Mark 10
Bible Mutal (Kosraean)Translation
Bible Mutal (Kosraean)
Kralice Bible (1613)
1Na Jesus el fahsr liki acn sac ac som nu in facl Judea ac tupalla Infacl Jordan. Ac un mwet puspis sifilpa fahsreni nu yorol, ac el luti nu selos oana ke el oru pacl nukewa.
1A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
2Ac kutu mwet Pharisee elos tuku nu yorol ac srike in srikal ac siyuk sel, “Fahk nu sesr, ku Ma Sap lasr uh lela sie mukul in sisla mutan kial?”
2Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
3Ac Jesus el topkolos ke sie kusen siyuk, “Ma sap fuka Moses el sot nu suwos?”
3On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
4Elos topuk ac fahk, “Moses el lela sie mukul in simusla sie pwepu in fahsrelik na el fah supwala mutan kial in som lukel.”
4Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
5Ac Jesus el fahk nu selos, “Moses el simusla ma sap se ingan nu suwos ke sripen upa in lutiyuk kowos.
5I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
6Tusruktu, ke mutaweyen orekla faclu, ‘God El oralosla mukul ac mutan,’ oana ke Ma Simusla fahk.
6Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
7‘Pa ingan sripa se oru sie mukul el som liki papa tumal ac nina kial, ac fulyang nu sin mutan kial,
7Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
8ac eltal ma sefannala.’ Ouinge eltal fah tia sifil ma luo, a ma sefanna.
8I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
9Ke ma inge, ma God El falsani lela mwet in tia eisalik.”
9Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
10Ke elos folokla nu in lohm ah, mwet tumal lutlut elos siyuk sel Jesus ke ma inge.
10A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
11Ac el fahk nu selos, “El su sisla mutan kial ac marut nu sin sie pac mutan, el orek kosro lain mutan kial.
11I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
12In ouiya se pacna inge, sie mutan su sisla mukul tumal ac payuk nu sin sie pac mukul, el orek kosro.”
12A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
13Kutu mwet uh use tulik natulos nu yurin Jesus tuh elan filiya paol faclos, a mwet tumal lutlut elos kai mwet ah.
13Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
14Ke Jesus el liye, el arulana toasr ac fahk nu sin mwet tumal lutlut, “Lela tulik srisrik ingan in tuku nu yuruk ac nimet ikololosi, tuh Tokosrai lun God ma lalos su ou elos.
14To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
15Pwayena nga fahk nu suwos, el su tia eis Tokosrai lun God oana sie tulik srisrik, fah koflana ilyak nu loac.”
15Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
16Na el srukak tulik srisrik uh ac filiya paol fin kais sie selos, ac akinsewowoyelosla.
16A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
17Ac ke Jesus el mukuiyak in som liki acn sac, sie mwet kasrusr nu yorol ac sikukmutuntei ye mutal ac siyuk sel, “Mwet Luti wo, mea nga ac oru tuh ngan ku in eis moul ma pahtpat?”
17Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?
18Ac Jesus el siyuk sel, “Efu kom ku pangonyu wo? Wangin sie mwet wo sayen God mukena.
18I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
19Kom etu ma sap: ‘Nik kom akmas, nik kom kosro, nik kom pisrapasr, nik kom orek loh kikiap lain mwet, nik kom kutasrik in kiapu mwet, sunakin papa tomom ac nina kiom.’”
19Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
20Na mwet sac fahk nu sel, “Mwet Luti, nga liyaung ma inge nukewa in pacl nga fusr me.”
20A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
21Jesus el lungse el, ac el ngetang suilya ac fahk, “Ma sefanna kom srak fos kac. Fahla ac kukakunla ma lom nukewa ac sang mani kac an nu sin mwet sukasrup, na ac fah oasr mwe kasrup lom inkusrao; na kom fahsru fahsr tukuk.”
21Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
22Ke mwet sac lohng ma inge, mutal arulana supwarla ac el som lukel ke inse toasr, mweyen el sie mwet na kasrup.
22On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
23Jesus ngetang nu sin mwet tumal lutlut ac fahk nu selos, “Arulana upa mwet kasrup uh in utyak nu in Tokosrai lun God!”
23A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
24Mwet tumal lutlut elos arulana lut ke kas inge, ac Jesus el sifilpa fahk, “Tulik nutik, kowos in etu lah ma na upa se in utyak nu in Tokosrai lun God!
24Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
25Ac fisrasr tuh soko camel in fahsr sasla ke mutun soko nilul, liki sie mwet kasrup in ilyak nu in Tokosrai lun God.”
25Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26Ke el fahk ma inge, mwet tumal lutlut elos arulana fwefela kac, ac asiyuki inmasrlolos ac fahk, “Fin ouinge, su ac ku in moulla?”
26Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
27Jesus el ngetang nu selos ac fahk, “Ma inge upa sin mwet uh, tusruktu tia upa sin God; tuh God El ku in oru ma nukewa.”
27A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
28Na Peter el kasla ac fahk, “Liye, kut filiya ma nukewa ac fahsr tukum.”
28I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
29Na Jesus el fahk nu selos, “Aok pwaye, ac nga fahk nu suwos, kutena mwet su filiya lohm sel, ku mwet lel ac mwet lohl, ku papa ac nina kial, ku tulik natul, ku facl sel ke sripuk ac ke sripen Wosasu,
29Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
30el ac fah eis ma yohk liki na in pacl inge. El ac fah eis pacl siofok yohk liki ke lohm, mwet lel ac mwet lohl, nina kial ac tulik natul, facl sel, ac oayapa mwe keok nu sel. Ac in moul se tok ah, el ac fah eis moul ma pahtpat.
30Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.
31A mwet puspis su meet in pacl inge, elos ac fah tok, ac mwet puspis su tok in pacl inge elos ac fah mau meet.
31Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
32In pacl se inge Jesus ac mwet tumal lutlut elos fahsr inkanek uh in som nu Jerusalem. Ac Jesus el fahsr meet lukelos, ac elos arulana inse fosrnga, ac mwet ma fahsr tokolos elos sangeng. Na Jesus el sifilpa srela mwet tumal lutlut singoul luo ac fahkak ke ma ac sikyak nu sel.
32Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
33El fahk nu selos, “Lohng akwoye. Kut ac som nu Jerusalem, yen Wen nutin Mwet el ac fah itukyang nu inpoun mwet tol fulat ac mwet luti Ma Sap uh. Elos ac fah wotela in anwuki el, ac eisalang nu sin mwet pegan,
33Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
34su ac fah aksruksrukel, anel, srunglul, ac unilya. Na tukun len tolu el fah sifil moulyak.”
34Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
35Na James ac John, wen natul Zebedee, eltal kalukyang nu yurin Jesus ac fahk nu sel, “Mwet Luti, oasr ma se kut lungse siyuk kom in oru nu sesr.”
35Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
36Ac Jesus el siyuk seltal, “Mea se?”
36On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
37Na eltal fahk, “Ke pacl se kom ac muta fin tron wolana in Tokosrai lom, kut lungse wi kom muta, sie lac po layot ac sie lac po lasa sum.”
37I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
38Ac Jesus el fahk nu seltal, “Komtal tia etu ma komtal siyuk an. Ya komtal ku in nim ke cup in keok su nga ac fah nim kac? Ya komtal ku in baptais ke baptais su nga enenu in baptais kac?”
38Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
39Eltal topuk, “Kut ku.” Na Jesus el fahk nu seltal, “Pwaye lah komtal ac nim ke cup su nga enenu in nim kac, ac baptais ke ouiyen baptais su nga enenu in baptais kac.
39A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
40Tuh nga tia ku in fahk lah su ac fah muta lac pouk layot ac lac pouk lasa. God pa ac fah sang acn inge nu sin mwet su El akola nu se.”
40Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
41Ke mwet tumal lutlut singoul ah lohng ke siyuk se inge, elos arulana kasrkusrak sel James ac John.
41A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
42Ouinge Jesus el pangnoloseni ac fahk nu selos, “Kowos etu lah mwet kol lun mwet pegan uh lungsena sapsap nu fin mwet lalos, ac mwet leum uh elos akkalemye lah ku nukewa oasr selos.
42Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
43Tusruktu tia ouinge inmasrlowos. El su lungse in fulat, el enenu in kulansupu mwet ngia;
43Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
44ac sie suwos fin lungse in meet inmasrlowos, el enenu in mwet foko lowos nukewa.
44A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
45Finne Wen nutin Mwet, el tia tuku tuh in kulansupweyuk el; a el tuku in kulansap ac sang moul lal in molela mwet puspis.”
45Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
46Jesus wi mwet tumal lutlut ac u lulap se elos fahsr sasla in acn Jericho, ac ke elos illa sie mwet kun el muta ngusr pe innek uh. Inel pa Bartimaeus, wen natul Timaeus.
46Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
47Ke el lohng tuh Jesus mwet Nazareth pa ac fahsryak uh, el wowoyak ac fahk, “Jesus, Wen nutin David, pakomutuk!”
47A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
48Pus sin mwet uh mulat nu sel ac fahk elan misla. A el wowoyak yohk liki meet ac fahk, “Wen nutin David, pakoten nu sik!”
48I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
49Ac Jesus el tui ac fahk, “Pangnolma.” Ouinge elos pangon mwet kun sac ac fahk nu sel, “Kom in enganak! Tuyak, el pangon kom.”
49Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
50Na el sisla nuknuk lik lal ac sroak ac tuku nu yurin Jesus.
50On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
51Ac Jesus el siyuk sel, “Mea kom lungse ngan oru nu sum?” Ac mwet kun sac fahk, “Mwet Luti, nga kena ngan ku in sifil liye.”
51I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
52Ac Jesus el fahk nu sel, “Kom ku in som. Lulalfongi lom akkeyekomla.” In pacl sacna, el ku in liye, ac el fahsr tokol Jesus inkanek uh.
52Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.