Jeremjáš 18
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:
1A palavra que veio a Jeremias da parte do SENHOR, dizendo:
2Vstaň a sejdi do domu hrnčířova, a tam způsobím to, abys slyšel slova má.
2“Levante-se e desça à casa do oleiro, e lá farei você ouvir as minhas palavras.”
3I sešel jsem do domu hrnčířova, a aj, on dělal dílo na kruzích.
3Então desci à casa do oleiro, e eis que ele estava fazendo algo sobre a roda.
4Když se pak zkazila nádoba v ruce hrnčířově, kterouž on dělal z hliny, tehdy zase udělal z ní nádobu jinou, jakouž se dobře líbilo hrnčíři udělati.
4Quando o vaso que ele fazia de barro se estragou na mão do oleiro, ele o fez novamente, transformando-o em outro vaso, conforme pareceu bem ao oleiro fazer.
5I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
5Então a palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
6Zdaliž jako hrnčíř tento nemohl bych nakládati s vámi, ó dome Izraelský? dí Hospodin. Aj, jakož hlina v ruce hrnčíře, tak jste vy v ruce mé, ó dome Izraelský.
6“Casa de Israel, não posso eu fazer com vocês como este oleiro?” diz o SENHOR. “Eis que, como o barro na mão do oleiro, assim são vocês na minha mão, casa de Israel.
7Mluvil-li bych proti národu a proti království, že je v okamžení vypléním a zkazím, i vyhubím,
7No instante em que eu falar a respeito de uma nação e a respeito de um reino, para arrancar, para derrubar e para destruí-lo,
8Však odvrátil-li by se národ ten od nešlechetnosti své, proti němuž bych mluvil: i já litoval bych toho zlého, kteréž jsem myslil učiniti jemu.
8se aquela nação, contra a qual falei, se converter da sua maldade, eu me arrependerei do mal que pensava em fazer a ela.
9Zase mluvil-li bych o národu a o království, že je v okamžení vzdělám a vštípím,
9E no instante em que eu falar a respeito de uma nação e a respeito de um reino, para edificar e para plantá-lo,
10Však činil-li by, což zlého jest před očima mýma, neposlouchaje hlasu mého: i já litoval bych dobrodiní toho, kteréž bych řekl učiniti jemu.
10se fizerem o que é mau aos meus olhos, não obedecendo à minha voz, então me arrependerei do bem com o qual eu disse que os beneficiaria.
11Protož nyní rci mužům Judským i obyvatelům Jeruzalémským, řka: Takto praví Hospodin: Aj, já strojím na vás zlou věc, a obrátím na vás pohromu; navraťtež se již jeden každý od cesty své zlé, a polepšte cest svých i předsevzetí svých.
11“Agora, portanto, fale aos homens de Judá e aos habitantes de Jerusalém, dizendo: 'Assim diz o SENHOR: “Eis que preparo o mal contra vocês e elaboro um plano contra vocês. Converta-se agora cada um do seu mau caminho, e corrijam os seus caminhos e as suas ações.”'”
12Kteřížto řekli: To nic, nebo za myšlénkami svými půjdeme, a jeden každý zdání srdce svého nešlechetného vykonávati budeme.
12Mas eles dizem: 'É em vão; pois andaremos segundo os nossos próprios planos, e cada um de nós seguirá a obstinação do seu mau coração.'”
13Protož takto praví Hospodin: Vyptejte se nyní mezi pohany, slýchal-li kdo takové věci? Mrzkosti veliké dopustila se panna Izraelská.
13Portanto, assim diz o SENHOR: “Perguntem agora entre as nações: 'Quem já ouviu coisas semelhantes?' A virgem de Israel fez uma coisa muito horrível.
14Zdaliž kdo pohrdá čerstvou vodou Libánskou z skály? Zdaž pohrdají vodami studenými odjinud běžícími?
14Acaso a neve do Líbano desaparecerá da rocha do campo? Ou secarão as águas frias que descem de longe?
15Lid pak můj zapomenuvše se na mne, kadí marnosti. Nebo k úrazu je přivodí na cestách jejich, na stezkách starobylých, chodíce stezkami cesty neprotřené,
15Pois o meu povo se esqueceu de mim. Eles queimaram incenso a falsos deuses. Eles foram levados a tropeçar em seus caminhos, nas veredas antigas, para andarem em desvios, em um caminho não aterrado;
16Tak abych musil obrátiti zemi jejich v poušť na odivu věčnou; každý, kdož by šel skrze ni, aby se užasl, a pokynul hlavou svou.
16para fazerem da sua terra um espanto, e um perpétuo assobio. Todo aquele que passar por ela ficará espantado, e balançará a cabeça.
17Větrem východním rozptýlím je před nepřítelem; hřbetem a ne tváří pohledím na ně v čas bídy jejich.
17Eu os espalharei como com um vento oriental diante do inimigo. Eu lhes mostrarei as costas, e não o rosto, no dia da sua calamidade.”
18I řekli: Poďte a vymyslme proti Jeremiášovi nějakou chytrost; neboť nezhyne zákon od kněze, ani rada od moudrého, ani slovo od proroka. Poďte a zarazme jej jazykem, a nemějme pozoru na žádná slova jeho.
18Então eles disseram: “Venham! Vamos elaborar planos contra Jeremias; pois a lei não perecerá do sacerdote, nem o conselho do sábio, nem a palavra do profeta. Venham, e vamos atacá-lo com a língua, e não prestemos atenção a nenhuma das suas palavras.”
19Pozoruj mne, Hospodine, a slyš hlas těch, kteříž se vadí se mnou.
19Presta atenção em mim, SENHOR, e ouve a voz daqueles que contendem comigo.
20Zdaliž má odplacováno býti za dobré zlým, že mi jámu kopají? Rozpomeň se, že jsem se postavoval před oblíčejem tvým, abych se přimlouval k jejich dobrému, a odvrátil prchlivost tvou od nich.
20Acaso o mal deve ser retribuído pelo bem? Pois eles cavaram uma cova para a minha alma. Lembra-te de como me coloquei diante de ti para falar o bem a favor deles, para desviar deles a tua ira.
21Protož dopusť na syny jejich hlad, a způsob to, ať jsou násilně zmordování mečem, a nechť jsou ženy jejich osiřelé a ovdovělé, a muži jejich ať jsou ukrutně zmordováni, a mládenci jejich zbiti mečem v boji.
21Portanto, entrega os filhos deles à fome, e entrega-os ao poder da espada. Que as suas mulheres fiquem sem filhos e viúvas. Que os seus homens sejam mortos, e os seus jovens feridos à espada na batalha.
22Nechť jest slýchati křik z domů jejich, když přivedeš na ně vojsko náhle. Nebo vykopali jámu, aby popadli mne, a osídla polékli nohám mým;
22Que se ouça um clamor vindo de suas casas, quando trouxeres um bando de repente sobre eles; pois cavaram uma cova para me prender, e esconderam armadilhas para os meus pés.
23Ješto ty, Hospodine, povědom jsi vší rady jejich o mém usmrcení. Nebuď milostiv nepravosti jejich, a hříchu jejich před tváří svou neshlazuj, ale nechť jsou k úrazu dostrčeni před oblíčejem tvým, a v čas prchlivosti své s nimi zacházej.
23Contudo, SENHOR, tu conheces todo o conselho deles contra mim para me matar. Não perdoes a iniquidade deles. Não apagues o seu pecado da tua vista. Que eles sejam derrubados diante de ti. Lida com eles no tempo da tua ira.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.