Römer 12
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Ich ermahne euch nun, liebe Brüder, durch die Barmherzigkeit Gottes, daß ihr eure Leiber begebet zum Opfer, das da lebendig, heilig und Gott wohlgefällig sei, welches sei euer vernünftiger Gottesdienst.
1Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši.
2Und stellet euch nicht dieser Welt gleich, sondern verändert euch durch die Erneuerung eures Sinnes, auf daß ihr prüfen möget, welches da sei der gute, wohlgefällige und vollkommene Gotteswille.
2A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá.
3Denn ich sage euch durch die Gnade, die mir gegeben ist, jedermann unter euch, daß niemand weiter von sich halte, als sich's gebührt zu halten, sondern daß er von sich mäßig halte, ein jeglicher, nach dem Gott ausgeteilt hat das Maß des Glaubens.
3Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému z těch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry.
4Denn gleicherweise als wir in einem Leibe viele Glieder haben, aber alle Glieder nicht einerlei Geschäft haben,
4Nebo jakož v jednom těle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla,
5also sind wir viele ein Leib in Christus, aber untereinander ist einer des andern Glied,
5Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.
6und haben mancherlei Gaben nach der Gnade, die uns gegeben ist.
6Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry;
7Hat jemand Weissagung, so sei sie dem Glauben gemäß. Hat jemand ein Amt, so warte er des Amts. Lehrt jemand, so warte er der Lehre.
7Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování.
8Ermahnt jemand, so warte er des Ermahnens. Gibt jemand, so gebe er einfältig. Regiert jemand, so sei er sorgfältig. Übt jemand Barmherzigkeit, so tue er's mit Lust.
8Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upřímnosti; kdož jiným předložen jest, konej úřad svůj s pilností; kdo milosrdenství činí, s ochotností.
9Die Liebe sei nicht falsch. Hasset das Arge, hanget dem Guten an.
9Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.
10Die brüderliche Liebe untereinander sei herzlich. Einer komme dem andern mit Ehrerbietung zuvor.
10Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte,
11Seid nicht träge in dem, was ihr tun sollt. Seid brünstig im Geiste. Schicket euch in die Zeit.
11V pracech neleniví, duchem vroucí, příhodnosti času šetřící,
12Seid fröhlich in Hoffnung, geduldig in Trübsal, haltet an am Gebet.
12Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,
13Nehmet euch der Notdurft der Heiligen an. Herberget gern.
13V potřebách s svatými se sdělující, přívětivosti k hostem následující.
14Segnet, die euch verfolgen; segnet und fluchet nicht.
14Dobrořečte protivníkům vašim, dobrořečte, pravím, a nezlořečte.
15Freut euch mit den Fröhlichen und weint mit den Weinenden.
15Radujte s radujícími, a plačte s plačícími.
16Habt einerlei Sinn untereinander. Trachtet nicht nach hohen Dingen, sondern haltet euch herunter zu den Niedrigen.
16Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.
17Haltet euch nicht selbst für klug. Vergeltet niemand Böses mit Bösem. Fleißigt euch der Ehrbarkeit gegen jedermann.
17Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,
18Ist es möglich, soviel an euch ist, so habt mit allen Menschen Frieden.
18Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce,
19Rächet euch selber nicht, meine Liebsten, sondern gebet Raum dem Zorn Gottes; denn es steht geschrieben: “Die Rache ist mein; ich will vergelten, spricht der HERR.”
19Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán.
20So nun deinen Feind hungert, so speise ihn; dürstet ihn, so tränke ihn. Wenn du das tust, so wirst du feurige Kohlen auf sein Haupt sammeln.
20A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho.
21Laß dich nicht das Böse überwinden, sondern überwinde das Böse mit Gutem.
21Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.