Romanos 12
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Portanto, rogo-lhes, irmãos, pelas misericórdias de Deus, que apresentem os seus corpos como sacrifício vivo, santo e agradável a Deus, que é o seu culto espiritual.
1Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši.
2Não se conformem com este mundo, mas sejam transformados pela renovação da sua mente, para que possam comprovar qual é a boa, agradável e perfeita vontade de Deus.
2A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá.
3Pois, pela graça que me foi dada, digo a cada um dentre vocês que não pense de si mesmo além do que deve pensar; pelo contrário, pense com bom senso, conforme a medida de fé que Deus repartiu a cada um.
3Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému z těch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry.
4Pois, assim como em um só corpo temos muitos membros, e nem todos os membros têm a mesma função,
4Nebo jakož v jednom těle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla,
5assim também nós, embora sejamos muitos, somos um só corpo em Cristo, e, individualmente, membros uns dos outros,
5Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.
6tendo dons diferentes, segundo a graça que nos foi dada: se for profecia, profetizemos de acordo com a proporção da nossa fé;
6Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry;
7se for serviço, dediquemo-nos ao serviço; ou o que ensina, dedique-se ao ensino;
7Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování.
8ou o que exorta, dedique-se à exortação; o que contribui, faça-o com generosidade; o que lidera, com diligência; o que exerce misericórdia, com alegria.
8Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upřímnosti; kdož jiným předložen jest, konej úřad svůj s pilností; kdo milosrdenství činí, s ochotností.
9Que o amor seja sem hipocrisia. Abominem o que é mau. Apeguem-se ao que é bom.
9Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.
10No amor fraternal, sejam ternamente afeiçoados uns aos outros; na honra, deem preferência uns aos outros,
10Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte,
11não sejam negligentes no zelo, sejam fervorosos de espírito, servindo ao Senhor,
11V pracech neleniví, duchem vroucí, příhodnosti času šetřící,
12alegrando-se na esperança, suportando as tribulações, perseverando continuamente na oração,
12Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,
13contribuindo para as necessidades dos santos, e praticando a hospitalidade.
13V potřebách s svatými se sdělující, přívětivosti k hostem následující.
14Abençoem aqueles que os perseguem; abençoem, e não amaldiçoem.
14Dobrořečte protivníkům vašim, dobrořečte, pravím, a nezlořečte.
15Alegrem-se com os que se alegram. Chorem com os que choram.
15Radujte s radujícími, a plačte s plačícími.
16Tenham o mesmo modo de pensar uns para com os outros. Não ambicionem coisas grandiosas, mas associem-se aos humildes. Não sejam sábios aos seus próprios olhos.
16Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.
17Não retribuam a ninguém mal por mal. Respeitem o que é honroso aos olhos de todos os homens.
17Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,
18Se for possível, no que depender de vocês, vivam em paz com todos os homens.
18Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce,
19Não busquem vingança para si mesmos, amados, mas deem lugar à ira de Deus. Pois está escrito: “A vingança pertence a mim; eu retribuirei, diz o Senhor.”
19Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán.
20Portanto, “Se o seu inimigo tiver fome, dê-lhe de comer. Se ele tiver sede, dê-lhe de beber; pois, fazendo isso, você amontoará brasas vivas sobre a cabeça dele.”
20A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho.
21Não se deixem vencer pelo mal, mas vençam o mal com o bem.
21Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.