1 Korintským 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
1Pea ko eni, ʻe kāinga, ʻoku ou fakahā kiate kimoutolu ʻae ongoongolelei, ʻaia naʻaku malangaʻaki kiate kimoutolu, ʻaia foki kuo mou maʻu, pea ʻoku mou tuʻu ai;
2Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili.
2ʻAia kuo fakamoʻui ai ʻakimoutolu, ʻo kapau ʻoku mou manatuʻi ʻaia ne u malangaʻaki kiate kimoutolu, ʻo kapau naʻe ʻikai te mou tui noa pē.
3Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,
3He ko e ʻuluaki ʻoe meʻa naʻaku ʻaʻau atu kiate kimoutolu, ʻaia naʻaku maʻu foki, Ko e pekia ʻa Kalaisi ʻi heʻetau ngaahi angahala, ʻo fakatatau ki he ngaahi tohi;
4A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.
4Pea naʻe fai ia, pea naʻe toetuʻu hake ia ʻi hono tolu ʻoe ʻaho, ʻo fakatatau ki he ngaahi tohi:
5A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
5Pea naʻe mamata kiate ia ʻa Kifasi, pea mo e toko hongofulu ma toko ua:
6Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.
6Hili ia, pea mamata fakataha kiate ia ʻae kāinga ʻe toko nimangeau tupu; pea ʻoku kei moʻui honau tokolahi, ka kuo tō ʻo mohe ʻae niʻihi.
7Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
7Hili ia, naʻe mamata ʻa Semisi kiate ia, pea hoko mo e kau ʻaposetolo kotoa pē.
8Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně.
8Pea ne u mamata fakamui foki ʻeau kiate ia, ʻo hangē ko e fānau taʻehoko.
9Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.
9He ko e siʻi taha pe au ʻi he kau ʻaposetolo, ʻoku ʻikai taau mo au ke ui au ko e ʻaposetolo, koeʻuhi naʻaku fakatanga ʻae siasi ʻoe ʻOtua.
10Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.
10Ka ko e meʻa ʻi he ʻofa ʻae ʻOtua ʻoku ou pehē ni ai au: pea ko ʻene ʻofa kiate au, naʻe ʻikai taʻeʻaonga ia; ka naʻaku ngāue lahi hake ʻaupito kiate kinautolu kotoa pē: ka naʻe ʻikai ko au, ka ko e tokoni mei he ʻOtua naʻe ʻiate au.
11Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
11Pea ko ia kapau ko au, pe ko kinautolu, ka ʻoku pehē pe ʻemau malanga, pea pehē pe hoʻomou tui.
12Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
12Pea ko eni, kapau ʻoku malangaʻaki ʻa Kalaisi mo ʻene toetuʻu mei he pekia, ʻoku fēfē ʻae pehē ʻe he niʻihi ʻiate kimoutolu, ʻoku ʻikai ha toetuʻu ʻoe mate?
13Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.
13He kapau ʻoku ʻikai ha toetuʻu mei he mate, pea tā ʻoku ʻikai toetuʻu ʻa Kalaisi:
14A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
14Pea kapau ʻoku ʻikai toetuʻu ʻa Kalaisi, pea ʻoku taʻeʻaonga ʻemau malanga, pea taʻeʻaonga mo hoʻomou tui foki.
15A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
15ʻIo, pea kuo ʻilo ʻakimautolu ko e fakamoʻoni loi ki he ʻOtua; he kuo mau fakapapau mei he ʻOtua ʻa ʻene fokotuʻu hake ʻa Kalaisi: ʻaia naʻe ʻikai te ne fokotuʻu hake, ʻo kapau ko eni ʻoku ʻikai toetuʻu ʻae mate.
16Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.
16He kapau ʻoku ʻikai toetuʻu hake ʻae mate pea kuo ʻikai toetuʻu hake ʻa Kalaisi:
17A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.
17Pea kapau kuo ʻikai tuʻu hake ʻa Kalaisi, ʻoku taʻeʻaonga hoʻomou tui; ʻoku mou kei ʻi hoʻomou angahala.
18A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
18Pea ko kinautolu foki kuo mohe ʻia Kalaisi, kuo nau ʻauha.
19Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
19Kapau ʻoku ngata ki he moʻui ni ʻetau ʻamanaki lelei ki ai, ko e malaʻia lahi taha pe ʻakitautolu ʻi he kakai kotoa pē.
20Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.
20Ka ko eni, kuo toetuʻu ʻa Kalaisi mei he pekia, pea kuo hoko ia ko e ʻuluaki fua ʻokinautolu naʻe mohe.
21Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.
21He ko e meʻa ʻi he tangata naʻe hoko ai ʻae mate, pea ʻe hoko ʻi he tangata foki ʻae toetuʻu ʻoe mate.
22Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
22He ʻoku hangē ʻoku mate kotoa pē ʻia ʻAtama, ʻe pehē foki ʻe moʻui kotoa pē ʻia Kalaisi.
23Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
23Ka ko e tangata taki taha kotoa pē ʻi hono lakanga: ko e ʻuluaki fua ʻa Kalaisi; pea hoko mo kinautolu ʻoku ʻo Kalaisi, ʻi heʻene haʻu.
24Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
24Pea ʻe toki hoko ʻae ikuʻanga, ʻaia te ne ʻatu ai ʻae puleʻanga ki he ʻOtua, ʻio, ko e Tamai; hili ʻene ikuna ʻae pule kotoa pē, mo e fekau kotoa pe, mo e mālohi.
25Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
25He kuo pau pe ke pule ia, kaeʻoua ke ne tuku ʻa hono ngaahi fili kotoa pē ki hono lalo vaʻe.
26Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
26Ko e fili fakamui ʻe fakaʻauha, ko e mate.
27Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
27“He kuo tuku ʻe ia ʻae ngaahi meʻa kotoa pē ki hono lalo vaʻe.” Ka ʻi heʻene pehē, kuo fakamoʻulaloa ʻae “ngaahi meʻa kotoa pē,” ʻoku ʻilongofua pe ʻoku ʻataʻatā ia, ʻaia naʻa ne tuku ʻae ngaahi meʻa kotoa pē ki lalo ʻiate ia.
28A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
28Pea ka ʻosi hono fakavaivai ʻoe ngaahi meʻa kotoa pē kiate ia, ʻe toki anganofo ʻae Foha kiate ia naʻa ne tuku ʻae ngaahi meʻa kotoa pē ki lalo ʻiate ia, koeʻuhi ke tāfataha pe ʻae ʻOtua ʻi he meʻa kotoa pē.
29Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?
29Kae ʻikai, pea ko e hā ʻe fai ʻekinautolu kuo papitaiso ki he mate, ʻo kapau ʻe ʻikai ʻaupito toetuʻu ʻae mate? Ko e hā ʻoku papitaiso ai ʻakinautolu ki he mate?
30Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
30Pea ko e hā ʻoku tau tuʻutuʻutāmaki ai ʻi he feituʻulaʻā kotoa pē?
31Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
31ʻOku ou fakahā ʻi hoʻomou fiefia ʻaia ʻoku ou maʻu ʻia Kalaisi Sisu ko hotau ʻEiki, ʻoku ou mate ʻi he ʻaho kotoa pē.
32Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.
32He kapau, ʻo hangē ko e lea ʻae tangata, kuo u tau mo e fanga manu ʻi ʻEfesō, ko e hā hono ʻaonga kiate au, ʻo kapau ʻoku ʻikai toetuʻu ʻae mate? “Ke tau kai mo inu; he te tau mate ʻapongipongi.”
33Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
33ʻOua naʻa kākaaʻi ʻakimoutolu: “Ko e ngaahi talanoa kovi ʻoku fakahalaʻi ʻae ngaahi anga ʻoku lelei.”
34Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.
34ʻA hake ki he māʻoniʻoni, pea ʻoua naʻa fai angahala; he ʻoku teʻeki maʻu ʻe he niʻihi ʻae ʻiloʻi ʻae ʻOtua: ʻoku ou lea ʻaki ia ko hoʻomou fakamā.
35Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?
35Ka ʻe pehē nai ʻe ha tokotaha, “ʻE fēfē hono fokotuʻu ʻoe mate? Pea ʻi he sino fē te nau haʻu?”
36Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
36Ko e vale koe, ko ia ʻoku ke tūtuuʻi ʻoku ʻikai fakaake ia, ʻo kapau ʻoku ʻikai ke mate:
37A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.
37Pea ko e meʻa ko ia ʻoku ke tūtuuʻi, ʻoku ʻikai te ke tūtuuʻi ʻae sino ko ia ʻe tupu, ka ko e foʻi tenga ko ha foʻi tenga kehe:
38Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
38Ka ʻoku foaki ki ai ʻe he ʻOtua hono sino, ko ʻene faʻiteliha pe ia, pea ki he tenga taki taha hono sino ʻoʻona.
39Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
39ʻOku ʻikai ko e kakano tatau pe ʻae kakano kotoa pē: he ʻoku ai ʻae kakano ko e taha ʻoe tangata, ko e kakano ʻe taha ʻoe fanga manu, ko e taha kehe ʻoe ngaahi ika, mo e taha kehe ʻoe fanga manupuna.
40A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,
40Pea ʻoku ai foki ʻae ngaahi sino fakalangi, mo e ngaahi sino fakamaama: ka ʻoku taha pe ʻae nāunau ʻoe fakalangi, pea ko e fakamaama ʻoku taha kehe ia.
41Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
41He ʻoku ai ʻae nāunau ʻe taha ʻoe laʻā, mo e nāunau ʻe taha ʻoe māhina, mo e nāunau ʻe taha ʻoe ngaahi fetuʻu: he ʻoku fai kehekehe ʻi he nāunau ʻae fetuʻu ʻe taha ki he fetuʻu ʻe taha.
42Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;
42Pea ʻoku pehē pe ʻae toetuʻu ʻae mate. ʻOku tūtuuʻi ia ʻi he ʻauʻauha: ʻoku fokotuʻu hake ia ʻi he taʻefaʻaʻauʻauha:
43Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
43ʻOku tūtuuʻi ia ʻi he fakalielia; ʻoku fokotuʻu ia mo e nāunau: ʻoku tūtuuʻi ia ʻi he vaivai; ʻoku fokotuʻu ia ʻi he mālohi:
44Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.
44ʻOku tūtuuʻi ia koe sino fakakakano; ʻoku fokotuʻu ia koe sino fakalaumālie. ʻOku ai ʻae sino fakakakano, pea ʻoku ai mo e sino fakalaumālie.
45Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.
45Pea kuo tohi ʻo pehē, “Ko e ʻuluaki tangata ko ʻAtama naʻe ngaohi ia ko e laumālie moʻui;” ko e ʻAtama fakamui ko e laumālie fakamoʻui.
46Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.
46Ka naʻe ʻikai muʻomuʻa ʻaia ʻoku laumālie ka ko ia ʻoku fakakakano; kae toki hoko ʻaia ʻoku fakalaumālie.
47První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe.
47Ko e ʻuluaki tangata, ʻoku mei he kelekele, ʻoku kelekeleʻia: ko hono ua ʻoe tangata, ko e ʻEiki mei he langi.
48Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.
48Hangē ko e kelekeleʻia, ʻoku pehē pe foki ʻakinautolu ʻoku kelekeleʻia: pea hangē ko ia ʻoku mei he langi, ʻoku pehē pe foki ʻakinautolu ʻoku fakalangi.
49A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského.
49Pea hangē ko e tau ʻi he tatau ʻo ia ʻoku mei he langi.
50Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
50Pea ʻoku ou tala eni, ʻe kāinga, ʻe ʻikai faʻa maʻu ʻe he kakano mo e toto ʻae puleʻanga ʻoe ʻOtua; pea ʻoku ʻikai faʻa maʻu ʻe he ʻauʻauha ʻae taʻefaʻaʻauʻauha.
51Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
51Vakai, ʻoku ou fakahā ha meʻa fufū kiate kimoutolu; ʻE ʻikai te tau mohe kotoa pē, ka te tau liliu kotoa pē,
52Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
52ʻI he fakafokifā ʻi he kemo ʻoe mata, ʻi he pā fakamui ʻoe meʻa lea: koeʻuhi ʻe pā mai ia, pea ʻe fokotuʻu hake ai ʻae mate, ʻo taʻefaʻaʻauʻauha, pea ʻe liliu ai ʻakitautolu.
53Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
53He kuo pau ke ʻai ʻe he ʻauʻauha ni, ʻae taʻefaʻaʻauʻauha, pea ke ai ʻe he mate ni ʻae taʻemate
54A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
54Ko ia, pea ka ʻosi hono ai ʻe he ʻauʻauha ni ʻae taʻefaʻaʻauʻauha, mo e ʻai ʻe he mate ni ʻae taʻemate, ʻe toki fakamoʻoni ʻae lea kuo tohi, “Kuo folo hifo ʻae mate ʻe he mālohi.”
55Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?
55“ʻE mate, kofaʻā haʻo huhu? ʻE faʻitoka, kofaʻā hoʻo mālohi?”
56Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon.
56Ko e huhu ʻoe mate ko e angahala; pea ko e mālohi ʻoe angahala ko e fono.
57Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
57Kae fakafetaʻi ki he ʻOtua, ʻaia ʻoku ne foaki ke tau mālohi ʻi hotau ʻEiki ko Sisu Kalaisi.
58Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
58Ko ia, ko hoku kāinga ʻofeina, ke tupulekina maʻuaipē ʻi he ngāue ʻae ʻEiki, he ʻoku mou ʻilo ko hoʻomou ngāue ʻi he ʻEiki, ʻoku ʻikai taʻeʻaonga ia.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.