Mark 10
King James Version with ApocryphaTranslation
King James Version with Apocrypha
Kralice Bible (1613)
1And he arose from thence, and cometh into the coasts of Judæa by the farther side of Jordan: and the people resort unto him again; and, as he was wont, he taught them again.
1A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
2¶ And the Pharisees came to him, and asked him, Is it lawful for a man to put away his wife? tempting him.
2Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
3And he answered and said unto them, What did Moses command you?
3On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
4And they said, Moses suffered to write a bill of divorcement, and to put her away.
4Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
5And Jesus answered and said unto them, For the hardness of your heart he wrote you this precept.
5I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
6But from the beginning of the creation God made them male and female.
6Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
7For this cause shall a man leave his father and mother, and cleave to his wife;
7Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
8And they twain shall be one flesh: so then they are no more twain, but one flesh.
8I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
9What therefore God hath joined together, let not man put asunder.
9Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
10And in the house his disciples asked him again of the same matter .
10A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
11And he saith unto them, Whosoever shall put away his wife, and marry another, committeth adultery against her.
11I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
12And if a woman shall put away her husband, and be married to another, she committeth adultery.
12A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
13¶ And they brought young children to him, that he should touch them: and his disciples rebuked those that brought them .
13Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
14But when Jesus saw it , he was much displeased, and said unto them, Suffer the little children to come unto me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.
14To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
15Verily I say unto you, Whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child, he shall not enter therein.
15Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
16And he took them up in his arms, put his hands upon them, and blessed them.
16A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
17¶ And when he was gone forth into the way, there came one running, and kneeled to him, and asked him, Good Master, what shall I do that I may inherit eternal life?
17Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?
18And Jesus said unto him, Why callest thou me good? there is none good but one, that is , God.
18I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
19Thou knowest the commandments, Do not commit adultery, Do not kill, Do not steal, Do not bear false witness, Defraud not, Honour thy father and mother.
19Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
20And he answered and said unto him, Master, all these have I observed from my youth.
20A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
21Then Jesus beholding him loved him, and said unto him, One thing thou lackest: go thy way, sell whatsoever thou hast, and give to the poor, and thou shalt have treasure in heaven: and come, take up the cross, and follow me.
21Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
22And he was sad at that saying, and went away grieved: for he had great possessions.
22On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
23¶ And Jesus looked round about, and saith unto his disciples, How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God!
23A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
24And the disciples were astonished at his words. But Jesus answereth again, and saith unto them, Children, how hard is it for them that trust in riches to enter into the kingdom of God!
24Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
25It is easier for a camel to go through the eye of a needle, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
25Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26And they were astonished out of measure, saying among themselves, Who then can be saved?
26Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
27And Jesus looking upon them saith, With men it is impossible, but not with God: for with God all things are possible.
27A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
28¶ Then Peter began to say unto him, Lo, we have left all, and have followed thee.
28I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
29And Jesus answered and said, Verily I say unto you, There is no man that hath left house, or brethren, or sisters, or father, or mother, or wife, or children, or lands, for my sake, and the gospel’s,
29Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
30But he shall receive an hundredfold now in this time, houses, and brethren, and sisters, and mothers, and children, and lands, with persecutions; and in the world to come eternal life.
30Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.
31But many that are first shall be last; and the last first.
31Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
32¶ And they were in the way going up to Jerusalem; and Jesus went before them: and they were amazed; and as they followed, they were afraid. And he took again the twelve, and began to tell them what things should happen unto him,
32Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
33Saying , Behold, we go up to Jerusalem; and the Son of man shall be delivered unto the chief priests, and unto the scribes; and they shall condemn him to death, and shall deliver him to the Gentiles:
33Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
34And they shall mock him, and shall scourge him, and shall spit upon him, and shall kill him: and the third day he shall rise again.
34Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
35¶ And James and John, the sons of Zebedee, come unto him, saying, Master, we would that thou shouldest do for us whatsoever we shall desire.
35Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
36And he said unto them, What would ye that I should do for you?
36On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
37They said unto him, Grant unto us that we may sit, one on thy right hand, and the other on thy left hand, in thy glory.
37I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
38But Jesus said unto them, Ye know not what ye ask: can ye drink of the cup that I drink of? and be baptized with the baptism that I am baptized with?
38Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
39And they said unto him, We can. And Jesus said unto them, Ye shall indeed drink of the cup that I drink of; and with the baptism that I am baptized withal shall ye be baptized:
39A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
40But to sit on my right hand and on my left hand is not mine to give; but it shall be given to them for whom it is prepared.
40Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
41And when the ten heard it , they began to be much displeased with James and John.
41A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
42But Jesus called them to him , and saith unto them, Ye know that they which are accounted to rule over the Gentiles exercise lordship over them; and their great ones exercise authority upon them.
42Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
43But so shall it not be among you: but whosoever will be great among you, shall be your minister:
43Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
44And whosoever of you will be the chiefest, shall be servant of all.
44A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
45For even the Son of man came not to be ministered unto, but to minister, and to give his life a ransom for many.
45Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
46¶ And they came to Jericho: and as he went out of Jericho with his disciples and a great number of people, blind Bartimæus, the son of Timæus, sat by the highway side begging.
46Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
47And when he heard that it was Jesus of Nazareth, he began to cry out, and say, Jesus, thou Son of David, have mercy on me.
47A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
48And many charged him that he should hold his peace: but he cried the more a great deal, Thou Son of David, have mercy on me.
48I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
49And Jesus stood still, and commanded him to be called. And they call the blind man, saying unto him, Be of good comfort, rise; he calleth thee.
49Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
50And he, casting away his garment, rose, and came to Jesus.
50On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
51And Jesus answered and said unto him, What wilt thou that I should do unto thee? The blind man said unto him, Lord, that I might receive my sight.
51I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
52And Jesus said unto him, Go thy way; thy faith hath made thee whole. And immediately he received his sight, and followed Jesus in the way.
52Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.