1 Korintským 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
1Je vous rappelle, frères, l’Évangile que je vous ai annoncé, que vous avez reçu, dans lequel vous avez persévéré,
2Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili.
2et par lequel vous êtes sauvés, si vous le retenez tel que je vous l’ai annoncé; autrement, vous auriez cru en vain.
3Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,
3Je vous ai enseigné avant tout, comme je l’avais aussi reçu, que Christ est mort pour nos péchés, selon les Écritures;
4A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.
4qu’il a été enseveli, et qu’il est ressuscité le troisième jour, selon les Écritures;
5A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
5et qu’il est apparu à Céphas, puis aux douze.
6Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.
6Ensuite, il est apparu à plus de cinq cents frères à la fois, dont la plupart sont encore vivants, et dont quelques-uns sont morts.
7Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
7Ensuite, il est apparu à Jacques, puis à tous les apôtres.
8Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně.
8Après eux tous, il m’est aussi apparu à moi, comme à l’avorton;
9Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.
9car je suis le moindre des apôtres, je ne suis pas digne d’être appelé apôtre, parce que j’ai persécuté l’Église de Dieu.
10Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.
10Par la grâce de Dieu je suis ce que je suis, et sa grâce envers moi n’a pas été vaine; loin de là, j’ai travaillé plus qu’eux tous, non pas moi toutefois, mais la grâce de Dieu qui est avec moi.
11Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
11Ainsi donc, que ce soit moi, que ce soient eux, voilà ce que nous prêchons, et c’est ce que vous avez cru.
12Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
12Or, si l’on prêche que Christ est ressuscité des morts, comment quelques-uns parmi vous disent-ils qu’il n’y a point de résurrection des morts?
13Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.
13S’il n’y a point de résurrection des morts, Christ non plus n’est pas ressuscité.
14A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
14Et si Christ n’est pas ressuscité, notre prédication est donc vaine, et votre foi aussi est vaine.
15A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
15Il se trouve même que nous sommes de faux témoins à l’égard de Dieu, puisque nous avons témoigné contre Dieu qu’il a ressuscité Christ, tandis qu’il ne l’aurait pas ressuscité, si les morts ne ressuscitent point.
16Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.
16Car si les morts ne ressuscitent point, Christ non plus n’est pas ressuscité.
17A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.
17Et si Christ n’est pas ressuscité, votre foi est vaine, vous êtes encore dans vos péchés,
18A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
18et par conséquent aussi ceux qui sont morts en Christ sont perdus.
19Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
19Si c’est dans cette vie seulement que nous espérons en Christ, nous sommes les plus malheureux de tous les hommes.
20Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.
20Mais maintenant, Christ est ressuscité des morts, il est les prémices de ceux qui sont morts.
21Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.
21Car, puisque la mort est venue par un homme, c’est aussi par un homme qu’est venue la résurrection des morts.
22Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
22Et comme tous meurent en Adam, de même aussi tous revivront en Christ,
23Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
23mais chacun en son rang. Christ comme prémices, puis ceux qui appartiennent à Christ, lors de son avènement.
24Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
24Ensuite viendra la fin, quand il remettra le royaume à celui qui est Dieu et Père, après avoir détruit toute domination, toute autorité et toute puissance.
25Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
25Car il faut qu’il règne jusqu’à ce qu’il ait mis tous les ennemis sous ses pieds.
26Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
26Le dernier ennemi qui sera détruit, c’est la mort.
27Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
27Dieu, en effet, a tout mis sous ses pieds. Mais lorsqu’il dit que tout lui a été soumis, il est évident que celui qui lui a soumis toutes choses est excepté.
28A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
28Et lorsque toutes choses lui auront été soumises, alors le Fils lui-même sera soumis à celui qui lui a soumis toutes choses, afin que Dieu soit tout en tous.
29Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?
29Autrement, que feraient ceux qui se font baptiser pour les morts? Si les morts ne ressuscitent absolument pas, pourquoi se font-ils baptiser pour eux?
30Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
30Et nous, pourquoi sommes-nous à toute heure en péril?
31Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
31Chaque jour je suis exposé à la mort, je l’atteste, frères, par la gloire dont vous êtes pour moi le sujet, en Jésus-Christ notre Seigneur.
32Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.
32Si c’est dans des vues humaines que j’ai combattu contre les bêtes à Éphèse, quel avantage m’en revient-il? Si les morts ne ressuscitent pas, Mangeons et buvons, car demain nous mourrons.
33Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
33Ne vous y trompez pas: les mauvaises compagnies corrompent les bonnes mœurs.
34Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.
34Revenez à vous-mêmes, comme il est convenable, et ne péchez point; car quelques-uns ne connaissent pas Dieu, je le dis à votre honte.
35Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?
35Mais quelqu’un dira: Comment les morts ressuscitent-ils, et avec quel corps reviennent-ils?
36Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
36Insensé! ce que tu sèmes ne reprend point vie, s’il ne meurt.
37A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.
37Et ce que tu sèmes, ce n’est pas le corps qui naîtra; c’est un simple grain, de blé peut-être, ou de quelque autre semence;
38Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
38puis Dieu lui donne un corps comme il lui plaît, et à chaque semence il donne un corps qui lui est propre.
39Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
39Toute chair n’est pas la même chair; mais autre est la chair des hommes, autre celle des quadrupèdes, autre celle des oiseaux, autre celle des poissons.
40A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,
40Il y a aussi des corps célestes et des corps terrestres; mais autre est l’éclat des corps célestes, autre celui des corps terrestres.
41Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
41Autre est l’éclat du soleil, autre l’éclat de la lune, et autre l’éclat des étoiles; même une étoile diffère en éclat d’une autre étoile.
42Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;
42Ainsi en est-il de la résurrection des morts. Le corps est semé corruptible; il ressuscite incorruptible;
43Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
43il est semé méprisable, il ressuscite glorieux; il est semé infirme, il ressuscite plein de force;
44Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.
44il est semé corps animal, il ressuscite corps spirituel. S’il y a un corps animal, il y a aussi un corps spirituel.
45Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.
45C’est pourquoi il est écrit: Le premier homme, Adam, devint une âme vivante. Le dernier Adam est devenu un esprit vivifiant.
46Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.
46Mais ce qui est spirituel n’est pas le premier, c’est ce qui est animal; ce qui est spirituel vient ensuite.
47První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe.
47Le premier homme, tiré de la terre, est terrestre; le second homme est du ciel.
48Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.
48Tel est le terrestre, tels sont aussi les terrestres; et tel est le céleste, tels sont aussi les célestes.
49A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského.
49Et de même que nous avons porté l’image du terrestre, nous porterons aussi l’image du céleste.
50Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
50Ce que je dis, frères, c’est que la chair et le sang ne peuvent hériter le royaume de Dieu, et que la corruption n’hérite pas l’incorruptibilité.
51Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
51Voici, je vous dis un mystère: nous ne mourrons pas tous, mais tous nous serons changés,
52Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
52en un instant, en un clin d’œil, à la dernière trompette. La trompette sonnera, et les morts ressusciteront incorruptibles, et nous, nous serons changés.
53Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
53Car il faut que ce corps corruptible revête l’incorruptibilité, et que ce corps mortel revête l’immortalité.
54A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
54Lorsque ce corps corruptible aura revêtu l’incorruptibilité, et que ce corps mortel aura revêtu l’immortalité, alors s’accomplira la parole qui est écrite: La mort a été engloutie dans la victoire.
55Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?
55O mort, où est ta victoire? O mort, où est ton aiguillon?
56Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon.
56L’aiguillon de la mort, c’est le péché; et la puissance du péché, c’est la loi.
57Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
57Mais grâces soient rendues à Dieu, qui nous donne la victoire par notre Seigneur Jésus-Christ!
58Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
58Ainsi, mes frères bien-aimés, soyez fermes, inébranlables, travaillant de mieux en mieux à l’œuvre du Seigneur, sachant que votre travail ne sera pas vain dans le Seigneur.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.