1 Korintským 14
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
1Tuli ki he ʻofa, pea holi ki he ngaahi foaki fakalaumālie, kae lahi pe ke mou kikite.
2Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
2He ko ia ʻoku lea ʻi he lea taʻeʻilo, ʻoku ʻikai lea ia ki he tangata, ka ki he ʻOtua: he ʻoku ʻikai ʻilo ia ʻe ha taha; ka ʻoku lea ʻaki ʻe ia ʻae ngaahi meʻa fufū ʻi he laumālie.
3Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
3Ka ko ia ʻoku kikite, ʻoku lea ia ki he kakai ke langa hake, mo enginaki, mo fakafiemālie.
4Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.
4Ko ia ʻoku lea ʻi he lea taʻeʻiloa, ʻoku ne langa hake ʻe ia ia; ka ko ia ʻoku kikite, ʻoku ne langa hake ʻae siasi.
5Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.
5ʻAmusiaange ʻeau ʻoku mou lea kotoa pē ʻi he lea kehekehe, kae lahi pe ke mou kikite: he ʻoku lahi hake ʻaia ʻoku kikite ʻiate ia ʻoku lea ʻi he lea kehekehe, ʻo kapau ʻoku ʻikai ke ne fakamatala, koeʻuhi ke maʻu ai ʻe he siasi ʻae langa hake.
6A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
6Pea ko eni, ʻe kāinga, kapau te u ʻalu atu kiate kimoutolu ʻoku ou lea ʻi he lea kehekehe, ko e hā ʻeku ʻaonga kiate kimoutolu, ʻo kapau ʻe ʻikai te u lea kiate kimoutolu ʻi he fakahā, pe ʻi he ʻilo, pe ʻi he kikite, pe ʻi he akonaki?
7Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
7Pea ko e ngaahi meʻa taʻemoʻui ka ʻoku ongo, pe ko ha fangufangu, pe ha haʻape, kapau ʻe ʻikai fai kehekehe ia ʻi he ongo, ʻe ʻilo fēfē pe ko e hā ʻoku ifi, pe ko e hā ʻoku tā?
8Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
8He kapau ʻoku ongo noa mai ʻae meʻa lea, ko hai te ne teu ia ki he tau?
9Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
9Pea ʻe pehē pe ʻakimoutolu, ʻo kapau ʻe ʻikai te mou lea ʻaki ʻae ʻelelo ʻae lea ʻilongofua, ʻe ʻilo fēfē pe ko e hā ia ʻoku lea ʻaki? He temou lea ki he ʻatā.
10Tak mnoho, (jakž vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
10Pea neongo ʻoku ai ʻae ngaahi lea kehekehe ʻi māmani, pea ʻikai ha taha taʻehanoʻuhinga,
11Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
11Ka ʻi he ʻikai te u ʻilo hono ʻuhinga ʻoe lea, teu tatau mo e muli kiate ia ʻoku lea, pea ko e muli kiate au ʻaia ʻoku lea mai.
12Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
12Pea ke pehē pe ʻakimoutolu, koeʻuhi ko hoʻomou fai feinga ki he ngaahi foaki fakalaumālie, mou kumi ke mou poto hake ʻi hono langa hake ʻoe siasi.
13A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
13Ko ia ia ʻoku lea ʻi he lea taʻeʻiloa, ke ne kole ʻe ia ke ne fai hono fakamatala.
14Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest.
14He kapau ʻoku ou lotu ʻi he lea taʻeʻiloa, ʻoku lotu hoku laumālie, ka ʻoku taʻefua ʻeku ʻilo.
15Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
15Pea ka ko ia pea hā? Te u lotu ʻaki ʻae laumālie, pea te u lotu ʻaki ʻae ʻilo foki: teu hiva ʻaki ʻae laumālie, pea teu hiva ʻaki ʻae ʻilo foki.
16Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
16Ka ʻikai, pea ka ke ka fakafetaʻi ʻaki ʻae laumālie, ʻe fēfeeʻi ʻene pehē, “ʻEmeni,’ ʻi hoʻo fakafetaʻi, ʻaia ʻoku nofo ʻi he potu ʻoe taʻepoto, he ʻoku ʻikai te ne ʻilo ʻaia ʻoku ke lea ʻaki?
17Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
17He ko e moʻoni ʻoku ke fakafetaʻi lelei, ka ʻoku ʻikai langa hake ai ha tokotaha.
18Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
18ʻOku ou fakafetaʻi ki hoku ʻOtua, ʻoku lahi ʻeku lea ʻaki ʻae lea kehekehe ʻiate kimoutolu kotoa pē:
19Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.
19Ka ʻoku lelei kiate au ʻeku lea ʻaki ʻae lea ʻilo ʻe nima pe ʻi he siasi, koeʻuhi ke ako ʻaki ʻae niʻihi, ʻi he lea ʻe mano ʻi he lea taʻeʻiloa.
20Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
20ʻE kāinga, ʻoua naʻa mou anga fakatamaiki ʻi he ʻilo: ʻi he anga kovi ke mou tatau mo e valevale, ka mou tangata pe ʻi he ʻilo.
21Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.
21Kuo tohi eni ʻi he fono, “ʻOku pehē ʻe he ʻEiki, Te u lea ki he kakai ni ʻaki ʻae kau tangata lea kehe mo e loungutu kehe; ka neongo ia kotoa pē ʻe ʻikai te nau fanongo ai kiate au.”
22A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
22Ko ia ko e ngaahi lea kehekehe ko e fakaʻilonga, ka ʻoku ʻikai kiate kinautolu ʻoku tui, ka kiate kinautolu ʻoku taʻetui: ka ko e kikite ʻoku ʻikai maʻanautolu ʻoku taʻetui, ka kiate kinautolu ʻoku tui.
23A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
23Ko ia kapau kuo kātoa ʻae siasi ki he potu pe taha, pea lea kotoa pē ʻaki ʻae ngaahi lea kehekehe, pea hū ki ai ha niʻihi ʻoku taʻepoto, pe taʻetui, ʻikai te nau lau kuo mou faha?
24Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
24Pea kapau ʻoku kikite kotoa pē, pea hū ki ai ha taha ʻoku taʻetui, pe ha taʻepoto, kuo takitalaʻi kotoa pē ia, kuo fakamaau kotoa pē ia:
25A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
25Pea pehē pe hono fakahā ʻoe ngaahi meʻa fufū ʻa hono loto; pea tō fakafoʻohifo ia ki hono mata, pea hū ki he ʻOtua, ʻo fakahā ko e moʻoni ʻoku ʻiate kinautolu ʻae ʻOtua.
26Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
26Pea ʻoku fēfē, ʻe kāinga? ʻOka mou ka fakataha ʻoku mou taki taha maʻu ha saame, ha akonaki, ha lea kehe, ha fakahā, ha fakamatala. Ke fai kotoa pē ʻae meʻa ke langa hake.
27Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
27Kapau ʻoku lea ha taha ʻi he lea taʻeʻiloa, ke fai ʻe he toko ua, pea lahi ʻoka toko tolu, ʻonau lelea taha pe; pea ke fakamatala ʻe ha tokotaha.
28Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
28Pea kapau ʻoku ʻikai ha taha ke fakamatala, ke longo pē ia ʻi he siasi; pea tuku ke lea ia kiate ia pe, pea ki he ʻOtua.
29Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
29Ke lea ʻae kau kikite ʻe toko ua pe toko tolu, pea fakamaau ki ai ʻae niʻihi.
30Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
30Kapau ʻoku fakaʻilo ha meʻa ki ha tokotaha ʻoku nofo ofi, ke longo pē ʻae ʻuluaki.
31Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
31He te mou kikite hokohoko kotoa pē, koeʻuhi ke akonekina kotoa pē, pea ke fakafiemālieʻi kotoa pē.
32Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
32He ko e ngaahi laumālie ʻoe kau kikite, ʻoku faʻa puleʻi ʻe he kau kikite.
33Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
33He ʻoku ʻikai mei he ʻOtua ʻae maveuveu, ka ko e melino, ʻo hangē ko ia ʻoku ʻi he ngaahi siasi kotoa pē ʻoe kakai māʻoniʻoni.
34Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.
34Ke longo pē homou kau fefine ʻi he ngaahi siasi: he ʻoku ʻikai ngofua kiate kinautolu ke lea: ka ke nau anganofo, ʻo hangē foki ko e tala ʻe he fono.
35Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
35Pea kapau te nau fie ʻilo ha meʻa, ke nau fehuʻi ki honau husepāniti ʻi ʻapi: he ko e meʻa fakamā ke lea ʻae fefine ʻi he siasi.
36Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
36He ko e moʻoni naʻe haʻu ʻae folofola ʻae ʻOtua meiate kimoutolu? Pe naʻe hoko atu ia kiate kimoutolu pe?
37Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
37Kapau ʻoku mahalo ʻe ha taha ko e palōfita ia, pe ko e fakalaumālie, tuku ke fakahā ʻe ia, ko e ngaahi meʻa ʻoku ou tohi atu kiate kimoutolu, ko e ngaahi fekau ia ʻae ʻEiki.
38Pakli kdo neví, nevěz.
38Pea kapau ʻoku ai ha taha ʻoku taʻeʻilo, ke ʻiate ia pe ʻene taʻeʻilo.
39A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
39Ko ia, ʻe kāinga, mou holi ke mou kikite, pea ʻoua naʻa taʻofi ʻae lea ʻaki ʻae lea kehekehe.
40Všecko slušně a podle řádu ať se děje.
40Ka ke fai ʻae ngaahi meʻa kotoa pē ke matamatalelei, pea fai hokohoko lelei pe.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.