Ecclesiastes 7
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
Kralice Bible (1613)
1A good name is better than precious oil; and the day of death than the day of one's birth.
1Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2It is better to go to the house of mourning, than to go to the house of feasting; for that is the end of all men, and the living will lay it to his heart.
2Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3Vexation is better than laughter; for by the sadness of the countenance the heart may be gladdened.
3Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4The heart of the wise is in the house of mourning; but the heart of fools is in the house of mirth.
4Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5It is better to hear the rebuke of the wise, than for a man to hear the song of fools.
5Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6For as the crackling of thorns under a pot, so is the laughter of the fool; this also is vanity.
6Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7Surely oppression turneth a wise man into a fool; and a gift destroyeth the understanding.
7Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8Better is the end of a thing than the beginning thereof; and the patient in spirit is better than the proud in spirit.
8Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9Be not hasty in thy spirit to be angry; for anger resteth in the bosom of fools.
9Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10Say not thou: 'How was it that the former days were better than these?' for it is not out of wisdom that thou inquirest concerning this.
10Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11Wisdom is good with an inheritance, yea, a profit to them that see the sun.
11Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12For wisdom is a defence, even as money is a defence; but the excellency of knowledge is, that wisdom preserveth the life of him that hath it.
12Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13Consider the work of God; for who can make that straight, which He hath made crooked?
13Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14In the day of prosperity be joyful, and in the day of adversity consider; God hath made even the one as well as the other, to the end that man should find nothing after him.
14V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15All things have I seen in the days of my vanity; there is a righteous man that perisheth in his righteousness, and there is a wicked man that prolongeth his life in his evil-doing.
15Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16Be not righteous overmuch; neither make thyself overwise; why shouldest thou destroy thyself?
16Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17Be not overmuch wicked, neither be thou foolish; why shouldest thou die before thy time?
17Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18It is good that thou shouldest take hold of the one; yea, also from the other withdraw not thy hand; for he that feareth God shall discharge himself of them all.
18Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19Wisdom is a stronghold to the wise man more than ten rulers that are in a city.
19Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20For there is not a righteous man upon earth, that doeth good, and sinneth not.
20Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21Also take not heed unto all words that are spoken, lest thou hear thy servant curse thee;
21Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22for oftentimes also thine own heart knoweth that thou thyself likewise hast cursed others.
22Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23All this have I tried by wisdom; I said: 'I will get wisdom'; but it was far from me.
23Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24That which is is far off, and exceeding deep; who can find it out?
24Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25I turned about, and applied my heart to know and to search out, and to seek wisdom and the reason of things, and to know wickedness to be folly, and foolishness to be madness;
25Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26and I find more bitter than death the woman, whose heart is snares and nets, and her hands as bands; whoso pleaseth God shall escape from her; but the sinner shall be taken by her.
26I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27Behold, this have I found, saith Koheleth, adding one thing to another, to find out the account;
27Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28which yet my soul sought, but I found not; one man among a thousand have I found; but a woman among all those have I not found.
28Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29Behold, this only have I found, that God made man upright; but they have sought out many inventions.
29Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
no verse 30 in this text
30Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.