Jeremjáš 17
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)
1Hřích Judův napsán jest pérem železným, rafijí kamene přetvrdého, vyryt jest na tabuli srdce jejich, a na rozích oltářů vašich,
1「ユダの罪は鉄の筆で、 ダイヤモンドのとがった先で書かれている。 それは彼らの心の板と、 あなたがたの祭壇の角に刻み込まれている。
2Tak když zpomínají synové jejich na oltáře jejich i háje jejich, pod dřívím zeleným, na pahrbcích vysokých.
2彼らの子どもたちさえ、青々とした木々のそば、 高い丘々にある祭壇とアシェラ柱を覚えている。
3Ó horo, s tím polem jmění tvé i všecky poklady tvé vydám v rozchvátání, pro hřích výsostí tvých, ve všech končinách tvých.
3野の中にあるわたしの山よ、 わたしはあなたの財産とすべての宝を略奪物として渡す。 あなたの全領域にある高き所も、その罪のゆえに渡す。
4A ty musíš lhůtu dáti z strany sebe dědictví svému, kteréž jsem byl dal tobě, a podrobím tě v službu nepřátelům tvým v zemi, o níž nevíš; nebo jste oheň zanítili v prchlivosti mé, kterýž až na věky hořeti bude.
4あなたは自ら、わたしが与えた相続地を手放すことになる。 わたしはあなたの知らない地で、あなたを敵に仕えさせる。 あなたがたがわたしの怒りに火をつけ、それが永遠に燃えるからだ。」
5Takto praví Hospodin: Zlořečený ten muž, kterýž doufá v člověka, a kterýž klade tělo za rámě své, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho.
5主はこう言われる。 「人に信頼し、 肉の力を頼みとし、 心が主から離れる者は呪われる。
6Nebo bude podobný vřesu na pustině, kterýž necítí, když co přichází dobrého, ale bývá na vyprahlých místech na poušti v zemi slatinné, a v níž se nebydlí.
6その人は荒野の灌木のようになり、 良いことが来ても、それを見ることがない。 荒野の焼けつく地、 人の住まない塩の地に住む。
7Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin.
7主に信頼し、 主を頼みとする人は幸いである。
8Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce.
8その人は水のほとりに植えられ、 流れのそばに根を伸ばす木のようになる。 暑さが来ても恐れず、 その葉は青々としている。 干ばつの年にも心配せず、 実を結ぶことをやめない。」
9Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?
9心は何よりも欺きに満ち、 ひどく腐っている。 だれがそれを知り得るだろうか。
10Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho.
10「主であるわたしは思いを探り、 心を試す。 一人一人にその道に従って、 その行いの実に従って報いるためだ。」
11Koroptva škřečí, ale nevysedí. Tak kdož dobývá statku však s křivdou, v polovici dnů svých musí opustiti jej, a naposledy bude bláznem.
11自分が産んでいない卵を抱く山うずらのように、 不正によって富を得る者もそうである。 生涯の半ばで、その富は彼を離れ、 その終わりには、彼は愚かな者となる。
12Místo svatyně naší, stolice slavná Nejvyššího, věčně trvá.
12初めから高く上げられた栄光の御座、 それが私たちの聖所である。
13Ó naděje Izraelova, Hospodine, všickni, kteříž tě opouštějí, nechť jsou zahanbeni. Kárání má v zemi této nechť jsou zapsána; nebo opustili pramen vod živých, Hospodina.
13イスラエルの望みである主よ、 あなたを捨てる者は皆、恥を受ける。 わたしから離れ去る者は地に書き記される。 生ける水の泉である主を、 彼らが捨てたからだ。
14Uzdrav mne, Hospodine, a zdráv budu; vysvoboď mne, a vysvobozen budu, ty jsi zajisté chvála má.
14主よ、私を癒やしてください。そうすれば、私は癒やされる。 私を救ってください。そうすれば、私は救われる。 あなたこそ、私の賛美。
15Aj, oni říkají mi: Kdež jest to, což předpovídal Hospodin? Nechť již přijde.
15見よ、彼らは私に言う。 「主の言葉はどこにあるのか。 今、それを実現させてみよ。」
16Ješto jsem já se nevetřel, abych pastýřem byl tvým, a dne bolesti nebylť jsem žádostiv, ty víš. Cožkoli vyšlo z rtů mých, před oblíčejem tvým jest.
16私は、あなたに従う牧者の務めを急いで捨てなかった。 災いの日を望まなかった。あなたはご存じだ。 私の唇から出たことは、あなたの御前にあった。
17Nebudiž mi k strachu, útočiště mé jsi v čas trápení.
17私にとって恐怖とならないでください。 あなたは災いの日の私の逃れ場である。
18Nechť jsou zahanbeni, kteříž mne stihají, já pak ať nejsem zahanben; nechť se oni děsí, já pak ať se neděsím. Uveď na ně den trápení, a dvojím setřením setři je.
18私を迫害する者たちを恥じさせ、 私には恥を受けさせないでください。 彼らを恐れおののかせ、 私には恐れおののかせないでください。 彼らの上に災いの日をもたらし、 二重の破滅で彼らを滅ぼしてください。
19Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a postav se v bráně lidu tohoto, skrze kterouž chodívají králové Judští, a skrze kterouž vycházívají, anobrž ve všech branách Jeruzalémských,
19主は私にこう言われた。「行って、ユダの王たちが出入りする民の門と、エルサレムのすべての門に立て。
20A rci jim: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judští, i všecken Judo, a všickni obyvatelé Jeruzaléma, kteříž chodíváte skrze brány tyto:
20彼らにこう言え。『これらの門から入るユダの王たち、ユダのすべての人々、エルサレムのすべての住民よ、主の言葉を聞け。
21Takto praví Hospodin: Vystříhejte se s pilností, abyste nenosili břemen v den sobotní, ani vnášeli skrze brány Jeruzalémské.
21主はこう言われる。「十分に気をつけ、安息日に荷物を運んではならない。それをエルサレムの門から運び入れてもならない。
22Ani nevynášejte břemen z domů svých v den sobotní, a žádného díla nedělejte, ale svěťte den sobotní, jakž jsem přikázal otcům vašim.
22安息日に、自分の家から荷物を運び出してはならない。どんな仕事もしてはならない。わたしがあなたがたの父祖に命じたように、安息日を聖なるものとせよ。
23(Však neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdili šíji svou, neposlouchajíce a nepřijímajíce naučení.)
23しかし、彼らは聞かず、耳を傾けなかった。うなじを堅くし、聞くことも、戒めを受けることもしなかった。」
24Stane se zajisté, jestliže s ochotností mne uposlechnete, dí Hospodin, abyste nenosili břemen skrze brány města tohoto v den sobotní, ale světili den sobotní, nedělajíce v něm žádného díla,
24「しかし、もしあなたがたが熱心にわたしに聞き従い、安息日にこの町の門から荷物を運び入れず、安息日を聖なるものとし、その日にどんな仕事もしないなら」と、主は言われる。
25Že poberou se skrze brány města tohoto králové i knížata sedící na stolici Davidově, jezdíce na vozích i na koních, oni i knížata jejich, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, a státi bude toto město až na věčnost.
25「ダビデの王座に着く王たちと高官たちが、この町の門から入って来る。王たちも高官たちも戦車や馬に乗り、ユダの人々とエルサレムの住民も入って来る。この町は永遠に存続する。
26I budou přicházeti z měst Judských a z okolí Jeruzaléma, jakož z země Beniaminovy, tak z roviny, i z té hory, i od poledne, nesouce zápal, a obět i dar s kadidlem, také i díků činění nesouce do domu Hospodinova.
26人々はユダの町々、エルサレムの周辺、ベニヤミンの地、低地、山地、南部から来る。全焼のささげ物、いけにえ、穀物のささげ物、乳香を携え、感謝のいけにえを主の家に携えて来る。
27Jestliže pak neuposlechnete mne, abyste světili den sobotní, a nenosili břemen, chodíce skrze brány Jeruzalémské v den sobotní, tedy zanítím oheň v branách jeho, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské, a neuhasne.
27しかし、あなたがたがわたしに聞き従わず、安息日を聖なるものとせず、安息日に荷物を運び、エルサレムの門から入るなら、わたしはその門に火をつける。その火はエルサレムの宮殿を焼き尽くし、消されることはない。」』」
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.