1 Korintským 10
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli,
1Nolo enim vos ignorare fratres, quoniam patres nostri omnes sub nube fuerunt, et omnes mare transierunt,
2A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři,
2et omnes in Moyse baptizati sunt in nube, et in mari:
3A všickni týž pokrm duchovní jedli,
3et omnes eamdem escam spiritalem manducaverunt,
4A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus.
4et omnes eumdem potum spiritalem biberunt (bibebant autem de spiritali, consequente eos, petra: petra autem erat Christus):
5Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.
5sed non in pluribus eorum beneplacitum est Deo: nam prostrati sunt in deserto.
6Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali.
6Hæc autem in figura facta sunt nostri, ut non simus concupiscentes malorum, sicut et illi concupierunt.
7Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.
7Neque idololatræ efficiamini, sicut quidam ex ipsis: quemadmodum scriptum est: Sedit populus manducare, et bibere, et surrexerunt ludere.
8Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců.
8Neque fornicemur, sicut quidam ex ipsis fornicati sunt, et ceciderunt una die viginti tria millia.
9Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.
9Neque tentemus Christum, sicut quidam eorum tentaverunt, et a serpentibus perierunt.
10Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.
10Neque murmuraveritis, sicut quidam eorum murmuraverunt, et perierunt ab exterminatore.
11Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa.
11Hæc autem omnia in figura contingebant illis: scripta sunt autem ad correptionem nostram, in quos fines sæculorum devenerunt.
12A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.
12Itaque qui se existimat stare, videat ne cadat.
13Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.
13Tentatio vos non apprehendat nisi humana: fidelis autem Deus est, qui non patietur vos tentari supra id quod potestis, sed faciet etiam cum tentatione proventum ut possitis sustinere.
14Protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství.
14Propter quod, carissimi mihi, fugite ab idolorum cultura:
15Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím.
15ut prudentibus loquor, vos ipsi judicate quod dico.
16Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova?
16Calix benedictionis, cui benedicimus, nonne communicatio sanguinis Christi est? et panis quem frangimus, nonne participatio corporis Domini est?
17Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme.
17Quoniam unus panis, unum corpus multi sumus, omnes qui de uno pane participamus.
18Pohleďte na Izraele podle těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?
18Videte Israël secundum carnem: nonne qui edunt hostias, participes sunt altaris?
19Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli.
19Quid ergo? dico quod idolis immolatum sit aliquid? aut quod idolum, sit aliquid?
20Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.
20Sed quæ immolant gentes, dæmoniis immolant, et non Deo. Nolo autem vos socios fieri dæmoniorum:
21Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů.
21non potestis calicem Domini bibere, et calicem dæmoniorum; non potestis mensæ Domini participes esse, et mensæ dæmoniorum.
22Èili k hněvu popouzíme Pána? Zdali silnější jsme nežli on?
22An æmulamur Dominum? numquid fortiores illo sumus? Omnia mihi licent, sed non omnia expediunt.
23Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.
23Omnia mihi licent, sed non omnia ædificat.
24Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.
24Nemo quod suum est quærat, sed quod alterius.
25Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
25Omne quod in macello venit, manducate, nihil interrogantes propter conscientiam.
26Nebo Páněť jest země i plnost její.
26Domini est terra, et plenitudo ejus.
27Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
27Si quis vocat vos infidelium, et vultis ire: omne quod vobis apponitur, manducate, nihil interrogantes propter conscientiam.
28Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.
28Si quis autem dixerit: Hoc immolatum est idolis: nolite manducare propter illum qui indicavit, et propter conscientiam:
29Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí?
29conscientiam autem dico non tuam, sed alterius. Ut quid enim libertas mea judicatur ab aliena conscientia?
30A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím?
30Si ego cum gratia participo, quid blasphemor pro eo quod gratias ago?
31Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.
31Sive ergo manducatis, sive bibitis, sive aliud quid facitis: omnia in gloriam Dei facite.
32Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,
32Sine offensione estote Judæis, et gentibus, et ecclesiæ Dei:
33Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.
33sicut et ego per omnia omnibus placeo, non quærens quod mihi utile est, sed quod multis: ut salvi fiant.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.