Ecclesiastes 7
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Quid necesse est homini majora se quærere, cum ignoret quid conducat sibi in vita sua, numero dierum peregrinationis suæ, et tempore quod velut umbra præterit? aut quis ei poterit indicare quod post eum futurum sub sole sit?
1Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2Melius est nomen bonum quam unguenta pretiosa, et dies mortis die nativitatis.
2Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3Melius est ire ad domum luctus quam ad domum convivii; in illa enim finis cunctorum admonetur hominum, et vivens cogitat quid futurum sit.
3Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4Melior est ira risu, quia per tristitiam vultus corrigitur animus delinquentis.
4Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5Cor sapientium ubi tristitia est, et cor stultorum ubi lætitia.
5Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6Melius est a sapiente corripi, quam stultorum adulatione decipi;
6Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7quia sicut sonitus spinarum ardentium sub olla, sic risus stulti. Sed et hoc vanitas.
7Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8Calumnia conturbat sapientem, et perdet robur cordis illius.
8Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9Melior est finis orationis quam principium. Melior est patiens arrogante.
9Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10Ne sis velox ad irascendum, quia ira in sinu stulti requiescit.
10Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11Ne dicas: Quid putas causæ est quod priora tempora meliora fuere quam nunc sunt? stulta enim est hujuscemodi interrogatio.
11Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12Utilior est sapientia cum divitiis, et magis prodest videntibus solem.
12Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13Sicut enim protegit sapientia, sic protegit pecunia; hoc autem plus habet eruditio et sapientia, quod vitam tribuunt possessori suo.
13Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14Considera opera Dei, quod nemo possit corrigere quem ille despexerit.
14V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15In die bona fruere bonis, et malam diem præcave; sicut enim hanc, sic et illam fecit Deus, ut non inveniat homo contra eum justas querimonias.
15Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16Hæc quoque vidi in diebus vanitatis meæ: justus perit in justitia sua, et impius multo vivit tempore in malitia sua.
16Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17Noli esse justus multum, neque plus sapias quam necesse est, ne obstupescas.
17Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18Ne impie agas multum, et noli esse stultus, ne moriaris in tempore non tuo.
18Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19Bonum est te sustentare justum: sed et ab illo ne subtrahas manum tuam; quia qui timet Deum nihil negligit.
19Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20Sapientia confortavit sapientem super decem principes civitatis;
20Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21non est enim homo justus in terra qui faciat bonum et non peccet.
21Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22Sed et cunctis sermonibus qui dicuntur ne accomodes cor tuum, ne forte audias servum tuum maledicentem tibi;
22Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23scit enim conscientia tua quia et tu crebro maledixisti aliis.
23Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24Cuncta tentavi in sapientia. Dixi: Sapiens efficiar: et ipsa longius recessit a me,
24Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25multo magis quam erat. Et alta profunditas, quis inveniet eam?]
25Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26[Lustravi universa animo meo, ut scirem et considerarem, et quærerem sapientiam, et rationem, et ut cognoscerem impietatem stulti, et errorem imprudentium:
26I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27et inveni amariorem morte mulierem, quæ laqueus venatorum est, et sagena cor ejus; vincula sunt manus illius. Qui placet Deo effugiet illam; qui autem peccator est capietur ab illa.
27Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28Ecce hoc inveni, dixit Ecclesiastes, unum et alterum ut invenirem rationem,
28Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29quam adhuc quærit anima mea, et non inveni. Virum de mille unum reperi; mulierem ex omnibus non inveni.
29Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
30Solummodo hoc inveni, quod fecerit Deus hominem rectum, et ipse se infinitis miscuerit quæstionibus. Quis talis ut sapiens est? et quis cognovit solutionem verbi?]
30Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.