і тїла небесні й тїла земні, та инша слава небесних, а инша земних.
41Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
41Инша слава сонця, а инша слава місяця, і инша слава зір; зоря бо від зори відрізняєть ся славою.
42Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;
42Так і воскресеннє мертвих. Сїєть ся у зотлїннє, устає у нетлїнню.
43Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
43Сїєть ся в безчестю, устає в славі; сїєть ся в немочі, устає в силї.
44Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.
44Сїєть ся тїло душевне, устає тїло духовне; єсть тїло душевне і єсть тїло духовне.
45Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.
45Так і написано: Став ся первий чоловік Адам душею живою, а останнїй Адам духом животворящим.
46Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.
46Тільки перш не духовне (було), а душевне, духовне ж потім.
47První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe.
47Первий чоловік із землї земний; другий чоловік Господь з неба.
48Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.
48Який земний, такі й земні; і який небесний, такі й небесні.
49A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského.
49І яко ж носили ми образ земного, так носити мем і образ небесного.
50Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
50Се ж глаголю, браттє, що тїло і кров царства Божого наслїдити не може; і зотлїннє незотлїння не наслїдить.
51Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
51Ось тайну вам глаголю: Всї не впокоїмось, всї ж перемінимось.
52Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
52У хвилину, у миг ока, за останньою трубою — бо затрубить, і мертві повстають нетлїнними, і ми попереміняємось.
53Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
53Треба бо тлїнному сьому одягнутись у нетлїннє, і смертному сьому одягнутись у безсмертє.
54A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
54Як же тлїнне се одягнеть ся в нетлїннє і смертне се одягнеть ся в безсмертє, тодї станеть ся написане слово: Пожерта смерть побідою.
55Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?
55Де в тебе, смерте, жоло? де в тебе, пекло, побіда?
56Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon.
56Жоло ж смерти — гріх, а сила гріха — закон.
57Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
57Богу ж дяка, що дав нам побіду через Господа нашого Ісуса Христа.
58Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
58Тим же, браттє моє любе, бувайте тверді, стійкі, надто збогачуючись у дїлї Господньому завсїди, знаючи, що праця ваша не марна перед Господем.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.