Proverbios 6
Reina-Valera 1909Translation
Reina-Valera 1909
Kralice Bible (1613)
1HIJO mío, si salieres fiador por tu amigo, si tocaste tu mano por el extraño,
1Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
2Enlazado eres con las palabras de tu boca, y preso con las razones de tu boca.
2Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3Haz esto ahora, hijo mío, y líbrate, ya que has caído en la mano de tu prójimo: ve, humíllate, y asegúrate de tu amigo.
3Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
4No des sueño á tus ojos, ni á tus párpados adormecimiento.
4Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
5Escápate como el corzo de la mano del cazador , y como el ave de la mano del parancero.
5Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
6Ve á la hormiga, oh perezoso, mira sus caminos, y sé sabio;
6Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
7La cual no teniendo capitán, ni gobernador, ni señor,
7Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8Prepara en el verano su comida y allega en el tiempo de la siega su mantenimiento.
8Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
9Perezoso, ¿hasta cuándo has de dormir? ¿cuándo te levantarás de tu sueño?
9Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10Un poco de sueño, un poco de dormitar, y cruzar por un poco las manos para reposo:
10Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
11Así vendrá tu necesidad como caminante, y tu pobreza como hombre de escudo.
11V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
12El hombre malo, el hombre depravado, anda en perversidad de boca;
12Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
13Guiña de sus ojos, habla con sus pies, indica con sus dedos;
13Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
14Perversidades hay en su corazón, anda pensando mal en todo tiempo; enciende rencillas.
14Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
15Por tanto su calamidad vendrá de repente; súbitamente será quebrantado, y no habrá remedio.
15A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
16Seis cosas aborrece Jehová, y aun siete abomina su alma:
16Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
17Los ojos altivos, la lengua mentirosa, las manos derramadoras de sangre inocente,
17Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18El corazón que maquina pensamientos inicuos, los pies presurosos para correr al mal,
18Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19El testigo falso que habla mentiras, y el que enciende rencillas entre los hermanos.
19Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20Guarda, hijo mío, el mandamiento de tu padre, y no dejes la enseñanza de tu madre:
20Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21Atalos siempre en tu corazón, enlázalos á tu cuello.
21Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22Te guiarán cuando anduvieres; cuando durmieres te guardarán; hablarán contigo cuando despertares.
22Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23Porque el mandamiento es antorcha, y la enseñanza luz; y camino de vida las reprensiones de la enseñanza:
23(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24Para que te guarden de la mala mujer, de la blandura de la lengua de la extraña.
24Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25No codicies su hermosura en tu corazón, ni ella te prenda con sus ojos:
25Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26Porque á causa de la mujer ramera es reducido el hombre á un bocado de pan; y la mujer caza la preciosa alma del varón.
26Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
27¿Tomará el hombre fuego en su seno, sin que sus vestidos se quemen?
27Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
28¿Andará el hombre sobre las brasas, sin que sus pies se abrasen?
28Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29Así el que entrare á la mujer de su prójimo; no será sin culpa cualquiera que la tocare.
29Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
30No tienen en poco al ladrón, cuando hurtare para saciar su alma teniendo hambre:
30Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31Empero tomado, paga las setenas, da toda la sustancia de su casa.
31Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32Mas el que comete adulterio con la mujer, es falto de entendimiento: corrompe su alma el que tal hace.
32Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
33Plaga y vergüenza hallará; y su afrenta nunca será raída.
33Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34Porque los celos son el furor del hombre, y no perdonará en el día de la venganza.
34Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35No tendrá respeto á ninguna redención; ni querrá perdonar , aunque multipliques los dones.
35Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.