Marcos 7
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Então os fariseus e alguns dos escribas que haviam vindo de Jerusalém se reuniram ao redor de Jesus.
1I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
2E, quando viram alguns dos seus discípulos comendo pão com as mãos impuras, isto é, não lavadas, eles os criticaram.
2A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
3(Pois os fariseus e todos os judeus não comem sem lavar as mãos e os antebraços, apegando-se à tradição dos anciãos.
3Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
4Eles não comem quando vêm do mercado, a menos que se lavem, e há muitas outras coisas que receberam para guardar: lavagens de copos, jarros, vasilhas de bronze e camas.)
4A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
5Os fariseus e os escribas lhe perguntaram: “Por que os seus discípulos não seguem a tradição dos anciãos, mas comem o pão com as mãos por lavar?”
5Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
6Ele lhes respondeu: “Isaías profetizou muito bem a respeito de vocês, hipócritas, como está escrito: ‘Este povo me honra com os lábios, mas o seu coração está longe de mim.
6On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
7Em vão me adoram, ensinando como doutrinas os mandamentos de homens.’
7Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
8“Pois vocês deixam de lado o mandamento de Deus e se apegam firmemente à tradição dos homens — a lavagem de jarros e copos, e fazem muitas outras coisas semelhantes.”
8Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
9Ele lhes disse: “Vocês sabem muito bem como rejeitar o mandamento de Deus para poderem guardar a sua tradição.
9I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
10Pois Moisés disse: ‘Honra a teu pai e a tua mãe’; e: ‘Quem falar mal do pai ou da mãe, seja morto.’
10Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
11Mas vocês dizem: ‘Se um homem disser a seu pai ou a sua mãe: “Qualquer proveito que você pudesse ter recebido de mim é Corbã”,’” isto é, dado a Deus,
11Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
12“então vocês não lhe permitem mais fazer nada por seu pai ou por sua mãe,
12A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
13invalidando a palavra de Deus pela tradição que vocês transmitiram. E vocês fazem muitas coisas como esta.”
13Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
14Ele chamou toda a multidão para perto de si e lhes disse: “Ouçam-me, todos vocês, e entendam.
14I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
15Nada que entre no homem vindo de fora pode contaminá-lo; o que o contamina é aquilo que sai dele.
15Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
16Se alguém tem ouvidos para ouvir, ouça!”
16Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17Quando ele entrou em uma casa, afastando-se da multidão, seus discípulos lhe perguntaram sobre a parábola.
17A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
18Ele lhes disse: “Vocês também ainda não entendem? Não percebem que tudo o que entra no homem, vindo de fora, não pode contaminá-lo,
18I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
19porque não entra em seu coração, mas no estômago, e depois é expelido para a latrina, tornando puros todos os alimentos?”
19Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
20Ele disse: “O que sai do homem, isso contamina o homem.
20Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
21Pois do interior, do coração dos homens, procedem os maus pensamentos, os adultérios, os pecados sexuais, os assassinatos, os roubos,
21Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
22as cobiças, a maldade, o engano, os desejos sensuais, um olhar invejoso, a blasfêmia, o orgulho e a insensatez.
22Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
23Todas essas coisas más vêm de dentro e contaminam o homem.”
23Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
24Dali ele se levantou e foi para a região de Tiro e Sidom. Ele entrou em uma casa e não queria que ninguém soubesse, mas não pôde passar despercebido.
24A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
25Pois uma mulher, cuja filhinha tinha um espírito imundo, ouviu falar dele, veio e prostrou-se a seus pés.
25Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
26Ora, a mulher era grega, de origem siro-fenícia. Ela lhe implorava que expulsasse o demônio de sua filha.
26(Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
27Mas Jesus lhe disse: “Deixe que os filhos se fartem primeiro, pois não é apropriado pegar o pão dos filhos e jogá-lo aos cães.”
27Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
28Mas ela lhe respondeu: “Sim, Senhor. Contudo, até mesmo os cães debaixo da mesa comem as migalhas das crianças.”
28A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
29Ele lhe disse: “Por causa do que você disse, pode ir. O demônio já saiu da sua filha.”
29I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
30Ela foi para a sua casa e encontrou a criança deitada na cama, e o demônio já havia saído.
30I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
31Novamente ele saiu da região de Tiro e Sidom, e foi para o mar da Galileia, passando pelo meio da região de Decápolis.
31Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
32Trouxeram-lhe um homem que era surdo e tinha um impedimento na fala. Eles lhe imploraram que impusesse a mão sobre ele.
32I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
33Ele o levou à parte, longe da multidão, e colocou os dedos nos ouvidos dele; e, cuspindo, tocou-lhe a língua.
33A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
34Olhando para o céu, ele suspirou e lhe disse: “Efatá!” isto é, “Abra-se!”
34A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
35Imediatamente os seus ouvidos se abriram, sua língua se soltou, e ele falava claramente.
35A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
36Ele lhes ordenou que não contassem a ninguém, mas quanto mais ele lhes ordenava isso, mais eles divulgavam o que havia acontecido.
36I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
37Eles ficaram profundamente admirados e diziam: “Ele tem feito tudo muito bem. Ele faz até os surdos ouvirem e os mudos falarem!”
37A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.