ⳘⲀⲢⲔⲞⲚ 7
Coptic New Testament (Bohairic)Translation
Coptic New Testament (Bohairic)
Kralice Bible (1613)
1ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲐⲰⲞⲨϮ ϨⲀⲢⲞϤ ⲚϪⲈⲚⲒⲪⲀⲢⲒⲤⲈⲞⲤ ⲚⲈⲘ ϨⲀⲚⲞⲨⲞⲚ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲚⲒⲤⲀϦ ⲈⲀⲨⲒ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲒⲖⲎⲘ
1I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
2ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲨⲚⲀⲨ ⲈϨⲀⲚⲞⲨⲞⲚ ⲚⲦⲈⲚⲈϤⲘⲀⲐⲎ ⲦⲎⲤ ϪⲈ ⲤⲈⲞⲨⲰⲘ ⲚⲚⲒⲰⲒⲔ ⲈⲢⲈ ⲚⲞⲨϪⲒϪ ⲐⲰⲖⲈⲂ ⲈⲦⲈ ⲪⲀⲒ ⲠⲈ ϪⲈ ⲚⲀⲦⲒⲀ ⲦⲞⲦⲞⲨ
2A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
3ⲚⲒⲪⲀⲢⲒⲤⲈⲞⲤ ⲄⲀⲢ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲒⲞⲨⲆⲀⲒ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲘⲠⲀⲨⲞⲨⲰⲘ ⲀⲨϢⲦⲈⲘⲒⲀ ⲦⲞⲦⲞⲨ ⲚⲞⲨⲘⲎ ϢⲚⲤⲞⲠ ⲈⲨⲀⲘⲞⲚⲒ ⲚϮⲠⲀⲢⲀⲆⲞⲤⲒⲤ ⲚⲦⲈⲚⲒⲠⲢⲈⲤⲂⲨⲦⲈⲢⲞⲤ
3Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
4ⲞⲨⲞϨ ⲈϢⲰⲠ ⲀⲨϢⲦⲈⲘⲞⲘⲤⲞⲨ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚϮⲀⲄⲞⲢⲀ ⲘⲠⲀⲨⲞⲨⲰⲘ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲈⲞⲨⲞⲚ ϨⲀⲚⲔⲈⲘⲎϢ ⲈⲀⲨϬⲒⲦⲞⲨ ⲈⲀⲨⲀⲘⲞⲚⲒ ⲘⲘⲰⲞⲨ ϨⲀⲚⲰⲘⲤ ⲚⲦⲈϨⲀⲚⲀⲪⲞⲦ ⲚⲈⲘ ϨⲀⲚⲜⲈⲤⲦⲎⲤ ⲚⲈⲘ ϨⲀⲚⲬⲀⲖⲔⲒⲚ
4A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
5ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨϢⲈⲚϤ ⲚϪⲈⲚⲒⲪⲀⲢⲒⲤⲈⲞⲤ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲤⲀϦ ϪⲈ ⲈⲐⲂⲈⲞⲨ ⲤⲈⲘⲞϢⲒ ⲀⲚ ⲚϪⲈⲚⲈⲔⲘⲀⲐⲎ ⲦⲎⲤ ⲔⲀⲦⲀ ϮⲠⲀⲢⲀⲆⲞⲤⲒⲤ ⲚⲦⲈⲚⲒⲠⲢⲈⲤⲂⲨⲦⲈⲢⲞⲤ ⲀⲖⲖⲀ ϦⲈⲚϨⲀⲚϪⲒϪ ⲈⲨⲐⲞⲖⲈⲂ ⲤⲈⲞⲨⲰⲘ ⲘⲠⲒⲰⲒⲔ.
5Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
6ⲚⲐⲞϤ ⲆⲈ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲔⲀⲖⲰⲤ ⲀϤⲈⲢⲠⲢⲞⲪⲎⲦⲈⲨⲒⲚ ⲈⲐⲂⲈ ⲐⲎⲚⲞⲨ ⲚϪⲈⲎⲤⲀⲒⲀⲤ ϦⲀ ⲚⲒϢⲞⲂⲒ ⲘⲪⲢⲎϮ ⲈⲦⲤϦⲎⲞⲨⲦ ϪⲈ ⲠⲀⲒⲖⲀⲞⲤ ⲈⲢⲦⲒⲘⲀⲚ ⲘⲘⲞⲒ ϦⲈⲚⲚⲞⲨⲤⲪⲞⲦⲞⲨ ⲠⲞⲨϨⲎⲦ ⲆⲈ ϤⲞⲨⲎⲞⲨ ⲤⲀⲂⲞⲖ ⲘⲘⲞⲒ
6On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
7ⲈⲨⲈⲢⲤⲈⲂⲈⲤⲐⲈ ⲘⲘⲞⲒ ⲈⲪⲖⲎⲞⲨ ⲈⲨϮⲤⲂⲰ ⲚϨⲀⲚⲤⲂⲰ ⲚϨⲞⲚϨⲈⲚ ⲚⲢⲰⲘⲒ.
7Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
8ⲈⲀⲦⲈⲦⲈⲚⲬⲀ ϮⲈⲚⲦⲞⲖⲎ ⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲨϮ ⲚⲤⲀⲐⲎⲚⲞⲨ ⲦⲈⲦⲈⲚⲀⲘⲞⲚⲒ ⲚϮⲠⲀⲢⲀⲆⲞⲤⲒⲤ ⲚⲦⲈⲚⲒⲢⲰⲘⲒ
8Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
9ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲔⲀⲖⲰⲤ ⲦⲈⲦⲈⲚⲈⲢⲀⲐⲈⲦⲒⲚ ⲚϮⲈⲚⲦⲞⲖⲎ ⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲨϮ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲈⲦⲈⲚⲀⲢⲈϨ ⲈⲦⲈⲦⲈⲚⲠⲀⲢⲀⲆⲞⲤⲒⲤ
9I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
10ⲘⲰⲨⲤⲎⲤ ⲄⲀⲢ ⲀϤϪⲞⲤ ϪⲈ ⲀⲢⲒⲦⲒⲘⲀⲚ ⲘⲠⲈⲔⲒⲰⲦ ⲚⲈⲘ ⲦⲈⲔⲘⲀⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲪⲎ ⲈⲐⲚⲀⲤⲀϪⲒ ⲈϤϨⲰⲞⲨ ⲚⲤⲀⲠⲈϤⲒⲰⲦ ⲚⲈⲘ ⲦⲈϤⲘⲀⲨ ⲘⲀⲢⲈϤⲘⲞⲨ ⲚⲞⲨⲘⲞⲨ.
10Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
11ⲚⲐⲰⲦⲈⲚ ⲆⲈ ⲦⲈⲦⲈⲚϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲀⲢⲈϢⲀⲚ ⲞⲨⲢⲰⲘⲒ ϪⲞⲤ ⲘⲠⲈϤⲒⲰⲦ ⲚⲈⲘ ⲦⲈϤⲘⲀⲨ ϪⲈ ⲔⲞⲢⲂⲀⲚ ⲈⲦⲈ ⲞⲨⲦⲀⲒⲞ ⲠⲈ ⲀⲔϢⲀⲚϪⲈⲘϨⲎ ⲞⲨ ⲘⲘⲞϤ ⲈⲂⲞⲖ ⲘⲘⲞⲒ
11Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
12ⲚⲦⲈⲦⲈⲚⲬⲰ ⲘⲘⲞϤ ⲀⲚ ⲈⲈⲢ ϨⲖⲒ ⲘⲠⲈϤⲒⲰⲦ ⲒⲈ ⲦⲈϤⲘⲀⲨ
12A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
13ⲈⲢⲈⲦⲈⲚⲔⲰⲢϤ ⲘⲠⲒⲤⲀϪⲒ ⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲨϮ ϦⲈⲚⲦⲈⲦⲈⲚⲠⲀⲢⲀⲆⲞⲤⲒⲤ ⲐⲎ ⲈⲦⲀⲢⲈⲦⲈⲚⲦⲎⲒⲤ ⲞⲨⲞϨ ϨⲀⲚⲘⲎϢ ⲘⲠⲀⲒⲢⲎϮ ⲈⲨⲞⲚⲒ ⲚⲚⲀⲒ ⲦⲈⲦⲈⲚⲢⲀ ⲘⲘⲰⲞⲨ.
13Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
14ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤⲘⲞⲨϮ ⲞⲚ ⲈⲠⲒⲘⲎϢ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲤⲰⲦⲈⲘ ⲈⲢⲞⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲔⲀϮ
14I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
15ⲘⲘⲞⲚ ϨⲖⲒ ⲤⲀⲂⲞⲖ ⲘⲠⲒⲢⲰⲘⲒ ⲈϤⲚⲀ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲢⲰϤ ⲈⲞⲨⲞⲚ ϢϪⲞⲘ ⲘⲘⲞϤ ⲈⲤⲞϤϤ ⲀⲖⲖⲀ ⲚⲎ ⲈⲐⲚⲎⲞⲨ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲢⲰϤ ⲘⲠⲒⲢⲰⲘⲒ.
15Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
16ⲪⲎ ⲈⲦⲈ ⲞⲨⲞⲚ ⲘⲀϢϪ ⲘⲘⲞϤ ⲈⲤⲰⲦⲈⲘ ⲘⲀⲢⲈϤⲤⲰⲦⲈⲘ
16Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17ⲞⲨⲞϨ ϨⲞⲦⲈ ⲈⲦⲀⲨⲒ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲠⲒⲎⲒ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲀ ⲠⲒⲘⲎϢ ⲚⲀⲨϢⲒⲚⲒ ⲘⲘⲞϤ ⲚϪⲈⲚⲈϤⲘⲀⲐⲎ ⲦⲎⲤ ⲈϮⲠⲀⲢⲀⲂⲞⲖⲎ
17A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
18ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲠⲀⲒⲢⲎϮ ⲚⲐⲰⲦⲈⲚ ϨⲀⲚⲀⲦⲔⲀϮ ⲚⲐⲰⲦⲈⲚ ⲘⲠⲈⲦⲈⲚⲔⲀϮ ϪⲈ ϨⲰⲂ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲈⲦⲤⲀⲂⲞⲖ ⲈⲐⲚⲀ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲢⲰϤ ⲘⲠⲒⲢⲰⲘⲒ ⲘⲘⲞⲚ ϢϪⲞⲘ ⲘⲘⲰⲞⲨ ⲈⲤⲞϤϤ
18I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
19ϪⲈ ⲤⲈⲚⲀ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲠⲈϤϨⲎⲦ ⲀⲚ ⲀⲖⲖⲀ ⲦⲈϤⲚⲈϪⲒ ⲞⲨⲞϨ ϢⲀⲨϢⲈ ⲚⲰⲞⲨ ⲈⲚⲒⲘⲀⲚϨⲈⲘⲤⲒ ⲈϤⲦⲞⲨⲂⲞ ⲚⲚⲒϦⲢⲎⲞⲨⲒ ⲦⲎⲢⲞⲨ.
19Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
20ⲚⲀϤϪⲰ ⲆⲈ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲠⲈⲐⲚⲎⲞⲨ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲢⲰϤ ⲘⲠⲒⲢⲰⲒⲘⲒ ⲚⲐⲞϤ ⲈⲦⲤⲰϤ ⲘⲠⲒⲢⲰⲘⲒ.
20Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
21ⲈⲂⲞⲖ ⲄⲀⲢ ⲤⲀϦⲞⲨⲚ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲠⲒϨⲎ ⲦⲚⲦⲈ ⲚⲒⲢⲰⲘⲒ ϢⲀⲨⲒ ⲈⲂⲞⲖ ⲚϪⲈⲠⲒⲘⲞⲔⲘⲈⲔ ⲈⲦϨⲰⲞⲨ ⲚⲒⲠⲞⲢⲚⲒⲀ ⲚⲒϬⲒⲞⲨⲒ ⲚⲒϦⲰⲦⲈⲂ ⲚⲒⲘⲈⲦⲚⲰⲒⲔ.
21Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
22ⲚⲒⲘⲈⲦϬⲒⲚϪⲞⲚⲤ ⲚⲒⲘⲈⲦⲠⲈⲦϨⲰⲞⲨ ⲚⲒⲘⲈⲦⲆⲞⲖⲞⲤ ⲚⲒⲤⲰϤ ⲚⲒⲂⲀⲖ ⲈⲦϨⲰⲞⲨ ⲚⲒϪⲈⲞⲨⲀ ⲞⲨϬⲒⲤⲒ ⲚϨⲎⲦ ⲞⲨⲘⲈⲦⲀⲦⲔⲀϮ
22Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
23ⲚⲀⲒ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲈⲦϨⲰⲞⲨ ⲈⲨⲚⲎⲞⲨ ⲈⲂⲞⲖ ⲤⲀϦⲞⲨⲚ ⲞⲨⲞϨ ⲤⲈⲤⲰϤ ⲘⲠⲒⲢⲰⲘⲒ.
23Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
24ⲈⲦⲀϤⲦⲰⲚϤ ⲆⲈ ⲈⲂⲞⲖ ⲘⲘⲀⲨ ⲀϤϢⲈ ⲚⲀϤ ⲈⲚⲒⲤⲀ ⲚⲦⲈⲦⲨⲢⲞⲤ ⲚⲈⲦⲤⲒⲆⲰⲚ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤϢⲈ ⲚⲀϤ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲞⲨⲎⲒ ⲚⲀϤⲞⲨⲰϢ ⲀⲚ ⲠⲈ ⲚⲦⲈϨⲖⲒ ⲈⲘⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲘⲠⲈϤϢϪⲈⲘϪⲞⲘ ⲚⲰⲂϢ
24A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
25ⲞⲨⲞϨ ⲤⲀⲦⲞⲦⲤ ⲀⲤⲤⲰⲦⲈⲘ ⲚϪⲈⲞⲨⲤϨⲒⲘⲒ ⲈⲐⲂⲎⲦϤ ⲐⲎ ⲈⲦⲈ ⲞⲨⲞⲚ ⲞⲨⲠⲚⲈⲨⲘⲀⲚⲀⲔⲀⲐⲀⲢⲦⲞⲚ ⲚⲈⲘ ⲦⲈⲤϢⲈⲢⲒ ⲈⲦⲀⲤⲒ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲀⲤϨⲒⲦⲤ ⲈϦⲢⲎⲒ ϦⲀ ⲚⲈϤϬⲀⲖⲀⲨϪ
25Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
26ϮⲤϨⲒⲘⲒ ⲆⲈ ⲚⲈⲞⲨⲈⲒⲚⲒⲚ ⲚⲦⲈⲚ ⲤⲨⲢⲒⲀ ⲠⲈⲤⲄⲈⲚⲞⲤ ⲞⲨⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚϮⲪⲞⲒⲚⲒⲔⲎ ⲠⲈ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲤϮϨⲞ ⲈⲢⲞϤ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲈϤϨⲒ ⲆⲈⲘⲰⲚ ⲈⲂⲞⲖ ⲚⲦⲈⲤϢⲈⲢⲒ
26(Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
27ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ⲚⲀⲤ ϪⲈ ⲬⲀⲤ ⲚϢⲞⲢⲠ ⲚⲦⲞⲨⲤⲒ ⲚϪⲈⲚⲒϢⲎⲢⲒ ⲞⲨ ⲄⲀⲢ ⲚⲀⲚⲈⲤ ⲀⲚ ⲈⲈⲖ ⲠⲰⲒⲔ ⲚⲚⲒϢⲎⲢⲒ ⲈⲦⲎⲒϤ ⲚⲚⲒⲞⲨϨⲰⲢ.
27Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
28ⲚⲐⲞⲤ ⲆⲈ ⲀⲤⲈⲢⲞⲨⲰ ⲠⲈϪⲀⲤ ⲚⲀϤ ϪⲈ ⲤⲈ ⲠⲀϬⲞⲒⲤ ⲚⲒⲔⲈⲞⲨϨⲰⲢ ⲤⲈⲞⲨⲰⲘ ⲈϦⲢⲎⲒ ⲚϮⲦⲢⲀⲚⲈⲌⲀ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲚⲒⲖⲈϤⲖⲒϤⲒ ⲚⲦⲈⲚⲒⲀⲖⲰⲞⲨⲒ.
28A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
29ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲀⲤ ϪⲈ ⲈⲐⲂⲈ ⲠⲀⲒⲤⲀϪⲒ ⲘⲀϢⲈ ⲚⲈⲀϤϢⲈ ⲚⲀϤ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒ ⲦⲈϢⲈⲢⲒ ⲚϪⲈⲠⲒⲆⲈⲘⲰⲚ.
29I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
30ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲤϢⲈ ⲚⲀⲤ ⲈⲠⲈⲤⲎⲒ ⲀⲤϪⲒⲘⲒ ⲚϮⲀⲖⲞⲨ ϨⲒϪⲈⲚ ⲠⲒϬⲖⲞϪ ⲞⲨⲞϨ ⲠⲒⲆⲈⲘⲰⲚ ⲀϤϢⲈ ⲚⲀϤ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲰⲦⲤ.
30I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
31ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤⲒ ⲞⲚ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲚⲒⲐⲞϢ ⲚⲦⲈⲦⲨⲢⲞⲤ ⲚⲀϤⲤⲒⲚⲒ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲦⲤⲒⲆⲰⲚ ⲈⲪⲒⲞⲘ ⲚⲦⲈϮⲄⲀⲖⲒⲖⲈⲀ ⲞⲨⲦⲈ ⲚⲒⲐⲞϢ ⲚⲦⲈϮⲘⲎϮ ⲘⲂⲀⲔⲒ
31Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
32ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲒⲚⲒ ⲚⲀϤ ⲚⲞⲨⲔⲞⲨⲢ ⲚⲈⲂⲞ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨϮϨⲞ ⲈⲢⲞϤ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲈϤⲬⲀ ϪⲒϪ ϨⲒϪⲰϤ.
32I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
33ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲞⲖϤ ⲤⲀⲠⲤⲀ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲀ ⲠⲒⲘⲎϢ ⲀϤϨⲒ ⲚⲈϤⲦⲎⲂ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲚⲈϤⲘⲀϢϪ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤϨⲒⲐⲀϤ ⲀϤϬⲒ ⲚⲈⲘ ⲠⲈϤⲖⲀⲤ
33A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
34ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤϪⲞⲨϢⲦ ⲈⲠϢⲰⲒ ⲈⲦⲪⲈ ⲀϤϤⲒⲀϨⲞⲘ ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲀϤ ϪⲈ ⲈⲠⲪⲀⲐⲀ ⲈⲦⲈ ⲪⲀⲒ ⲠⲈ ϪⲈ ⲀⲞⲨⲰⲚ.
34A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
35ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲞⲨⲰⲚ ⲚϪⲈⲚⲈϤⲘⲀϢϪ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤϮⲞⲨⲰ ⲚϪⲈⲠⲒⲤⲚⲀϨ ⲚⲦⲈⲠⲈϤⲖⲀⲤ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀϤⲤⲀϪⲒ ⲠⲈ ⲈϤⲤⲞⲨⲦⲰⲚ
35A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
36ⲞⲨⲞϨ ⲀϤϨⲞⲚϨⲈⲚ ⲈⲦⲞⲦⲞⲨ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲞⲨϢⲦⲈⲘϪⲞⲤ ⲚϨⲖⲒ ϨⲞⲤⲆⲈ ⲘⲀⲖⲖⲞⲚ ⲚⲀⲨϨⲒⲰⲒϢ ⲚϨⲞⲨⲞ
36I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
37ⲚⲀⲨⲈⲢϢⲪⲎⲢⲒ ⲈⲨϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲔⲀⲖⲰⲤ ⲀϤⲀⲒⲦⲞⲨ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲈⲦⲀϤⲐⲢⲈ ⲚⲒⲔⲞⲨⲢ ⲤⲰⲦⲈⲘ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲒⲀⲦⲤⲀϪⲒ ⲚⲦⲞⲨⲤⲀϪⲒ.
37A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.