Jeremjáš 2
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)
1I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
1主の言葉が私に臨み、こう告げられた。
2Jdi a volej, tak aby slyšel Jeruzalém, řka: Takto praví Hospodin: Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé, a pro lásku snětí tvého, když jsi za mnou chodila po poušti v zemi, kteráž nebývá osívána.
2「行って、エルサレムの耳にこう告げよ。『主はこう言われる。 「わたしは、あなたの若いころの慈しみ、 花嫁であった時のあなたの愛を覚えている。 あなたは荒野で、 種も蒔かれていない地で、わたしに従って来た。
3Tehdáž svatost Hospodinova byl Izrael, prvotiny úrod jeho. Všickni, kteříž jej zžírali, obviněni byli; zlé věci na ně přišly, praví Hospodin.
3イスラエルは主にとって聖なるもの、 その収穫の初穂であった。 彼を食い尽くす者は皆、罪に問われる。 災いが彼らに臨む」と、主は言われる』」
4Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, a všecky čeledi domu Izraelského.
4ヤコブの家よ、イスラエルの家のすべての氏族よ、主の言葉を聞け。
5Takto praví Hospodin: Jakou shledali otcové vaši při mně nepravost, že se vzdálili ode mne, a chodíce za marností, marní učiněni jsou,
5主はこう言われる。 「あなたがたの父祖は、わたしにどんな不義を見つけたので、 わたしから遠く離れたのか。 彼らは価値のない、むなしいものに従って歩み、 自らも価値のない者となった。
6Tak že ani neřekli: Kde jest Hospodin, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, kterýž nás vodil po poušti, po zemi pusté a strašlivé, po zemi vyprahlé a stínu smrti, po zemi, skrze niž nechodil žádný, a kdež žádný člověk nebydlil?
6彼らはこう言わなかった。 『私たちをエジプトの地から連れ上り、 荒野を通って導かれた主はどこにおられるのか。 砂漠と穴の地、 乾燥と死の陰の地、 だれも通らず、 人の住まない地を通って導かれた方はどこにおられるのか』と。
7Nýbrž, když jsem vás uvedl do země úrodné, abyste jedli ovoce její i dobré věci její, všedše tam, poškvrnili jste země mé, a dědictví mé zohavili jste.
7わたしはあなたがたを実り豊かな地に導き入れ、 その実と良いものを食べさせた。 しかし、あなたがたはそこに入ると、わたしの地を汚し、 わたしの相続地を忌まわしいものにした。
8Kněží neřekli: Kde jest Hospodin? a ti, kteříž se obírají s zákonem, nepoznali mne, pastýři pak odstoupili ode mne, a proroci prorokovali skrze Bále, a za věcmi neužitečnými chodili.
8祭司たちは、『主はどこにおられるのか』と言わず、 律法を扱う者たちは、わたしを知らなかった。 支配者たちもわたしに背き、 預言者たちはバアルによって預言し、 何の益にもならないものに従った。
9Pročež vždy nesnáz mám s vámi, praví Hospodin, i s syny synů vašich nesnáz míti musím.
9それゆえ、わたしはなお、あなたがたと争う」と、主は言われる。 「あなたがたの子孫とも争う。
10Projděte ale ostrovy Citim, a pohleďte, i do Cedar pošlete, a pošetřte pilně, a pohleďte, stalo-li se co takového.
10キティムの島々へ渡って見よ。 ケダルに人を遣わし、よく調べよ。 このようなことがかつてあったか、見よ。
11Zdali změnil který národ bohy, ačkoli nejsou bohové? Lid pak můj změnil slávu svou v věc neužitečnou.
11一つの国が、自分たちの神々を取り替えたことがあるだろうか。 それらは本当は神々ではない。 しかし、わたしの民は自分たちの栄光を、 何の益にもならないものと取り替えた。
12Užasněte se nebesa nad tím, a děste se, chřadněte velmi, praví Hospodin.
12天よ、このことに驚け。 恐ろしさに震え、 ひどくおののけ」と、主は言われる。
13Nebo dvojí zlost spáchal lid můj: Mne opustili pramen vod živých, aby sobě vykopali čisterny, čisterny děravé, kteréž nedrží vody.
13「わたしの民は二つの悪を行った。 生ける水の泉であるわたしを捨て、 自分たちのために水溜めを掘った。 水を保つことのできない、壊れた水溜めを。
14Zdali otrok jest Izrael? Zdali man doma zplozený? Pročež vydán jest v loupež?
14イスラエルは奴隷なのか。 奴隷として生まれた者なのか。 それなのに、なぜ捕らわれの身となったのか。
15Lvíčata řvou na něj, a vydávají hlas svůj, a obracejí zemi jeho v pustinu; města jeho vypálena jsou, tak že není žádného obyvatele.
15若い獅子たちが彼に向かってほえ、 声を上げた。 彼らはその地を荒れ果てさせ、 その町々を焼き払い、住む者のない所とした。
16Obyvatelé také Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvé.
16メンフィスとタフパンヘスの者たちも、 あなたの頭の頂を打ち砕いた。
17Zdaliž toho sobě nepůsobíš, opouštějíc Hospodina Boha svého v ten čas, když tě vodí po cestě své?
17あなたの神、主が道を導いておられた時、 あなたが主を捨てたために、 自らこのことを招いたのではないか。
18A nyní co tobě do cesty Egyptské, že piješ vodu z Níle? Aneb co tobě do cesty Assyrské, že piješ vodu z řeky?
18今、あなたは何のためにエジプトへ行き、 シホルの水を飲もうとするのか。 また、何のためにアッシリアへの道を行き、 大河の水を飲もうとするのか。
19Trestati tě bude zlost tvá, a odvrácení tvá domlouvati budou tobě. Poznejž tedy a viz, že zlá a hořká věc jest, že opouštíš Hospodina Boha svého, a není bázně mé při tobě, dí Panovník Hospodin zástupů.
19あなた自身の悪があなたを懲らしめ、 あなたの背信があなたを責める。 それゆえ、知って、よく見よ。 あなたの神、主を捨て、 わたしを恐れないことが、 どれほど悪く、苦いことであるかを」と、 万軍の主 なる神は言われる。
20Ačkoli dávno polámal jsem jho tvé, potrhal jsem to, čím jsi svázána byla, a řeklas: Nebuduť sloužiti modlám, však po každém pahrbku vysokém, a pod každým dřevem zeleným touláš se, ó nevěstko.
20「はるか昔、わたしはあなたのくびきを砕き、 あなたの縄を断ち切った。 しかし、あなたは『私は仕えない』と言った。 あらゆる高い丘の上、 あらゆる青々とした木の下で身をかがめ、 不貞を重ねた。
21Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene?
21わたしはあなたを良質のぶどうの木、 純粋で確かな種として植えた。 それなのに、どうしてあなたは、 わたしにとって異質なぶどうの木の、 変わり果てた枝になってしまったのか。
22Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe mýdla vypotřebovala, předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem mým, praví Panovník Hospodin.
22たとえ灰汁で身を洗い、 多くの石けんを使っても、 あなたの咎はわたしの前に染みついている」と、 主なる神は言われる。
23Kterakž můžeš říci: Nepoškvrňovala jsem se, za Báli jsem nechodila? Pohleď na cestu svou v tomto údolí, poznej, cos činila, dromedářko rychlá, kteráž znamení necháváš na cestách svých.
23「どうしてあなたは、 『私は汚れていない。 バアルたちに従ってはいない』と言えるのか。 谷での自分の道を見よ。 自分が何をしたかを知れ。 あなたは道を縦横に駆け回る、 足の速い雌のらくだだ。
24Jsi divoká oslice, zvyklá na poušti, kteráž podlé líbosti duše své hltá vítr, když se jí příčina dá. Kdo jí překážku učiní? Všickni ti, kteříž jí hledají, nepotřebí se jim kvaltovati, naleznouť ji v měsíci jejím.
24荒野に慣れた野ろばが、 欲情して風をかぐようなものだ。 発情している時、だれがそれを引き止められるだろうか。 それを捜す者は疲れる必要がない。 発情期になれば、それを見つける。
25Dí-liť kdo: Zdržuj nohu svou, aby bosá nebyla, a hrdlo své od žízně, tedy říkáš: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala cizí, a za nimi choditi budu.
25足を裸にせず、 喉が渇かないようにせよ。 しかし、あなたは言った。 『無駄だ。 いや、私は見知らぬ者たちを愛した。 彼らに従って行く』と。
26Jakož k hanbě přichází zloděj, když postižen bývá, tak zahanben bude dům Izraelský, oni, králové jejich, knížata jejich, a kněží jejich, i proroci jejich,
26盗人が見つかった時に恥じるように、 イスラエルの家も恥じる。 彼らも、その王たちも、高官たちも、 祭司たちも、預言者たちも。
27Kteříž říkají dřevu: Otec můj jsi, a kameni: Ty jsi mne zplodil. Nebo se hřbetem ke mně obracejí a ne tváří, ale v čas trápení svého říkají: Vstaň a vysvoboď nás.
27彼らは木に向かって、『あなたは私の父だ』と言い、 石に向かって、『あなたが私を生んだ』と言う。 彼らはわたしに顔ではなく、 背を向けた。 それなのに、苦難の時には、 『立ち上がって、私たちを救ってください』と言う。
28I kdež jsou bohové tvoji, kterýchž jsi nadělal sobě? Nechť vstanou, budou-li tě moci vysvoboditi v čas trápení tvého, poněvadž podlé počtu měst svých máš bohy své, ó Judo.
28あなたが自分のために造った神々はどこにいるのか。 苦難の時にあなたを救えるのなら、 彼らを立ち上がらせよ。 ユダよ、あなたの神々は、 あなたの町々と同じ数だけいるからだ。
29Co se vaditi budete se mnou? Vy všickni odstoupili jste ode mne, dí Hospodin.
29なぜ、あなたがたはわたしと争うのか。 あなたがたは皆、わたしに背いた」と、主は言われる。
30Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví.
30「わたしはあなたがたの子らを打ったが、無駄であった。 彼らは懲らしめを受け入れなかった。 あなたがた自身の剣が預言者たちを食い尽くした。 滅ぼす獅子のように。
31Ó národe, vy posuďte slova Hospodinova, zdali jsem byl pouští Izraelovi, zdali zemí tmavou? Proč říká lid můj: Panujeme, nepřijdeme více k tobě?
31この世代よ、主の言葉に心を留めよ。 わたしはイスラエルにとって荒野であったのか。 深い闇の地であったのか。 なぜ、わたしの民は、 『私たちは自由になった。 もうあなたのもとには行かない』と言うのか。
32Zdali se zapomíná panna na ozdoby své, a nevěsta na tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné.
32おとめが自分の飾りを、 花嫁が自分の装いを忘れるだろうか。 それなのに、わたしの民は、 数え切れない日々の間、わたしを忘れている。
33Proč zastáváš cesty své, hledajíc toho, což miluješ? Pročež i jiné nešlechetnice učíš cestám svým.
33あなたは愛を求めるために、 なんと巧みに自分の道を整えることか。 そのため、悪い女たちにさえ、 自分のやり方を教えた。
34Nad to, na podolcích tvých nalézá se krev duší chudých nevinných. Nenesnadně nalézám to, nebo viděti to na těch všech podolcích.
34あなたの裾には、 貧しい罪なき者たちの血も見つかる。 彼らが押し入っているところを捕らえたのではない。 それなのに、これらすべてのことを行った。
35A vždy říkáš: Poněvadž nevinná jsem, jistě odvrácena jest prchlivost jeho ode mne. Aj, já v soud vejdu s tebou, proto že pravíš: Nehřešila jsem.
35それでも、あなたは言った。 『私は罪がない。 確かに、主の怒りは私から去った』と。 見よ、わたしはあなたを裁く。 あなたが『私は罪を犯していない』と言うからだ。
36Proč tak běháš, proměňujíc cestu svou? Jakož jsi zahanbena od Assyrských, tak i od Egyptských zahanbena budeš.
36なぜ、あなたは自分の道を変えようとして、 そんなにもあちこちへ行くのか。 あなたはアッシリアによって恥を受けたように、 エジプトによっても恥を受ける。
37Také odtud vyjdeš, a ruce tvé budou nad hlavou tvou; nebo zamítá Hospodin troštování tvá, a nepovedeť se šťastně v nich.
37あなたはそこからも、 両手を頭に置いて出て行く。 主が、あなたの信頼する者たちを退けられたからだ。 あなたは彼らによって栄えることはない。」
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.