Mark 7
King James Version with ApocryphaTranslation
King James Version with Apocrypha
Kralice Bible (1613)
1Then came together unto him the Pharisees, and certain of the scribes, which came from Jerusalem.
1I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
2And when they saw some of his disciples eat bread with defiled, that is to say, with unwashen, hands, they found fault.
2A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
3For the Pharisees, and all the Jews, except they wash their hands oft, eat not, holding the tradition of the elders.
3Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
4And when they come from the market, except they wash, they eat not. And many other things there be, which they have received to hold, as the washing of cups, and pots, brasen vessels, and of tables.
4A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
5Then the Pharisees and scribes asked him, Why walk not thy disciples according to the tradition of the elders, but eat bread with unwashen hands?
5Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
6He answered and said unto them, Well hath Esaias prophesied of you hypocrites, as it is written, This people honoureth me with their lips, but their heart is far from me.
6On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
7Howbeit in vain do they worship me, teaching for doctrines the commandments of men.
7Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
8For laying aside the commandment of God, ye hold the tradition of men, as the washing of pots and cups: and many other such like things ye do.
8Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
9And he said unto them, Full well ye reject the commandment of God, that ye may keep your own tradition.
9I pravil jim: Èistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
10For Moses said, Honour thy father and thy mother; and, Whoso curseth father or mother, let him die the death:
10Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
11But ye say, If a man shall say to his father or mother, It is Corban, that is to say, a gift, by whatsoever thou mightest be profited by me; he shall be free .
11Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
12And ye suffer him no more to do ought for his father or his mother;
12A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
13Making the word of God of none effect through your tradition, which ye have delivered: and many such like things do ye.
13Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
14¶ And when he had called all the people unto him , he said unto them, Hearken unto me every one of you , and understand:
14I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
15There is nothing from without a man, that entering into him can defile him: but the things which come out of him, those are they that defile the man.
15Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
16If any man have ears to hear, let him hear.
16Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17And when he was entered into the house from the people, his disciples asked him concerning the parable.
17A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
18And he saith unto them, Are ye so without understanding also? Do ye not perceive, that whatsoever thing from without entereth into the man, it cannot defile him;
18I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
19Because it entereth not into his heart, but into the belly, and goeth out into the draught, purging all meats?
19Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
20And he said, That which cometh out of the man, that defileth the man.
20Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
21For from within, out of the heart of men, proceed evil thoughts, adulteries, fornications, murders,
21Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
22Thefts, covetousness, wickedness, deceit, lasciviousness, an evil eye, blasphemy, pride, foolishness:
22Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
23All these evil things come from within, and defile the man.
23Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
24¶ And from thence he arose, and went into the borders of Tyre and Sidon, and entered into an house, and would have no man know it : but he could not be hid.
24A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
25For a certain woman, whose young daughter had an unclean spirit, heard of him, and came and fell at his feet:
25Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
26The woman was a Greek, a Syrophenician by nation; and she besought him that he would cast forth the devil out of her daughter.
26(Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
27But Jesus said unto her, Let the children first be filled: for it is not meet to take the children’s bread, and to cast it unto the dogs.
27Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
28And she answered and said unto him, Yes, Lord: yet the dogs under the table eat of the children’s crumbs.
28A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
29And he said unto her, For this saying go thy way; the devil is gone out of thy daughter.
29I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
30And when she was come to her house, she found the devil gone out, and her daughter laid upon the bed.
30I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
31¶ And again, departing from the coasts of Tyre and Sidon, he came unto the sea of Galilee, through the midst of the coasts of Decapolis.
31Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
32And they bring unto him one that was deaf, and had an impediment in his speech; and they beseech him to put his hand upon him.
32I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
33And he took him aside from the multitude, and put his fingers into his ears, and he spit, and touched his tongue;
33A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
34And looking up to heaven, he sighed, and saith unto him, Ephphatha, that is, Be opened.
34A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
35And straightway his ears were opened, and the string of his tongue was loosed, and he spake plain.
35A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
36And he charged them that they should tell no man: but the more he charged them, so much the more a great deal they published it ;
36I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
37And were beyond measure astonished, saying, He hath done all things well: he maketh both the deaf to hear, and the dumb to speak.
37A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.