Mark 7
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)Translation
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
Kralice Bible (1613)
1And there assembled together unto him the Pharisees and some of the scribes, coming from Jerusalem.
1I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
2And when they had seen some of his disciples eat bread with common, that is, with unwashed hands, they found fault.
2A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
3For the Pharisees, and all the Jews eat not without often washing their hands, holding the tradition of the ancients:
3Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
4And when they come from the market, unless they be washed, they eat not: and many other things there are that have been delivered to them to observe, the washings of cups and of pots, and of brazen vessels, and of beds.
4A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
5And the Pharisees and scribes asked him: Why do not thy disciples walk according to the tradition of the ancients, but they eat bread with common hands?
5Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
6But he answering, said to them: Well did Isaias prophesy of you hypocrites, as it is written: This people honoureth me with their lips, but their heart is far from me.
6On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
7And in vain to they worship me, teaching doctrines and precepts of men.
7Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
8For leaving the commandment of God, you hold the tradition of men, the washing of pots and of cups: and many other things you do like to these.
8Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
9And he said to them: Well do you make void the commandment of God, that you may keep your own tradition.
9I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
10For Moses said: Honour thy father and thy mother; and He that shall curse father or mother, dying let him die.
10Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
11But you say: If a man shall say to his father or mother, Corban, (which is a gift,) whatsoever is from me, shall profit thee.
11Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
12And further you suffer him not to do any thing for his father or mother,
12A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
13Making void the word of God by your own tradition, which you have given forth. And many other such like things you do.
13Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
14And calling again the multitude unto him, he said to them: Hear ye me all, and understand.
14I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
15There is nothing from without a man that entering into him, can defile him. But the things which come from a man, those are they that defile a man.
15Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
16If any man have ears to hear, let him hear.
16Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17And when he was come into the house from the multitude, his disciples asked him the parable.
17A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
18And he saith to them: So are you also without knowledge? understand you not that every thing from without, entering into a man cannot defile him:
18I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
19Because it entereth not into his heart, but goeth into the belly, and goeth out into the privy, purging all meats?
19Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
20But he said that the things which come out from a man, they defile a man.
20Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
21For from within out of the heart of men proceed evil thoughts, adulteries, fornications, murders,
21Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
22Thefts, covetousness, wickedness, deceit, lasciviousness, an evil eye, blasphemy, pride, foolishness.
22Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
23All these evil things come from within, and defile a man.
23Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
24And rising from thence he went into the coasts of Tyre and Sidon: and entering into a house, he would that no man should know it, and he could not be hid.
24A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
25For a woman as soon as she heard of him, whose daughter had an unclean spirit, came in and fell down at his feet.
25Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
26For the woman was a Gentile, a Syrophenician born. And she besought him that he would cast forth the devil out of her daughter.
26(Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
27Who said to her: Suffer first the children to be filled: for it is not good to take the bread of the children, and cast it to the dogs.
27Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
28But she answered and said to him: Yea, Lord; for the whelps also eat under the table of the crumbs of the children.
28A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
29And he said to her: For this saying go thy way, the devil is gone out of thy daughter.
29I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
30And when she was come into her house, she found the girl lying upon the bed, and that the devil was gone out.
30I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
31And again going out of the coasts of Tyre, he came by Sidon to the sea of Galilee, through the midst of the coasts of Decapolis.
31Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
32And they bring to him one deaf and dumb; and they besought him that he would lay his hand upon him.
32I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
33And taking him from the multitude apart, he put his fingers into his ears, and spitting, he touched his tongue:
33A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
34And looking up to heaven, he groaned, and said to him: Ephpheta, which is, Be thou opened.
34A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
35And immediately his ears were opened, and the string of his tongue was loosed, and he spoke right.
35A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
36And he charged them that they should tell no man. But the more he charged them, so much the more a great deal did they publish it.
36I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
37And so much the more did they wonder, saying: He hath done all things well; he hath made both the deaf to hear, and the dumb to speak.
37A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.