1 Korintským 11
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
1Ke mou muimui kiate au, ʻo hangē foki ko ʻeku muimui ia Kalaisi.
2Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.
2Pea ko eni, ʻoku ou fakamālō kiate kimoutolu, ʻe kāinga, ʻi hoʻomou manatuʻi au ʻi he meʻa kotoa pē, ʻo fai ʻae ngaahi fekau, ʻo hangē ko ʻeku ʻatu ia kiate kimoutolu.
3Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
3Ka ko hoku loto ke mou ʻilo, ko e ʻulu ʻoe tangata kotoa pē ʻa Kalaisi; pea ko e ʻulu ʻoe fefine ʻae tangata; pea ko e ʻulu ʻo Kalaisi ʻae ʻOtua.
4Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
4Ko e tangata kotoa pē ʻoku fai lotu pe kikite, kuo pūlou hono ʻulu, ʻoku fai taʻetaau ia mo hono ʻulu.
5Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
5Ka ko e fefine kotoa pē ʻoku lotu pe kikite, ʻoku taʻepūlou hono ʻulu, ʻoku ne fai taʻetaau mo hono ʻulu: he ʻoku tatau ia mo ʻene tekefua.
6Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
6He kapau ʻoku ʻikai pūlou ʻae fefine, pea tekefua ia: pea kapau ko e meʻa fakamā ki he fefine ke kosikosi pe tekefua, pea pūlou ia.
7Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.
7He ko e moʻoni ʻoku ʻikai ngali mo e tangata ke pūlou hono ʻulu, he ko hono tatau ia mo e nāunau ʻoe ʻOtua: ka ko e nāunau ʻoe tangata ʻae fefine.
8Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
8He ʻoku ʻikai mei he fefine ʻae tangata; ka ko e fefine mei he tangata.
9Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
9Pea naʻe ʻikai fakatupu ʻae tangata maʻae fefine; ka ko e fefine maʻae tangata.
10Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
10Ko ia ʻoku totonu ai ke ʻai ʻe he fefine ʻae pūlou ʻi hono ʻulu, koeʻuhi ko e kau ʻāngelo.
11Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.
11Ka ko eni, ʻoku ʻikai ʻai ʻae tangata kae ʻi he fefine, pea ʻoku ʻikai ʻai ʻae fefine kae ʻi he tangata, ʻi he ʻEiki.
12Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
12Pea hangē ʻoku mei he tangata ʻae fefine, ʻoku pehē ʻoku mei he fefine ʻae tangata; ka ʻoku mei he ʻOtua ʻae ngaahi meʻa kotoa pē.
13Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.
13Mou fifili ʻiate kimoutolu: ʻoku matamatalelei ke lotu ʻae fefine ki he ʻOtua taʻepūlou?
14Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
14ʻIkai ʻoku valoki loto ʻakimoutolu, kapau ʻoku louʻulu ʻae tangata, ko e meʻa fakamā ia kiate ia?
15Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.
15Pea kapau ʻoku louʻulu ʻae fefine, ko e teunga ia kiate ia; he kuo foaki kiate ia ʻae louʻulu ko e pūlou.
16Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
16Pea kapau ʻoku fie fakakikihi ai ha taha, pea ʻoku ʻikai siʻi haʻatau meʻa pehē, pe ʻi he ngaahi siasi ʻoe ʻOtua.
17Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
17Ka ʻi he meʻa ko eni ʻoku ou fakahā atu, ʻoku ʻikai te u fakamālō ai ʻakimoutolu , koeʻuhi ʻoku mou fakataha kae ʻikai ke ʻāsili ai ʻae lelei, ka ko e kovi.
18Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
18He ko e ʻuluaki meʻa, ʻoka mou ka fakataha ko e siasi, ʻoku ou fanongo ʻoku ai ʻae ngaahi mavahevahe ʻiate kimoutolu; pea ʻoku ou meimei tui ki ai.
19Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.
19He kuo pau ke ai ʻae ngaahi faʻahinga ʻiate kimoutolu, koeʻuhi ke ʻilonga ai ʻakinautolu ʻiate kimoutolu ʻoku lelei.
20A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,
20Ko ia ʻoka mou ka fakataha ʻi he potu pe taha, ʻoku ʻikai ko e kai ia ʻoe ʻohomohe ʻae ʻEiki.
21Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
21Koeʻuhi ʻoka kai, ʻoku taki taha tomuʻa toʻo mai ʻene kai ʻaʻana: pea fiekaia ʻae tokotaha, pea kona ʻae tokotaha.
22A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Èili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.
22Ko e hā ia? He ʻoku ʻikai hamou ngaahi fale ke kai mo inu ai? Pe ko hoʻomou manuki ia ki he siasi ʻoe ʻOtua, mo fakamā ʻakinautolu ʻoku masiva? Te u pehē atu kiate kimoutolu ko e hā? Te u fakamālō ʻi he meʻa ni? ʻOku ʻikai te u fakamālō ai.
23Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
23He kuo u maʻu mei he ʻEiki ʻaia naʻaku ʻatu foki kiate kimoutolu, koeʻuhi naʻe toʻo ʻae mā ʻe he ʻEiki ko Sisu ʻi he pō ko ia naʻe lavakiʻi ai ia:
24A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
24Pea hili ʻene ʻatu ʻae fakafetaʻi, ne ne pakipakiʻi ia, ʻo ne pehē, “Toʻo, ʻo kai: ko hoku sino eni, ʻaia kuo momo koeʻuhi ko kimoutolu: fai eni ko e fakamanatu kiate au.”
25Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
25Pea pehē foki ʻene toʻo ʻae ipu, hili ʻene kai ʻae ʻohomohe, ʻo ne pehē, “Ko e ipu eni ʻoe fuakava foʻou ʻi hoku toto: mou fai eni, ko e fakamanatu kiate au, ʻi hoʻomou faʻa inu ia.”
26Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.
26He ʻoka mou ka kai ʻae mā ni, mo inu ʻi he ipu ni, ʻoku mou fakahā ai ʻae pekia ʻae ʻEiki kaeʻoua ke haʻu ia.
27A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
27Pea ko ia ia ʻe kai ʻae mā ni, mo inu ʻi he ipu ʻoe ʻEiki, mo taʻefakaʻapaʻapa, ʻe halaia ai ia ʻi he sino mo e taʻataʻa ʻoe ʻEiki.
28Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
28Ka ʻoku lelei ke ʻahiʻahi ia ʻe he tangata, pea ke pehē pe ʻene kai ʻi he mā, mo inu ʻi he ipu.
29Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
29He ko ia ʻoku ne kai mo inu taʻefakaʻapaʻapa, ʻoku ne kai mo inu ʻae malaʻia kiate ia, ko ʻene taʻeʻiloʻi ʻae sino ʻoe ʻEiki.
30Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
30Ko ia ʻoku vaivai ai mo mahaki ʻae tokolahi ʻiate kimoutolu, pea mohe ʻae tokolahi.
31Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
31He ka ne tau fakamaauʻi ʻakitautolu, pehē, ʻe ʻikai fakamaau kiate kitautolu.
32Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.
32Pea ka fakamaaua ʻakitautolu, ko hotau tautea ia mei he ʻEiki, koeʻuhi ke ʻoua naʻa tau malaʻia fakataha mo māmani.
33A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.
33Ko ia, hoku kāinga, ʻoka mou ka fakataha ke kai, mou fetataliʻaki pe kiate kimoutolu.
34Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
34Pea kapau ʻoku fiekaia ha taha, ke kai pe ʻe ia ʻi hono ʻapi; koeʻuhi ke ʻoua naʻa mou fakataha ki he malaʻia. Pea te u fakatonutonu hono toe ʻo kau ka hoko atu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.