Salmi 22
Diodati Bibbia 1885Translation
Diodati Bibbia 1885
Kralice Bible (1613)
1DIO mio, Dio mio, perchè mi hai lasciato? Perchè stai lontano dalla mia salute, e dalle parole del mio ruggire?
1Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův.
2O Dio mio, io grido di giorno, e tu non rispondi; Di notte ancora, e non ho posa alcuna.
2Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
3E pur tu sei il Santo, Il Permanente, le lodi d'Israele.
3Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
4I nostri padri si son confidati in te; Si son confidati in te , e tu li hai liberati.
4Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
5Gridarono a te, e furon liberati; In te si confidarono, e non furon confusi.
5V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
6Ma io sono un verme, e non un uomo; Il vituperio degli uomini, e lo sprezzato fra il popolo.
6K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
7Chiunque mi vede, si beffa di me, Mi stende il labbro, e scuote il capo;
7Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
8Dicendo: Egli si rimette nel Signore; liberilo dunque; Riscuotalo, poichè egli lo gradisce.
8Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
9Certo, tu sei quel che mi hai tratto fuor del seno; Tu mi hai affidato da che io era alle mammelle di mia madre.
9Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
10Io fui gettato sopra te dalla matrice; Tu sei il mio Dio fin dal seno di mia madre.
10Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
11Non allontanarti da me; perciocchè l'angoscia è vicina, E non vi è alcuno che mi aiuti.
11Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
12Grandi tori mi hanno circondato; Possenti tori di Basan mi hanno intorniato;
12Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
13Hanno aperta la lor gola contro a me, Come un leone rapace e ruggente.
13Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
14Io mi scolo come acqua, E tutte le mie ossa si scommettono; Il mio cuore è come cera, E si strugge nel mezzo delle mie interiora.
14Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
15Il mio vigore è asciutto come un testo, E la mia lingua è attaccata alla mia gola; Tu mi hai posto nella polvere della morte.
15Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
16Perciocchè cani mi hanno circondato; Uno stuolo di maligni mi ha intorniato; Essi mi hanno forate le mani ed i piedi.
16Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
17Io posso contar tutte le mie ossa; Essi mi riguardano, e mi considerano.
17Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
18Si spartiscono fra loro i miei vestimenti, E tranno la sorte sopra la mia vesta.
18Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
19Tu dunque, Signore, non allontanarti; Tu che sei la mia forza, affrettati a soccorrermi.
19Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
20Riscuoti l'anima mia dalla spada, L'unica mia dalla branca del cane.
20Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
21Salvami dalla gola del leone, Ed esaudiscimi, liberandomi dalle corna de' liocorni.
21Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
22Io racconterò il tuo Nome a' miei fratelli; Io ti loderò in mezzo della raunanza.
22Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
23Voi che temete il Signore, lodatelo; Glorificatelo voi , tutta la progenie di Giacobbe; E voi tutta la generazione d'Israele, abbiate timor di lui.
23I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
24Perciocchè egli non ha sprezzata, nè disdegnata l'afflizione dell'afflitto; E non ha nascosta la sua faccia da lui; E quando ha gridato a lui, l'ha esaudito.
24Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
25Da te io ho l'argomento della mia lode in grande raunanza; Io adempirò i miei voti in presenza di quelli che ti temono.
25Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
26I mansueti mangeranno, e saranno saziati; Que' che cercano il Signore lo loderanno; Il vostro cuore viverà in perpetuo.
26O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
27Tutte le estremità della terra ne avranno memoria, E si convertiranno al Signore; E tutte le nazioni delle genti adoreranno nel suo cospetto.
27Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
28Perciocchè al Signore appartiene il regno; Ed egli è quel che signoreggia sopra le genti.
28Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
29Tutti i grassi della terra mangeranno ed adoreranno; Parimente tutti quelli che scendono nella polvere, E che non possono mantenersi in vita, s'inchineranno davanti a lui.
29Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
30La lor posterità gli servirà; Ella sarà annoverata per generazione al Signore.
30Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
31Essi verranno, ed annunzieranno la sua giustizia; Ed alla gente che ha da nascere ciò ch'egli avrà operato.
31Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
no verse 32 in this text
32Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.