Jeremjáš 2
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Baibal Olcim (Matupi Chin)
1I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
1BOEIPA ol te kai taengah om tih,
2Jdi a volej, tak aby slyšel Jeruzalém, řka: Takto praví Hospodin: Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé, a pro lásku snětí tvého, když jsi za mnou chodila po poušti v zemi, kteráž nebývá osívána.
2Cet lamtah Jerusalem te a hna ah thui pah. BOEIPA loh, 'Nang kan poek, na camoe kah sitlohnah neh na thimkang kah lungnah bangla lohma la a tawn pawh khosoek ah kai hnuk nam vai.
3Tehdáž svatost Hospodinova byl Izrael, prvotiny úrod jeho. Všickni, kteříž jej zžírali, obviněni byli; zlé věci na ně přišly, praví Hospodin.
3Israel he BOEIPA ham cim. A thaih khuikah thaihcuek ni. Te te aka yoop rhoek tah boeih boe uh coeng. Amih te yoethaenah loh a thoeng thil,’ a ti te BOEIPA kah olphong ni, 'ti nah,” a ti.
4Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, a všecky čeledi domu Izraelského.
4Jakob imkhui neh Israel imkhui cako boeih BOEIPA ol he hnatun uh.
5Takto praví Hospodin: Jakou shledali otcové vaši při mně nepravost, že se vzdálili ode mne, a chodíce za marností, marní učiněni jsou,
5BOEIPA loh, “Na pa rhoek loh kai dongah mebang dumlai a hmuh uh tih kai lamloh n'lakhla tak uh. A honghi hnuk ah a caeh uh nen la a hoemdawk uh.
6Tak že ani neřekli: Kde jest Hospodin, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, kterýž nás vodil po poušti, po zemi pusté a strašlivé, po zemi vyprahlé a stínu smrti, po zemi, skrze niž nechodil žádný, a kdež žádný člověk nebydlil?
6Mamih he Egypt kho lamkah aka caeh puei, khosoek ah, khohmuen kolken ah, khohmuen rhamrhae kah vaam neh dueknah hlipkhup ah, pakhat long khaw a pah nah pawt neh hlang loh a om nah pawh khohmuen ah aka mawt BOEIPA ta melae? ti uh pawh.
7Nýbrž, když jsem vás uvedl do země úrodné, abyste jedli ovoce její i dobré věci její, všedše tam, poškvrnili jste země mé, a dědictví mé zohavili jste.
7Cangpai cangngol khohmuen kah a thaih neh a thennah cah hamla nangmih kang khuen. Tedae na pawk uh vaengah ka khohmuen te na poeih uh tih ka rho he tueilaehkoi la na khueh uh.
8Kněží neřekli: Kde jest Hospodin? a ti, kteříž se obírají s zákonem, nepoznali mne, pastýři pak odstoupili ode mne, a proroci prorokovali skrze Bále, a za věcmi neužitečnými chodili.
8Khosoih rhoek loh BOEIPA ta,” ti uh pawh. Olkhueng aka tu rhoek nawn loh kai m'ming uh pawh. Kai taengah boekoek neh luem uh tih tonghma rhoek khaw Baal rhangneh tonghma uh tih aka hoeikhang pawt rhoek kah hnukah pongpa uh.
9Pročež vždy nesnáz mám s vámi, praví Hospodin, i s syny synů vašich nesnáz míti musím.
9Te dongah nangmih kan ho te BOEIPA kah olphong coeng ni. Na ca rhoek kah a ca rhoek te khaw ka ho pueng ni.
10Projděte ale ostrovy Citim, a pohleďte, i do Cedar pošlete, a pošetřte pilně, a pohleďte, stalo-li se co takového.
10Kittim sanglak paan uh lamtah so lah. Kedar te tah lamtah rhep yakming laeh. Te bang te a om atah hmu van lah.
11Zdali změnil který národ bohy, ačkoli nejsou bohové? Lid pak můj změnil slávu svou v věc neužitečnou.
11Amih te pathen moenih, tedae namtom loh pathen te a hoilae aya? Ka pilnam loh a hoeikhang pawt dongah a thangpomnah neh a tho uh.
12Užasněte se nebesa nad tím, a děste se, chřadněte velmi, praví Hospodin.
12Te ah te vaan khaw hal saeh lamtah yawn saeh, mat khap uh saeh, BOEIPA kah olphong ni he.
13Nebo dvojí zlost spáchal lid můj: Mne opustili pramen vod živých, aby sobě vykopali čisterny, čisterny děravé, kteréž nedrží vody.
13Ka pilnam loh kai mulhing thunsih tui te a hnoo uh tih amamih ham tuito a vueh uh te boethae panit la a saii uh. Tangrhom aka rhek te tui khaw a ciip hae moenih.
14Zdali otrok jest Izrael? Zdali man doma zplozený? Pročež vydán jest v loupež?
14Israel he sal a? A im kah cahlah a? Balae tih maeh la a om?
15Lvíčata řvou na něj, a vydávají hlas svůj, a obracejí zemi jeho v pustinu; města jeho vypálena jsou, tak že není žádného obyvatele.
15Anih taengah sathuengca rhoek kawk uh tih a ol a huel uh vaengah, a khohmuen kah a khopuei te imsuep la a khueh. Khosa pawt rhoek lamloh a hnueih khaw a hnueih uh mai.
16Obyvatelé také Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvé.
16Noph neh Tapanhes ca rhoek khaw na luki ah luem uh.
17Zdaliž toho sobě nepůsobíš, opouštějíc Hospodina Boha svého v ten čas, když tě vodí po cestě své?
17Nang soah na saii te he moenih a? nang m'mawt kuelhuelh vaengah longpuei ah BOEIPA na Pathen te na hnawt.
18A nyní co tobě do cesty Egyptské, že piješ vodu z Níle? Aneb co tobě do cesty Assyrské, že piješ vodu z řeky?
18Tahae ah Egypt longpuei la Shihor tui ok ham te nang ham balae a hoeikhang? Assyria longpuei la tuiva tui ok ham khaw nang ham balae a hoeikhang eh?
19Trestati tě bude zlost tvá, a odvrácení tvá domlouvati budou tobě. Poznejž tedy a viz, že zlá a hořká věc jest, že opouštíš Hospodina Boha svého, a není bázně mé při tobě, dí Panovník Hospodin zástupů.
19Na boethae loh namah n'toel vetih na hnuknong loh namah n'tluung ni. BOEIPA na Pathen na hnoo te boethae neh khahing la ming uh lamtah hmu uh. Nang taengah ka ka letnah a om moenih. Ka Boeipa Caempuei Yahovah kah olphong ni.
20Ačkoli dávno polámal jsem jho tvé, potrhal jsem to, čím jsi svázána byla, a řeklas: Nebuduť sloužiti modlám, však po každém pahrbku vysokém, a pod každým dřevem zeleným touláš se, ó nevěstko.
20Khosuen kah na hnamkun kam bawt tih, na kuelrhui ka pat sak. Tedae tho kan thueng mahpawh, som boeih te a sang la ka paan bitni,’ na ti. Thingkung thinghing hmui boeih ah pumyoi la na khuum.
21Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene?
21Kai loh cangtak mutue boeih khuikah cangsawt misur lam ni nang kan phung. Balae tih kai taengah kholong misur, a rhol la na poehlip uh.
22Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe mýdla vypotřebovala, předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem mým, praví Panovník Hospodin.
22Lunghuem neh na silh tih namah ham lunghang na kum cakhaw kai mikhmuh ah namah kathaesainah a kap pueng te ka Boeipa Yahovah kah olphong ni.
23Kterakž můžeš říci: Nepoškvrňovala jsem se, za Báli jsem nechodila? Pohleď na cestu svou v tomto údolí, poznej, cos činila, dromedářko rychlá, kteráž znamení necháváš na cestách svých.
23Balae tih, 'Ka poeih uh moenih, Baal hnukah khaw ka pongpa pawh,’ na ti. Kolrhawk kah namah khosing te hmu lah saw, a longpuei ah kapyang kalauk kolhalh bangla na saii te ming lah.
24Jsi divoká oslice, zvyklá na poušti, kteráž podlé líbosti duše své hltá vítr, když se jí příčina dá. Kdo jí překážku učiní? Všickni ti, kteříž jí hledají, nepotřebí se jim kvaltovati, naleznouť ji v měsíci jejím.
24Kohong marhang te a hinglu, a hinglu kah a hue neh khosoek khaw a lolmang nah. Amah tuetang ah yilh a mam. Anih aka mah te unim? Anih aka mae rhoek boeih khaw tawnba uh mahpawh. A hlasae dongah ni anih te a hmuh uh eh.
25Dí-liť kdo: Zdržuj nohu svou, aby bosá nebyla, a hrdlo své od žízně, tedy říkáš: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala cizí, a za nimi choditi budu.
25Na kho khotling neh na cangtilhmuen khaw, na olrhong te tuihalhnah lamloh tuem. Talsae la, “Hlanglak te ka lungnah ngawn pawt dae amih hnukah ka cet kuekluek ni,” na ti.
26Jakož k hanbě přichází zloděj, když postižen bývá, tak zahanben bude dům Izraelský, oni, králové jejich, knížata jejich, a kněží jejich, i proroci jejich,
26Hlanghuen a hmuh uh vaengkah yahpohnah bangla amih Israel imkhui kah a manghai rhoek, a mangpa rhoek, a khosoih rhoek, a tonghma rhoek khaw yak uh tangkhuet.
27Kteříž říkají dřevu: Otec můj jsi, a kameni: Ty jsi mne zplodil. Nebo se hřbetem ke mně obracejí a ne tváří, ale v čas trápení svého říkají: Vstaň a vysvoboď nás.
27Thing taengah, 'Kamah napa tah nang ni, 'lungto taengah, 'Namah loh kaimih nan cun tah nan cun coeng,’ aka ti rhoek aw kai he a rhawn n'koh tak uh tih maelhmai khaw tal. Tedae a yoethae hnin ah tah, “Thoo lamtah kaimih n'khang lah,” a ti uh.
28I kdež jsou bohové tvoji, kterýchž jsi nadělal sobě? Nechť vstanou, budou-li tě moci vysvoboditi v čas trápení tvého, poněvadž podlé počtu měst svých máš bohy své, ó Judo.
28Na pathen khaw namah ham na saii te ta? Na yoethae tue vaengah nang n'khang uh mak atah thoo uh saeh saw. Nang kah khopuei rhoek tarhing ah Judah nang kah pathen rhoek khaw om uh.
29Co se vaditi budete se mnou? Vy všickni odstoupili jste ode mne, dí Hospodin.
29Balae tih nangmih boeih loh kai nang oelh uh tih kai taengah boe na koek uh. He tah BOEIPA kah olphong ni.
30Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví.
30Na ca rhoek te a poeyoek la ka taam tih thuituennah khaw doe uh pawh. Sathueng kah a hnom bangla na tonghma rhoek khaw na cunghang loh a yoop coeng.
31Ó národe, vy posuďte slova Hospodinova, zdali jsem byl pouští Izraelovi, zdali zemí tmavou? Proč říká lid můj: Panujeme, nepřijdeme více k tobě?
31Nangmih kah cadilcahma loh BOEIPA ol te hmu uh saeh. Israel taengah tah khosoek la, khohmuen yinsamangting la ka om a? Balae tih ka pilnam loh, “Ka van uh tih, nang taengla koep ka pawk uh mahpawh,” a ti uh.
32Zdali se zapomíná panna na ozdoby své, a nevěsta na tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné.
32oila loh amah kah tanu cangen neh a haikang a hnilh nim? Tedae ka pilnam loh kai n'hnilh te khohnin tae lek mahpawh.
33Proč zastáváš cesty své, hledajíc toho, což miluješ? Pročež i jiné nešlechetnice učíš cestám svým.
33Lungnah tlap ham balae tih na longpuei na voelphoeng sak. Boethae te na khosing neh na cang khaw na cang mai.
34Nad to, na podolcích tvých nalézá se krev duší chudých nevinných. Nenesnadně nalézám to, nebo viděti to na těch všech podolcích.
34Khodaeng neh ommongsitoe kah hinglu thii he na mul dongah khaw a hmuh uh. Te boeih lalah pataeng umlawt dawk neh amih na hmuh moenih.
35A vždy říkáš: Poněvadž nevinná jsem, jistě odvrácena jest prchlivost jeho ode mne. Aj, já v soud vejdu s tebou, proto že pravíš: Nehřešila jsem.
35Te phoeiah, “Tedae ommongsitoe ngawn tih a thintoek khaw kai lamloh mael coeng,” na ti. “Ka tholh pawh,” na ti dongah nang te kamah loh kam boe sak coeng he.
36Proč tak běháš, proměňujíc cestu svou? Jakož jsi zahanbena od Assyrských, tak i od Egyptských zahanbena budeš.
36Na longpuei te balae tih thovael ham muep na haam thil? Assyria kah yahbai bangla Egypt long khaw yah m'bai ni.
37Také odtud vyjdeš, a ruce tvé budou nad hlavou tvou; nebo zamítá Hospodin troštování tvá, a nepovedeť se šťastně v nich.
37Te lamloh na pawk vaengah na kut te na lu ah na paengpoei ni. Na pangtungnah rhoek te BOEIPA loh a hnawt coeng dongah amih loh thaihtak sak mahpawh.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.