Jeremjáš 17
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Hřích Judův napsán jest pérem železným, rafijí kamene přetvrdého, vyryt jest na tabuli srdce jejich, a na rozích oltářů vašich,
1“O pecado de Judá está escrito com um estilete de ferro, e com ponta de diamante. Está gravado na tábua do seu coração, e nas pontas dos seus altares.
2Tak když zpomínají synové jejich na oltáře jejich i háje jejich, pod dřívím zeleným, na pahrbcích vysokých.
2Até os seus filhos se lembram dos seus altares e dos seus postes de Aserá junto às árvores verdes, sobre os altos montes.
3Ó horo, s tím polem jmění tvé i všecky poklady tvé vydám v rozchvátání, pro hřích výsostí tvých, ve všech končinách tvých.
3Minha montanha no campo, darei os seus bens e todos os seus tesouros como despojo, e os seus altos, por causa do pecado, em todas as suas fronteiras.
4A ty musíš lhůtu dáti z strany sebe dědictví svému, kteréž jsem byl dal tobě, a podrobím tě v službu nepřátelům tvým v zemi, o níž nevíš; nebo jste oheň zanítili v prchlivosti mé, kterýž až na věky hořeti bude.
4Você mesmo abrirá mão da herança que eu lhe dei. Farei com que você sirva aos seus inimigos na terra que você não conhece, pois você acendeu um fogo na minha ira que arderá para sempre.”
5Takto praví Hospodin: Zlořečený ten muž, kterýž doufá v člověka, a kterýž klade tělo za rámě své, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho.
5Assim diz o SENHOR: “Maldito é o homem que confia no homem, que se apoia na força da carne, e cujo coração se afasta do SENHOR.
6Nebo bude podobný vřesu na pustině, kterýž necítí, když co přichází dobrého, ale bývá na vyprahlých místech na poušti v zemi slatinné, a v níž se nebydlí.
6Pois ele será como um arbusto no deserto, e não verá quando o bem chegar, mas habitará os lugares secos no ermo, uma terra salgada e inabitada.
7Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin.
7“Bendito é o homem que confia no SENHOR, e cuja confiança está no SENHOR.
8Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce.
8Pois ele será como uma árvore plantada junto às águas, que estende as suas raízes para o ribeiro, e não temerá quando chegar o calor, mas a sua folha ficará verde, e não se preocupará no ano da seca. Nem deixará de dar fruto.
9Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?
9O coração é enganoso mais do que todas as coisas e é extremamente corrupto. Quem o poderá conhecer?
10Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho.
10“Eu, o SENHOR, sondo a mente. Eu provo o coração, para dar a cada homem segundo os seus caminhos, segundo o fruto das suas ações.”
11Koroptva škřečí, ale nevysedí. Tak kdož dobývá statku však s křivdou, v polovici dnů svých musí opustiti jej, a naposledy bude bláznem.
11Como a perdiz que choca ovos que não botou, assim é aquele que ajunta riquezas, mas não de forma justa. No meio dos seus dias, elas o deixarão. No seu fim, ele será um tolo.
12Místo svatyně naší, stolice slavná Nejvyššího, věčně trvá.
12Um trono glorioso, exaltado desde o princípio, é o lugar do nosso santuário.
13Ó naděje Izraelova, Hospodine, všickni, kteříž tě opouštějí, nechť jsou zahanbeni. Kárání má v zemi této nechť jsou zapsána; nebo opustili pramen vod živých, Hospodina.
13Ó SENHOR, a esperança de Israel, todos os que te abandonam serão envergonhados. Aqueles que se afastam de mim serão escritos na terra, porque abandonaram o SENHOR, a fonte de águas vivas.
14Uzdrav mne, Hospodine, a zdráv budu; vysvoboď mne, a vysvobozen budu, ty jsi zajisté chvála má.
14Cura-me, ó SENHOR, e serei curado. Salva-me, e serei salvo; pois tu és o meu louvor.
15Aj, oni říkají mi: Kdež jest to, což předpovídal Hospodin? Nechť již přijde.
15Eis que eles me perguntam: “Onde está a palavra do SENHOR? Que ela se cumpra agora.”
16Ješto jsem já se nevetřel, abych pastýřem byl tvým, a dne bolesti nebylť jsem žádostiv, ty víš. Cožkoli vyšlo z rtů mých, před oblíčejem tvým jest.
16Quanto a mim, não me apressei em deixar de ser pastor após ti. Não desejei o dia da calamidade. Tu o sabes. O que saiu dos meus lábios estava diante da tua face.
17Nebudiž mi k strachu, útočiště mé jsi v čas trápení.
17Não sejas um terror para mim. Tu és o meu refúgio no dia do mal.
18Nechť jsou zahanbeni, kteříž mne stihají, já pak ať nejsem zahanben; nechť se oni děsí, já pak ať se neděsím. Uveď na ně den trápení, a dvojím setřením setři je.
18Sejam envergonhados os que me perseguem, mas não me deixes ser envergonhado. Fiquem eles aterrorizados, mas não me deixes ficar aterrorizado. Traz sobre eles o dia do mal, e destrói-os com dupla destruição.
19Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a postav se v bráně lidu tohoto, skrze kterouž chodívají králové Judští, a skrze kterouž vycházívají, anobrž ve všech branách Jeruzalémských,
19Assim me disse o SENHOR: “Vá e coloque-se na porta dos filhos do povo, pela qual entram e saem os reis de Judá, e em todas as portas de Jerusalém.
20A rci jim: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judští, i všecken Judo, a všickni obyvatelé Jeruzaléma, kteříž chodíváte skrze brány tyto:
20Diga-lhes: ‘Ouçam a palavra do SENHOR, vocês, reis de Judá, todo o Judá, e todos os habitantes de Jerusalém, que entram por estas portas:
21Takto praví Hospodin: Vystříhejte se s pilností, abyste nenosili břemen v den sobotní, ani vnášeli skrze brány Jeruzalémské.
21Assim diz o SENHOR: “Tenham cuidado, e não carreguem nenhum fardo no dia de sábado, nem o tragam pelas portas de Jerusalém.
22Ani nevynášejte břemen z domů svých v den sobotní, a žádného díla nedělejte, ale svěťte den sobotní, jakž jsem přikázal otcům vašim.
22Não tirem nenhum fardo de suas casas no dia de sábado. Não façam trabalho algum, mas santifiquem o dia de sábado, como ordenei aos seus pais.
23(Však neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdili šíji svou, neposlouchajíce a nepřijímajíce naučení.)
23Mas eles não ouviram. Não inclinaram os seus ouvidos, mas endureceram a sua cerviz, para não ouvirem e não receberem instrução.
24Stane se zajisté, jestliže s ochotností mne uposlechnete, dí Hospodin, abyste nenosili břemen skrze brány města tohoto v den sobotní, ale světili den sobotní, nedělajíce v něm žádného díla,
24Acontecerá que, se vocês me ouvirem diligentemente”, diz o SENHOR, “para não trazerem nenhum fardo pelas portas desta cidade no dia de sábado, mas santificarem o dia de sábado, não fazendo nele trabalho algum;
25Že poberou se skrze brány města tohoto králové i knížata sedící na stolici Davidově, jezdíce na vozích i na koních, oni i knížata jejich, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, a státi bude toto město až na věčnost.
25então entrarão pelas portas desta cidade reis e príncipes sentados no trono de Davi, andando em carruagens e montados em cavalos, eles e os seus príncipes, os homens de Judá e os habitantes de Jerusalém; e esta cidade permanecerá para sempre.
26I budou přicházeti z měst Judských a z okolí Jeruzaléma, jakož z země Beniaminovy, tak z roviny, i z té hory, i od poledne, nesouce zápal, a obět i dar s kadidlem, také i díků činění nesouce do domu Hospodinova.
26Eles virão das cidades de Judá, e dos arredores de Jerusalém, da terra de Benjamim, da planície, da região montanhosa e do Sul, trazendo holocaustos, sacrifícios, ofertas de cereais e incenso, e trazendo sacrifícios de ação de graças à casa do SENHOR.
27Jestliže pak neuposlechnete mne, abyste světili den sobotní, a nenosili břemen, chodíce skrze brány Jeruzalémské v den sobotní, tedy zanítím oheň v branách jeho, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské, a neuhasne.
27Mas se vocês não me ouvirem para santificarem o dia de sábado, e para não carregarem fardos ao entrarem pelas portas de Jerusalém no dia de sábado, então acenderei um fogo nas suas portas, e ele devorará os palácios de Jerusalém. E não se apagará.”’”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.