Marka 10
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1To ahmuen to a caehtaak moe, Jordan vapui yaeh Judea prae ah caeh: to naah anih khaeah paroeai kaminawk angzoh o let; a sakzong ih baktih toengah kaminawk to patuk let bae.
1A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
2Farasinawk anih khaeah angzoh o moe, Kami maeto mah a zu pakhrak han daan oh maw? tiah anih tanoekhaih lok a dueng o.
2Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
3Anih mah nihcae khaeah, Mosi mah tih lok maw ang paek o? tiah pathim pae.
3On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
4Nihcae mah, Mosi mah loe kami maeto mah zu pakhrak hanah, zu pakhrakhaih ca to tariksak, tiah a naa o.
4Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
5Jesu mah nihcae khaeah, Palung na thah o pongah ni anih mah hae baktih poekhaih hae ang tarik pae o.
5I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
6Toe tangsuek naah Sithaw mah, nongpa hoi nongpata to sak.
6Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
7Hae pongah nongpa mah amno hoi ampa to caehtaak ueloe, a zu hoiah om tih.
7Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
8To naah nihnik loe takpum maeto ah om hoi tih: to pacoengah nihnik loe kami hnetto ah om hoi ai boeh, taksa maeto ah ni oh hoih boeh.
8I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
9To pongah Sithaw mah nawnto patomh boeh loe, mi mah doeh tapraek hmah nasoe.
9Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
10Imthung ah oh o naah, a hnukbang kaminawk mah hae kawng pongah anih khaeah lokdueng o let.
10A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
11Anih mah nihcae khaeah, Mi kawbaktih doeh a zu to pakhrah moe, kalah zu to la nahaeloe, a zu laep ah daan ai ah zaehaih sah kami ah oh.
11I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
12Nongpata mah a sava to pakrah moe, kalah nongpa to la nahaeloe, a sava laep ah daan ai ah zaehaih sah kami ah oh, tiah a naa.
12A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
13Anih suisak hanah, nawktanawk anih khaeah angzoh o haih: a hnukbang kaminawk mah nawkta hoi kaminawk to zoeh o.
13Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
14Toe to tiah sak o ih hmuen to Jesu mah hnuk naah, palung hoih ai pongah nihcae khaeah, Nawktanawk to kai khaeah angzo o haih ah, haek o hmah: Sithaw ukhaih prae loe to baktih kaminawk han ih ni oh.
14To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
15Loktang kang thuih o, Mi kawbaktih doeh Sithaw ukhaih prae to nawktanawk baktiah talawk ai kami loe, a thungah akun thai mak ai, tiah a naa.
15Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
16Anih mah nawktanawk to ban ah tapom tahang moe, nihcae nuiah a ban to koeng pacoengah, tahamhoihhaih to paek.
16A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
17Anih loklam ah caeh naah, kami maeto anih khaeah cawnh hoiah angzoh moe, khokkhu cangkrawn pacoengah, anih khaeah, Patukkung kahoih, dungzan hinghaih ka hnuk hanah, timaw ka sak han? tiah lok a dueng.
17Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?
18Jesu mah anih khaeah, Tipongah kahoih, tiah nang kawk loe? Sithaw khue ai ah loe mi doeh hoih ai.
18I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
19Daan ai ah zu sava laep ah zaehaih sah hmah, Kami hum hmah, Paqu hmah, Hnukung amsawn ah om hmah, Minawk aling hmah, Nam no hoi nam pa to saiqat ah, tiah thuih ih kaaloknawk to na panoek to loe, tiah a naa.
19Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
20To kami mah anih khaeah, Patukkung, hae hmuennawk loe ka nawkta nathuem hoiah ni ka pazui boih boeh, tiah a naa.
20A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
21Jesu mah anih to khet, anih to palung pongah, anih khaeah, Maeto angai vop: Caeh ah, na tawnh ih hmuennawk to zaw boih ah loe, kamtang kaminawk hanah paek ah, to tiah nahaeloe van prae ah qawk na tawn tih; to pacoengah angzo ah, thinglam to apu ah loe, na bangah, tiah a naa.
21Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
22Anih mah to lok to thaih naah, anih loe hmuenmae paroeai tawn kami ah oh pongah, palungset moe, a caeh ving.
22On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
23Jesu mah a taeng ih kaminawk to khet moe, a hnukbang kaminawk khaeah, angraeng kaminawk Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae thungah akun hanah kawkruk maw rai! tiah a naa.
23A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
24A hnukbang kaminawk loe a thuih ih lok pongah paroeai dawnrai o. Toe Jesu mah nihcae khaeah, Nawktanawk, long angraenghaih oep kaminawk loe Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae thungah akun hanah kawkruk maw rai! tiah pathim pae let.
24Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
25Long angraeng maeto Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae thungah akun pongah loe, kaengkuu hrang phungvang khaw thungah akun han zoi kue, tiah a naa.
25Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26To naah nihcae loe dawnrai o moe, to tih nahaeloe mi maw pahlong ah om thai tih? tiah a thuih o.
26Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
27Jesu mah nihcae to khet moe, Kami hanah loe angcoeng thai ai, toe Sithaw hanah loe angcoeng thai ai hmuen tidoeh om ai: Sithaw hoiah loe hmuen boih angcoeng thaih, tiah a naa.
27A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
28To naah Piter mah anih khaeah, Khenah, kaicae loe, hmuennawk to ka caeh o taak boih moe, na hnukah ka bang o, tiah a naa.
28I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
29Jesu mah, Loktang kang thuih o, Kai hoi tamthanglok hoih pongah, imlawk, nawkamya, tanuh, amno, ampa, a zu, a caanawk hoi lawknawk caehtaak kami loe,
29Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
30pacaekthlaekhaih tongh o cadoeh, vaihi atue roe ah imnawk, nawkamyanawk, tanuhnawk, amnonawk, a caanawk, lawknawk to alet cumvaito ah hnu tih; angzo han koi atue ah loe dungzan hinghaih to hnu tih.
30Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.
31Toe hmahman kaminawk hnukkhuem o ueloe, hnukkhuem kaminawk hmahman o tih, tiah a naa.
31Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
32Nihcae loe Jerusalem bangah caeh o tahang; to naah Jesu loe nihcae hmaa ah caeh: a hnukbang kaminawk loe dawnrai o; anih hnukah bang o naah, nihcae loe zit o. Anih mah kami hatlai hnettonawk to kawk moe, a nuiah kaom han koi hmuen to thuih amtong pae.
32Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
33Khenah, aicae loe Jerusalem ah a caeh o; kami Capa to kalen koek qaima hoi ca tarik kaminawk khaeah paek o tih; nihcae mah anih to dueksak hanah lokcaek o ueloe, anih to Gentelnawk khaeah paek o tih:
33Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
34nihcae mah anih to pahnui o thuih ueloe, bop o tih, anih to tamtui hoiah pathoih o ueloe, anih to hum o tih: toe anih loe ni thumto naah angthawk let tih, tiah a naa.
34Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
35Zebedi ih caa hnik, Jakob hoi Johan loe, anih khaeah caeh hoi moe, Patukkung, ka koeh hoi ih hmuen nang sak pae hanah koehhaih ka tawnh hoi, tiah a thuih pae hoi.
35Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
36Anih mah nihnik khaeah, Tih saksak han ih maw na koeh hoi? tiah a naa.
36On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
37Nihnik mah anih khaeah, Na lensawkhaih thungah phak naah, na bantang bangah maeto, na banqoi bangah maeto anghnut hanah na paek ah, tiah a naa hoi.
37I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
38Toe Jesu mah nihnik khaeah, Nang hnik hoi ih hmuen to na panoek hoi ai: ka naek ih boengloeng hae na nae hoi thai tih maw? Kai tuinuemhaih hae na nuem hoi thai tih maw? tiah a naa.
38Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
39Nihnik mah anih khaeah, Ka nuem hoi thai tih, tiah pathim pae hoi. Jesu mah nihnik khaeah, Ka naek ih boengloeng hae na nae hoi ueloe, kai tuinuemhaih to na nuem hoi thai tih:
39A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
40toe ka bantang bang hoi ka banqoi bangah anghnut han ih loe ka paek han koi hmuen na ai ni; to anghnuthaih ahmuen loe paroep pae tangcae ih kaminawk hanah ni oh, tiah a naa.
40Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
41To lok to haatonawk mah thaih o naah, Jakob hoi Johan nuiah palung hoih o ai.
41A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
42Jesu mah nihcae to angmah khaeah kawk moe, nihcae khaeah, Gentel ukkungnawk loe angmacae Gentel kaminawk nuiah angraeng ah oh o, tito na panoek o; kalen kaminawk mah nihcae to koeh baktiah uk o.
42Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
43Toe nangcae salakah loe to tiah oh han om ai: mi kawbaktih doeh nangcae salakah kalen koekah oh han koeh kami loe, nangcae ih toksahkung ah om nasoe:
43Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
44mi kawbaktih doeh kalen koekah oh han koeh kami loe, nangcae boih ih tamna ah om nasoe.
44A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
45Kami Capa loe minawk toksaksak hanah angzo ai, minawk ih tok to sak pae moe, paroeai kaminawk akrang hanah a hinghaih paek han ih ni angzoh, tiah a naa.
45Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
46To pacoengah nihcae loe Jeriko vangpui ah angzoh o: anih loe a hnukbang kaminawk, pop parai kaminawk hoi nawnto Jeriko vangpui thung hoiah tacawt naah, Timaeus capa, Bartimaeus, tiah ahmin kaom mikmaeng loe lam taengah anghnut moe, ban patueng.
46Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
47Anih mah to kami loe Nazareth vangpui ih Jesu ni, tiah thaih naah, nang David capa, Jesu, kai hae na tahmen raeh, tiah a hangh.
47A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
48Minawk mah anih to anghngai duem hanah a zoeh o: toe anih mah, nang David capa, kai hae na tahmen raeh, tiah kanung aep ah a hangh.
48I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
49Jesu loe angdoet moe, anih to kawk oh, tiah a naa. To naah nihcae mah mikmaeng to kawk o, anih khaeah, Poek kanawm ah om ah loe, angthawk ah; Anih mah ang kawk, tiah a naa o.
49Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
50Anih mah angmah ih kahni to vah sut moe, angthawk tahang pacoengah, Jesu khaeah caeh.
50On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
51Jesu mah anih khaeah, Timaw saksak han na koeh? tiah a naa. To naah mikmaeng mah, Angraeng, mik amtueng hanah ka koeh, tiah a naa.
51I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
52Jesu mah anih khaeah, Caeh lai ah; na tanghaih mah ang hoisak boeh, tiah a naa. Akra ai ah a mik to amtueng pae roep, to pacoengah loklam hoiah Jesu hnukah a bang.
52Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.