Eclesiastés
Chapter 7

Eclesiastés

Reina-Valera 1909
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Eclesiastés 7

Reina-Valera 1909
Kralice Bible (1613)
1MEJOR es la buena fama que el buen ungüento; y el día de la muerte que el día del nacimiento.
1Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2Mejor es ir á la casa del luto que á la casa del convite: porque aquello es el fin de todos los hombres; y el que vive parará mientes.
2Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3Mejor es el enojo que la risa: porque con la tristeza del rostro se enmendará el corazón.
3Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4El corazón de los sabios, en la casa del luto; mas el corazón de los insensatos, en la casa del placer.
4Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5Mejor es oir la reprensión del sabio, que la canción de los necios.
5Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6Porque la risa del necio es como el estrépito de las espinas debajo de la olla. Y también esto es vanidad.
6Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7Ciertamente la opresión hace enloquecer al sabio: y el presente corrompe el corazón.
7Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8Mejor es el fin del negocio que su principio: mejor es el sufrido de espíritu que el altivo de espíritu.
8Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9No te apresures en tu espíritu á enojarte: porque la ira en el seno de los necios reposa.
9Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10Nunca digas: ¿Qué es la causa que los tiempos pasados fueron mejores que éstos? Porque nunca de esto preguntarás con sabiduría.
10Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11Buena es la ciencia con herencia; y más á los que ven el sol.
11Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12Porque escudo es la ciencia, y escudo es el dinero: mas la sabiduría excede en que da vida á sus poseedores.
12Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13Mira la obra de Dios; porque ¿quién podrá enderezar lo que él torció?
13Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14En el día del bien goza del bien; y en el día del mal considera. Dios también hizo esto delante de lo otro, porque el hombre no halle nada tras de él.
14V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15Todo esto he visto en los días de mi vanidad. Justo hay que perece por su justicia, y hay impío que por su maldad alarga sus días .
15Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16No seas demasiado justo, ni seas sabio con exceso: ¿por qué te destruirás?
16Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17No hagas mal mucho, ni seas insensato: ¿por qué morirás antes de tu tiempo?
17Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18Bueno es que tomes esto, y también de estotro no apartes tu mano; porque el que á Dios teme, saldrá con todo.
18Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19La sabiduría fortifica al sabio más que diez poderosos la ciudad en que fueron.
19Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20Ciertamente no hay hombre justo en la tierra, que haga bien y nunca peque.
20Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21Tampoco apliques tu corazón á todas las cosas que se hablaren, porque no oigas á tu siervo que dice mal de ti:
21Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22Porque tu corazón sabe, como tú también dijiste mal de otros muchas veces.
22Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23Todas estas cosas probé con sabiduría, diciendo: Hacerme he sabio: mas ella se alejó de mí.
23Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24Lejos está lo que fué; y lo muy profundo ¿quién lo hallará?
24Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25Yo he rodeado con mi corazón por saber, y examinar, é inquirir la sabiduría, y la razón; y por conocer la maldad de la insensatez, y el desvarío del error;
25Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26Y yo he hallado más amarga que la muerte la mujer, la cual es redes, y lazos su corazón; sus manos como ligaduras. El que agrada á Dios escapará de ella; mas el pecador será preso en ella.
26I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27He aquí, esto he hallado, dice el Predicador, pesando las cosas una por una para hallar la razón;
27Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28Lo que aun busca mi alma, y no encuentro: un hombre entre mil he hallado; mas mujer de todas éstas nunca hallé.
28Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29He aquí, solamente he hallado esto: que Dios hizo al hombre recto, mas ellos buscaron muchas cuentas.
29Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
no verse 30 in this text
30Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc?

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.