Jeremjáš
Chapter 2
Kralice Bible (1613)
vs Bíblia Portuguesa …
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Jeremjáš 2

Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
1A palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
2Jdi a volej, tak aby slyšel Jeruzalém, řka: Takto praví Hospodin: Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé, a pro lásku snětí tvého, když jsi za mnou chodila po poušti v zemi, kteráž nebývá osívána.
2“Vá e proclame aos ouvidos de Jerusalém, dizendo: ‘Assim diz o SENHOR: “Lembro-me, a seu favor, da bondade da sua juventude, do seu amor como noiva, de como você me seguiu no deserto, em uma terra que não foi semeada.
3Tehdáž svatost Hospodinova byl Izrael, prvotiny úrod jeho. Všickni, kteříž jej zžírali, obviněni byli; zlé věci na ně přišly, praví Hospodin.
3Israel era santidade para o SENHOR, as primícias da sua colheita. Todos os que o devorarem serão considerados culpados. O mal virá sobre eles”’, diz o SENHOR.”
4Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, a všecky čeledi domu Izraelského.
4Ouçam a palavra do SENHOR, ó casa de Jacó, e todas as famílias da casa de Israel!
5Takto praví Hospodin: Jakou shledali otcové vaši při mně nepravost, že se vzdálili ode mne, a chodíce za marností, marní učiněni jsou,
5Assim diz o SENHOR: “Que injustiça os seus pais encontraram em mim, para que se afastassem de mim, e andassem após a vaidade inútil, e se tornassem inúteis?
6Tak že ani neřekli: Kde jest Hospodin, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, kterýž nás vodil po poušti, po zemi pusté a strašlivé, po zemi vyprahlé a stínu smrti, po zemi, skrze niž nechodil žádný, a kdež žádný člověk nebydlil?
6Eles não disseram: ‘Onde está o SENHOR que nos tirou da terra do Egito, que nos guiou pelo deserto, por uma terra de desertos e de covas, por uma terra de seca e da sombra da morte, por uma terra pela qual ninguém passava, e onde nenhum homem habitava?’
7Nýbrž, když jsem vás uvedl do země úrodné, abyste jedli ovoce její i dobré věci její, všedše tam, poškvrnili jste země mé, a dědictví mé zohavili jste.
7Eu os trouxe a uma terra fértil, para comerem o seu fruto e a sua bondade; mas, quando entraram, vocês contaminaram a minha terra, e fizeram da minha herança uma abominação.
8Kněží neřekli: Kde jest Hospodin? a ti, kteříž se obírají s zákonem, nepoznali mne, pastýři pak odstoupili ode mne, a proroci prorokovali skrze Bále, a za věcmi neužitečnými chodili.
8Os sacerdotes não disseram: ‘Onde está o SENHOR?’ e os que lidam com a lei não me conheceram. Os governantes também transgrediram contra mim, e os profetas profetizaram por Baal e seguiram coisas que não trazem proveito.
9Pročež vždy nesnáz mám s vámi, praví Hospodin, i s syny synů vašich nesnáz míti musím.
9“Portanto, eu ainda contenderei com vocês”, diz o SENHOR, “e contenderei com os filhos dos seus filhos.
10Projděte ale ostrovy Citim, a pohleďte, i do Cedar pošlete, a pošetřte pilně, a pohleďte, stalo-li se co takového.
10Pois passem para as ilhas de Quitim, e vejam. Enviem a Quedar, e considerem diligentemente, e vejam se já houve tal coisa.
11Zdali změnil který národ bohy, ačkoli nejsou bohové? Lid pak můj změnil slávu svou v věc neužitečnou.
11Alguma nação trocou os seus deuses, que na verdade não são deuses? Mas o meu povo trocou a sua glória por aquilo que não traz proveito.
12Užasněte se nebesa nad tím, a děste se, chřadněte velmi, praví Hospodin.
12“Espantem-se com isso, ó céus, e fiquem horrorizados. Fiquem muito desolados”, diz o SENHOR.
13Nebo dvojí zlost spáchal lid můj: Mne opustili pramen vod živých, aby sobě vykopali čisterny, čisterny děravé, kteréž nedrží vody.
13“Pois o meu povo cometeu dois males: eles me abandonaram, a fonte de águas vivas, e cavaram cisternas para si mesmos: cisternas rachadas que não retêm água.
14Zdali otrok jest Izrael? Zdali man doma zplozený? Pročež vydán jest v loupež?
14Acaso Israel é um escravo? Ele nasceu na escravidão? Por que ele se tornou um cativo?
15Lvíčata řvou na něj, a vydávají hlas svůj, a obracejí zemi jeho v pustinu; města jeho vypálena jsou, tak že není žádného obyvatele.
15Os leões novos rugiram contra ele e levantaram as suas vozes. Eles fizeram da sua terra uma desolação. Suas cidades estão queimadas, sem habitantes.
16Obyvatelé také Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvé.
16Os filhos também de Mênfis e de Tafnes quebraram o alto da sua cabeça.
17Zdaliž toho sobě nepůsobíš, opouštějíc Hospodina Boha svého v ten čas, když tě vodí po cestě své?
17“Você não trouxe isso sobre si mesma, ao abandonar o SENHOR, seu Deus, quando ele a guiava pelo caminho?
18A nyní co tobě do cesty Egyptské, že piješ vodu z Níle? Aneb co tobě do cesty Assyrské, že piješ vodu z řeky?
18Agora, o que você ganha indo ao Egito, para beber as águas de Sior? Ou por que você vai no caminho para a Assíria, para beber as águas do Rio?
19Trestati tě bude zlost tvá, a odvrácení tvá domlouvati budou tobě. Poznejž tedy a viz, že zlá a hořká věc jest, že opouštíš Hospodina Boha svého, a není bázně mé při tobě, dí Panovník Hospodin zástupů.
19“A sua própria maldade a corrigirá, e as suas apostasias a repreenderão. Saiba, portanto, e veja que é uma coisa má e amarga, que você tenha abandonado o SENHOR, seu Deus, e que o meu temor não esteja em você”, diz o Senhor, DEUS dos Exércitos.
20Ačkoli dávno polámal jsem jho tvé, potrhal jsem to, čím jsi svázána byla, a řeklas: Nebuduť sloužiti modlám, však po každém pahrbku vysokém, a pod každým dřevem zeleným touláš se, ó nevěstko.
20“Pois há muito tempo eu quebrei o seu jugo, e rompi as suas ataduras. Você disse: ‘Eu não servirei’; pois em cada colina alta e debaixo de cada árvore verde você se curvou, agindo como prostituta.
21Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene?
21Contudo, eu a havia plantado como uma videira nobre, uma semente pura e fiel. Como então você se transformou em ramos degenerados de uma videira estrangeira para mim?
22Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe mýdla vypotřebovala, předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem mým, praví Panovník Hospodin.
22Pois, ainda que você se lave com lixívia, e use muito sabão, ainda assim a sua iniquidade está marcada diante de mim”, diz o Senhor DEUS.
23Kterakž můžeš říci: Nepoškvrňovala jsem se, za Báli jsem nechodila? Pohleď na cestu svou v tomto údolí, poznej, cos činila, dromedářko rychlá, kteráž znamení necháváš na cestách svých.
23“Como você pode dizer: ‘Não estou contaminada. Não fui atrás dos baalins’? Veja o seu caminho no vale. Reconheça o que você fez. Você é uma dromedária ligeira que cruza os seus caminhos,
24Jsi divoká oslice, zvyklá na poušti, kteráž podlé líbosti duše své hltá vítr, když se jí příčina dá. Kdo jí překážku učiní? Všickni ti, kteříž jí hledají, nepotřebí se jim kvaltovati, naleznouť ji v měsíci jejím.
24uma jumenta selvagem acostumada ao deserto, que fareja o vento no seu desejo. Quando ela está no cio, quem pode detê-la? Todos os que a procuram não se cansarão. No seu mês, eles a encontrarão.
25Dí-liť kdo: Zdržuj nohu svou, aby bosá nebyla, a hrdlo své od žízně, tedy říkáš: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala cizí, a za nimi choditi budu.
25“Evite que os seus pés fiquem descalços, e a sua garganta tenha sede. Mas você disse: ‘É em vão. Não, pois eu amei os estrangeiros, e irei atrás deles.’
26Jakož k hanbě přichází zloděj, když postižen bývá, tak zahanben bude dům Izraelský, oni, králové jejich, knížata jejich, a kněží jejich, i proroci jejich,
26Como o ladrão se envergonha quando é descoberto, assim a casa de Israel se envergonha — eles, os seus reis, os seus príncipes, os seus sacerdotes e os seus profetas,
27Kteříž říkají dřevu: Otec můj jsi, a kameni: Ty jsi mne zplodil. Nebo se hřbetem ke mně obracejí a ne tváří, ale v čas trápení svého říkají: Vstaň a vysvoboď nás.
27que dizem à madeira: ‘Você é meu pai’, e a uma pedra: ‘Você me deu à luz’, pois eles viraram as costas para mim, e não o rosto, mas no tempo da sua angústia eles dirão: ‘Levanta-te e salva-nos!’
28I kdež jsou bohové tvoji, kterýchž jsi nadělal sobě? Nechť vstanou, budou-li tě moci vysvoboditi v čas trápení tvého, poněvadž podlé počtu měst svých máš bohy své, ó Judo.
28“Mas onde estão os seus deuses que você fez para si mesma? Que eles se levantem, se puderem salvá-la no tempo da sua angústia, pois você tem tantos deuses quantas são as suas cidades, ó Judá.
29Co se vaditi budete se mnou? Vy všickni odstoupili jste ode mne, dí Hospodin.
29“Por que vocês querem contender comigo? Todos vocês transgrediram contra mim”, diz o SENHOR.
30Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví.
30“Eu castiguei os seus filhos em vão. Eles não aceitaram a correção. A sua própria espada devorou os seus profetas, como um leão destruidor.
31Ó národe, vy posuďte slova Hospodinova, zdali jsem byl pouští Izraelovi, zdali zemí tmavou? Proč říká lid můj: Panujeme, nepřijdeme více k tobě?
31Ó geração, considere a palavra do SENHOR. Acaso tenho sido um deserto para Israel? Ou uma terra de densas trevas? Por que o meu povo diz: ‘Nós nos libertamos. Não viremos mais a ti’?
32Zdali se zapomíná panna na ozdoby své, a nevěsta na tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné.
32“Pode uma virgem esquecer-se dos seus enfeites, ou uma noiva do seu vestido? Contudo, o meu povo se esqueceu de mim por dias sem fim.
33Proč zastáváš cesty své, hledajíc toho, což miluješ? Pročež i jiné nešlechetnice učíš cestám svým.
33Como você prepara bem o seu caminho para buscar o amor! Por isso, você até ensinou os seus caminhos às mulheres perversas.
34Nad to, na podolcích tvých nalézá se krev duší chudých nevinných. Nenesnadně nalézám to, nebo viděti to na těch všech podolcích.
34Também nas suas saias se encontra o sangue das almas dos pobres inocentes. Você não os flagrou arrombando, mas é por causa de todas essas coisas.
35A vždy říkáš: Poněvadž nevinná jsem, jistě odvrácena jest prchlivost jeho ode mne. Aj, já v soud vejdu s tebou, proto že pravíš: Nehřešila jsem.
35“Ainda assim você disse: ‘Eu sou inocente. Certamente a sua ira se desviou de mim.’ “Eis que eu a julgarei, porque você diz: ‘Eu não pequei.’
36Proč tak běháš, proměňujíc cestu svou? Jakož jsi zahanbena od Assyrských, tak i od Egyptských zahanbena budeš.
36Por que você vagueia tanto para mudar os seus caminhos? Você também se envergonhará do Egito, como se envergonhou da Assíria.
37Také odtud vyjdeš, a ruce tvé budou nad hlavou tvou; nebo zamítá Hospodin troštování tvá, a nepovedeť se šťastně v nich.
37Você também sairá daquele lugar com as mãos sobre a cabeça; pois o SENHOR rejeitou aqueles em quem você confia, e você não prosperará com eles.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.