Romanos
Chapter 9
Bíblia Portuguesa Mundia…
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Digo a verdade em Cristo. Não minto, minha consciência testifica comigo no Espírito Santo,
1Pravduť pravím v Kristu a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,
2que tenho grande tristeza e dor incessante em meu coração.
2Žeť mám veliký zámutek a ustavičnou bolest v srdci svém.
3Pois eu mesmo poderia desejar ser amaldiçoado e separado de Cristo por amor a meus irmãos, meus parentes segundo a carne,
3Nebo žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, totiž příbuzných svých podle těla.
4que são israelitas; a eles pertencem a adoção, a glória, as alianças, a entrega da lei, o culto e as promessas;
4Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení.
5deles são os patriarcas, e deles descende Cristo segundo a carne, o qual é sobre todos, Deus bendito para sempre. Amém.
5Jejichž jsou i otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen.
6Mas não é como se a palavra de Deus tivesse falhado. Pois nem todos os que são de Israel são Israel.
6Avšak nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.
7Nem todos são filhos por serem descendência de Abraão. Mas: “Sua descendência será considerada a partir de Isaque.”
7Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.
8Isto é, não são os filhos da carne que são filhos de Deus, mas os filhos da promessa são contados como herdeiros.
8To jest, ne všickni ti, jenž jsou synové těla, jsou také synové Boží, ale kteříž jsou synové Božího zaslíbení, ti se počítají za símě.
9Pois a promessa foi esta: “No tempo determinado virei, e Sara terá um filho.”
9Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas přijdu, a Sára bude míti syna.
10Não somente isso, mas Rebeca também concebeu filhos de um só homem, nosso pai Isaque.
10A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho, toho důvodem jest.
11Pois, antes que eles tivessem nascido ou feito qualquer coisa boa ou má, para que o propósito de Deus segundo a eleição permanecesse, não por obras, mas por aquele que chama,
11Nebo ještě před narozením obou těch synů, a prve nežli co dobrého nebo zlého učinili, aby uložení Boží, kteréžto jest podle vyvolení, a tak ne z skutků, ale z toho, jenž povolává, pevné bylo,
12foi dito a ela: “O mais velho servirá ao mais novo.”
12Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu,
13Como está escrito: “Amei a Jacó, mas odiei a Esaú.”
13Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem.
14O que diremos então? Há injustiça da parte de Deus? De modo nenhum!
14I což tedy díme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
15Pois ele disse a Moisés: “Terei misericórdia de quem eu tiver misericórdia, e terei compaixão de quem eu tiver compaixão.”
15Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se nad tím, komuž milost učiním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji.
16Assim, pois, isso não depende daquele que quer, nem daquele que corre, mas de Deus, que tem misericórdia.
16A tak tedy neníť vyvolování na tom, jenž chce, ani na tom, jenž běží, ale na Bohu, jenž se smilovává.
17Pois a Escritura diz ao Faraó: “Foi justamente para este propósito que eu o levantei: para mostrar em você o meu poder e para que o meu nome seja proclamado em toda a terra.”
17Nebo dí Písmo faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.
18Assim, pois, ele tem misericórdia de quem ele quer, e endurece a quem ele quer.
18A tak tedy nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.
19Você me dirá então: “Por que ele ainda nos culpa? Pois quem resiste à sua vontade?”
19Ale díš mi: I pročež se pak hněvá? Nebo vůli jeho kdo odepřel?
20Mas, de fato, ó homem, quem é você para retrucar a Deus? Acaso aquilo que foi moldado dirá a quem o moldou: “Por que você me fez assim?”
20Ale ó člověče, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?
21Ou não tem o oleiro direito sobre o barro, para da mesma massa fazer um vaso para honra e outro para desonra?
21Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti a jinou ku potupě?
22E se Deus, querendo mostrar a sua ira e tornar conhecido o seu poder, suportou com muita paciência os vasos de ira preparados para a destruição,
22Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí.
23e a fim de tornar conhecidas as riquezas da sua glória nos vasos de misericórdia, que ele preparou de antemão para a glória—
23A takž také, aby známé učinil bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě.
24a nós, a quem ele também chamou, não apenas dentre os judeus, mas também dentre os gentios?
24Kterýchžto i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů,
25Como ele também diz em Oseias: “Chamarei 'meu povo' àqueles que não eram meu povo; e 'amada' àquela que não era amada.”
25Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid můj lidem mým, a nemilou nazovu milou.
26“Acontecerá que no lugar onde lhes foi dito: 'Vocês não são meu povo', ali eles serão chamados 'filhos do Deus vivo'.”
26A budeť na tom místě, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého.
27Isaías clama a respeito de Israel: “Ainda que o número dos filhos de Israel seja como a areia do mar, é o remanescente que será salvo;
27Izaiáš pak volá nad Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové toliko spaseni budou.
28pois ele completará a obra e a abreviará em justiça, porque o Senhor fará uma obra breve sobre a terra.”
28Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté.
29Como Isaías disse antes: “A menos que o Senhor dos Exércitos nos tivesse deixado uma semente, teríamos nos tornado como Sodoma, e teríamos sido feitos como Gomorra.”
29A jakož prve pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni.
30O que diremos então? Que os gentios, que não buscavam a justiça, alcançaram a justiça, a saber, a justiça que vem da fé;
30Což tedy díme? Že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry;
31mas Israel, buscando uma lei de justiça, não chegou à lei de justiça.
31Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel.
32Por quê? Porque não a buscaram pela fé, mas como se fosse pelas obras da lei. Eles tropeçaram na pedra de tropeço,
32Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků Zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,
33como está escrito: “Eis que ponho em Sião uma pedra de tropeço e uma rocha de ofensa; e ninguém que nele crê será decepcionado.”
33Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.