1 Korintským 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
1Notum autem vobis facio, fratres, Evangelium, quod prædicavi vobis, quod et accepistis, in quo et statis,
2Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili.
2per quod et salvamini: qua ratione prædicaverim vobis, si tenetis, nisi frustra credidistis.
3Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,
3Tradidi enim vobis in primis quod et accepi: quoniam Christus mortuus est pro peccatis nostris secundum Scripturas:
4A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.
4et quia sepultus est, et quia resurrexit tertia die secundum Scripturas:
5A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
5et quia visus est Cephæ, et post hoc undecim:
6Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.
6deinde visus est plus quam quingentis fratribus simul: ex quibus multi manent usque adhuc, quidam autem dormierunt:
7Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
7deinde visus est Jacobo, deinde Apostolis omnibus:
8Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně.
8novissime autem omnium tamquam abortivo, visus est et mihi.
9Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.
9Ego enim sum minimus Apostolorum, qui non sum dignus vocari Apostolus, quoniam persecutus sum ecclesiam Dei.
10Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.
10Gratia autem Dei sum id quod sum, et gratia ejus in me vacua non fuit, sed abundantius illis omnibus laboravi: non ego autem, sed gratia Dei mecum:
11Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
11sive enim ego, sive illi: sic prædicamus, et sic credidistis.
12Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
12Si autem Christus prædicatur quod resurrexit a mortuis, quomodo quidam dicunt in vobis, quoniam resurrectio mortuorum non est?
13Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.
13Si autem resurrectio mortuorum non est: neque Christus resurrexit.
14A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
14Si autem Christus non resurrexit, inanis est ergo prædicatio nostra, inanis est et fides vestra:
15A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
15invenimur autem et falsi testes Dei: quoniam testimonium diximus adversus Deum quod suscitaverit Christum, quem non suscitavit, si mortui non resurgunt.
16Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.
16Nam si mortui non resurgunt, neque Christus resurrexit.
17A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.
17Quod si Christus non resurrexit, vana est fides vestra: adhuc enim estis in peccatis vestris.
18A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
18Ergo et qui dormierunt in Christo, perierunt.
19Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
19Si in hac vita tantum in Christo sperantes sumus, miserabiliores sumus omnibus hominibus.
20Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.
20Nunc autem Christus resurrexit a mortuis primitiæ dormientium,
21Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.
21quoniam quidem per hominem mors, et per hominem resurrectio mortuorum.
22Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
22Et sicut in Adam omnes moriuntur, ita et in Christo omnes vivificabuntur.
23Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
23Unusquisque autem in suo ordine, primitiæ Christus: deinde ii qui sunt Christi, qui in adventu ejus crediderunt.
24Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
24Deinde finis: cum tradiderit regnum Deo et Patri, cum evacuaverit omnem principatum, et potestatem, et virtutem.
25Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
25Oportet autem illum regnare donec ponat omnes inimicos sub pedibus ejus.
26Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
26Novissima autem inimica destruetur mors: omnia enim subjecit pedibus ejus. Cum autem dicat:
27Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
27Omnia subjecta sunt ei, sine dubio præter eum qui subjecit ei omnia.
28A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
28Cum autem subjecta fuerint illi omnia: tunc et ipse Filius subjectus erit ei, qui subjecit sibi omnia, ut sit Deus omnia in omnibus.
29Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?
29Alioquin quid facient qui baptizantur pro mortuis, si omnino mortui non resurgunt? ut quid et baptizantur pro illis?
30Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
30ut quid et nos periclitamur omni hora?
31Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
31Quotidie morior per vestram gloriam, fratres, quam habeo in Christo Jesu Domino nostro.
32Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.
32Si secundum hominem ad bestias pugnavi Ephesi, quid mihi prodest, si mortui non resurgunt? Manducemus, et bibamus, cras enim moriemur.
33Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
33Nolite seduci: corrumpunt mores bonos colloquia mala.
34Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.
34Evigilate justi, et nolite peccare: ignorantiam enim Dei quidam habent, ad reverentiam vobis loquor.
35Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?
35Sed dicet aliquis: Quomodo resurgunt mortui? qualive corpore venient?
36Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
36Insipiens, tu quod seminas non vivificatur, nisi prius moriatur:
37A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.
37et quod seminas, non corpus, quod futurum est, seminas, sed nudum granum, ut puta tritici, aut alicujus ceterorum.
38Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
38Deus autem dat illi corpus sicut vult: ut unicuique seminum proprium corpus.
39Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
39Non omnis caro, eadem caro: sed alia quidem hominum, alia vero pecorum, alia volucrum, alia autem piscium.
40A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,
40Et corpora cælestia, et corpora terrestria: sed alia quidem cælestium gloria, alia autem terrestrium.
41Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
41Alia claritas solis, alia claritas lunæ, et alia claritas stellarum. Stella enim a stella differt in claritate:
42Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;
42sic et resurrectio mortuorum. Seminatur in corruptione, surget in incorruptione.
43Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
43Seminatur in ignobilitate, surget in gloria: seminatur in infirmitate, surget in virtute:
44Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.
44seminatur corpus animale, surget corpus spiritale. Si est corpus animale, est et spiritale, sicut scriptum est:
45Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.
45Factus est primus homo Adam in animam viventem, novissimus Adam in spiritum vivificantem.
46Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.
46Sed non prius quod spiritale est, sed quod animale: deinde quod spiritale.
47První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe.
47Primus homo de terra, terrenus: secundus homo de cælo, cælestis.
48Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.
48Qualis terrenus, tales et terreni: et qualis cælestis, tales et cælestes.
49A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského.
49Igitur, sicut portavimus imaginem terreni, portemus et imaginem cælestis.
50Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
50Hoc autem dico, fratres: quia caro et sanguis regnum Dei possidere non possunt: neque corruptio incorruptelam possidebit.
51Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
51Ecce mysterium vobis dico: omnes quidem resurgemus, sed non omnes immutabimur.
52Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
52In momento, in ictu oculi, in novissima tuba: canet enim tuba, et mortui resurgent incorrupti: et nos immutabimur.
53Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
53Oportet enim corruptibile hoc induere incorruptionem: et mortale hoc induere immortalitatem.
54A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
54Cum autem mortale hoc induerit immortalitatem, tunc fiet sermo, qui scriptus est: Absorpta est mors in victoria.
55Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?
55Ubi est mors victoria tua? ubi est mors stimulus tuus?
56Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon.
56Stimulus autem mortis peccatum est: virtus vero peccati lex.
57Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
57Deo autem gratias, qui dedit nobis victoriam per Dominum nostrum Jesum Christum.
58Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
58Itaque fratres mei dilecti, stabiles estote, et immobiles: abundantes in opere Domini semper, scientes quod labor vester non est inanis in Domino.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.