Jeremjáš 7
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)
1Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:
1主からエレミヤに臨んだ言葉。
2Postav se v braně domu Hospodinova, a ohlašuj tam slovo toto, a rci: Slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteříž vcházíte do bran těchto, abyste se klaněli Hospodinu.
2「主の家の門に立ち、そこでこの言葉を告げて言え。『主を礼拝するために、これらの門から入るユダのすべての人々よ、主の言葉を聞け。』」
3Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Polepšte cest svých i předsevzetí svých, a způsobím to, abyste bydlili na místě tomto.
3イスラエルの神、万軍の主はこう言われる。「あなたがたの道と行いを改めよ。そうすれば、わたしはあなたがたをこの場所に住み続けさせる。
4Neskládejte naděje své v slovích lživých, říkajíce: Chrám Hospodinův, chrám Hospodinův, chrám Hospodinův jest.
4『これこそ主の神殿、主の神殿、主の神殿だ』という偽りの言葉に頼ってはならない。
5Ale jestliže všelijak polepšíte cest svých, a předsevzetí svých, jestliže spravedlivě soud konati budete mezi mužem a mezi bližním jeho;
5あなたがたが自分たちの道と行いを本当に改め、人とその隣人との間に公正な裁きを本当に行い、
6Přichozího, sirotka a vdovy neutisknete, a krve nevinné nevylejete na místě tomto, a za bohy cizími nebudete-li choditi k svému zlému:
6寄留者、みなしご、やもめを虐げず、この場所で罪のない者の血を流さず、自分たちを害するほかの神々に従って歩まないなら、
7Tedy způsobím, abyste bydlili na místě tomto, v zemi, kterouž jsem dal otcům vašim, od věků až na věky.
7わたしは、昔からとこしえまで、あなたがたの父祖に与えたこの地、この場所に、あなたがたを住み続けさせる。
8Aj, vy skládáte naději svou v slovích lživých, kteráž neprospívají.
8見よ、あなたがたは何の益にもならない偽りの言葉に頼っている。
9Zdaliž kradouce, mordujíce a cizoložíce i křivě přisahajíce a kadíce Bálovi; též chodíce za bohy cizími, jichž neznáte,
9あなたがたは盗み、殺し、姦淫し、偽って誓い、バアルに香をたき、自分たちの知らなかったほかの神々に従って歩み、
10Předce choditi a postavovati se budete před oblíčejem mým v domě tomto, kterýž nazván jest od jména mého, a říkati: Vyproštěni jsme, abyste páchali ty všecky ohavnosti?
10それから、わたしの名で呼ばれるこの家に来て、わたしの前に立ち、『私たちは救われた』と言いながら、これらすべての忌まわしいことを行うのか。
11Což peleší lotrovskou jest dům tento před očima vašima, kterýž nazván jest od jména mého? Aj, takéť já vidím, dí Hospodin.
11わたしの名で呼ばれるこの家は、あなたがたの目には強盗の巣となったのか。見よ、わたし自身がそれを見た」と、主は言われる。
12Ale jděte aspoň na místo mé, kteréž bylo v Sílo, kdež jsem byl způsobil příbytek jménu svému z počátku, a vizte, co jsem učinil jemu pro nešlechetnost lidu svého Izraelského.
12「さあ、初めにわたしの名を住まわせたシロにある、わたしの場所へ行き、わたしの民イスラエルの悪のために、わたしがそこに何をしたかを見よ。
13Protož nyní, že činíte všecky skutky tyto, dí Hospodin, a když mluvím k vám, ráno vstávaje, a to ustavičně, tedy neposloucháte, a když volám na vás, tedy neozýváte se:
13今、あなたがたがこれらすべての行いをしたので」と、主は言われる。「わたしは朝早くから繰り返しあなたがたに語ったが、あなたがたは聞かなかった。わたしが呼んでも、あなたがたは答えなかった。
14Protož učiním domu tomuto, kterýž nazván jest od jména mého, v němž vy doufáte, i místu tomuto, kteréž jsem dal vám a otcům vašim, jako jsem učinil Sílo;
14それゆえ、わたしの名で呼ばれ、あなたがたが信頼しているこの家と、わたしがあなたがたと父祖たちに与えたこの場所に、シロにしたのと同じことをする。
15A zavrhu vás od tváři své, jako jsem zavrhl bratří vaše, všecko símě Efraimovo.
15わたしは、あなたがたのすべての兄弟、すなわちエフライムの全子孫 を追い出したように、あなたがたをわたしの前から追い出す。」
16Ty tedy nemodl se za lid tento, aniž pozdvihuj za ně hlasu a modlitby, aniž se přimlouvej ke mně; nebo tě nikoli nevyslyším.
16それゆえ、この民のために祈ってはならない。彼らのために叫びや祈りを上げてはならず、わたしに執り成してもならない。わたしはあなたの願いを聞かないからだ。
17Zdaliž sám nevidíš, co oni činí v městech Judských a po ulicích Jeruzalémských?
17彼らがユダの町々とエルサレムの通りでしていることを、あなたは見ていないのか。
18Synové zbírají dříví, a otcové zaněcují oheň, ženy pak zadělávají těsto, aby pekly koláče tvoru nebeskému, a obětovali oběti mokré bohům cizím, aby mne popouzeli.
18子どもたちは薪を集め、父親たちは火をつけ、女たちは粉をこね、天の女王のために菓子を作る。また、ほかの神々に注ぎのささげ物を注いで、わたしを怒らせている。
19Zdaliž to proti mně jest, že mne oni popouzejí? dí Hospodin. Zdali není proti nim k zahanbení tváři jejich?
19彼らが怒らせているのは、わたしなのか」と、主は言われる。「彼ら自身ではないのか。自ら恥を受けることになる。」
20Pročež takto praví Panovník Hospodin: Aj, hněv můj a prchlivost má vylita bude na místo toto, na lidi i na hovada, i na dříví polní, i na úrody země, a hořeti bude, tak že neuhasne.
20それゆえ、主なる神はこう言われる。「見よ、わたしの怒りと憤りはこの場所に注がれる。人にも動物にも、野の木々にも地の実にも注がれる。それは燃え、消されることはない。」
21Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Zápaly své přidejte k obětem svým, a jezte maso.
21イスラエルの神、万軍の主はこう言われる。「あなたがたの全焼のささげ物を、ほかのいけにえに加え、その肉を食べよ。
22Nebo jsem nemluvil s otci vašimi, aniž jsem přikázal jim v ten den, v kterýž jsem je vyvedl z země Egyptské, o zápalích a obětech.
22わたしがあなたがたの父祖をエジプトの地から連れ出した日に、全焼のささげ物やいけにえについて、彼らに語りも命じもしなかった。
23Ale toto přikázal jsem jim, řka: Poslouchejte hlasu mého, a budu vaším Bohem, a vy budete mým lidem, a choďte po vší cestě, kterouž jsem vám přikázal, aby vám dobře bylo.
23ただ、わたしは彼らにこう命じた。『わたしの声に聞き従え。そうすれば、わたしはあなたがたの神となり、あなたがたはわたしの民となる。わたしが命じるすべての道を歩め。そうすれば、あなたがたにとって幸いとなる。』
24Však neposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale chodili po radách, a podlé zdání srdce svého zlého. Obrátili se ke mně hřbetem a ne tváří svou.
24しかし、彼らは聞かず、耳を傾けず、自分たちの考えと悪い心のかたくなさに従って歩み、前に進まず、後ろへ退いた。
25Od toho času, jakž vyšli otcové vaši z země Egyptské, až do tohoto dne posílal jsem k vám všecky služebníky své proroky, každý den ráno vstávaje, a to ustavičně.
25あなたがたの父祖がエジプトの地から出た日から今日まで、わたしはわたしのしもべであるすべての預言者を、日ごとに朝早くからあなたがたに遣わしてきた。
26Však neposlechli mne, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdivše šíji svou, hůře činili nežli otcové jejich.
26それでも、彼らはわたしに聞かず、耳を傾けず、うなじを堅くした。彼らは父祖たちよりもさらに悪いことを行った。
27Když jim mluvíš všecka slova tato, ani tebe neposlouchají, a když voláš na ně, neohlašují se tobě.
27あなたはこれらすべての言葉を彼らに語るが、彼らはあなたに聞かない。あなたが彼らに呼びかけても、彼らは答えない。
28Protož rciž jim: Tento jest národ, kteříž neposlouchají hlasu Hospodina Boha svého, aniž přijímají naučení. Zhynula pravda, a vymizela z úst jejich.
28あなたは彼らにこう言え。『これは、自分たちの神、主の声に聞き従わず、懲らしめを受け入れなかった国である。真実は滅び、彼らの口から断たれた。
29Ohol vlasy své a zavrz, a naříkej hlasem na místech vysokých; nebo zavrhl Hospodin a opustil rodinu, na kterouž se velmi hněvá.
29髪を切り落として捨て、裸の高台で哀歌を歌え。主が、その怒りを受ける世代を退け、見捨てられたからだ。』
30Èinili zajisté synové Judovi, což zlého jest před očima mýma, dí Hospodin. Nastavěli ohavností svých v domě tom, kterýž nazván jest od jména mého, aby poškvrnili jej.
30「ユダの子らは、わたしの目に悪いことを行った」と、主は言われる。「彼らは、わたしの名で呼ばれる家に忌まわしいものを置き、これを汚した。
31Nadto vzdělali výsosti Tofet, kteréž jest v údolí syna Hinnom, aby pálili syny své i dcery své ohněm, čehož jsem nepřikázal, aniž vstoupilo na srdce mé.
31彼らはベン・ヒノムの谷にあるトフェテの高き所を築き、そこで自分たちの息子や娘を火で焼いた。それは、わたしが命じたことではなく、わたしの心に思い浮かびもしなかった。
32Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, kdyžto nebude slouti více Tofet, ani údolí syna Hinnom, ale údolí mordu, a pochovávati budou v Tofet, nebo nebude dostávati místa.
32それゆえ、見よ、その場所がもはや『トフェテ』とも『ベン・ヒノムの谷』とも呼ばれず、『虐殺の谷』と呼ばれる日々が来る」と、主は言われる。「彼らは場所がなくなるまで、トフェテに死者を葬る。
33I budou mrtvá těla lidu tohoto za pokrm ptactvu nebeskému a šelmám zemským, a nebude žádného, kdo by odstrašil.
33この民の死体は、空の鳥と地の動物の餌となり、それらを追い払う者はいない。
34Způsobím také, aby přestal v městech Judských a v ulicích Jeruzalémských hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty; nebo pustinou učiněna bude země.
34わたしはユダの町々とエルサレムの通りから、喜びの声と楽しみの声、花婿の声と花嫁の声を絶えさせる。この地は荒れ果てるからだ。」
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.