Mark 9
King James Version with ApocryphaTranslation
King James Version with Apocrypha
Kralice Bible (1613)
1And he said unto them, Verily I say unto you, That there be some of them that stand here, which shall not taste of death, till they have seen the kingdom of God come with power.
1I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
2¶ And after six days Jesus taketh with him Peter, and James, and John, and leadeth them up into an high mountain apart by themselves: and he was transfigured before them.
2A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
3And his raiment became shining, exceeding white as snow; so as no fuller on earth can white them.
3A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého žádný bělič na zemi učiniti nemůže.
4And there appeared unto them Elias with Moses: and they were talking with Jesus.
4I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
5And Peter answered and said to Jesus, Master, it is good for us to be here: and let us make three tabernacles; one for thee, and one for Moses, and one for Elias.
5A odpověděv Petr, řekl k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
6For he wist not what to say; for they were sore afraid.
6Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
7And there was a cloud that overshadowed them: and a voice came out of the cloud, saying, This is my beloved Son: hear him.
7I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
8And suddenly, when they had looked round about, they saw no man any more, save Jesus only with themselves.
8A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
9And as they came down from the mountain, he charged them that they should tell no man what things they had seen, till the Son of man were risen from the dead.
9A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
10And they kept that saying with themselves, questioning one with another what the rising from the dead should mean.
10I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti?
11¶ And they asked him, saying, Why say the scribes that Elias must first come?
11I otázali se ho, řkouce: Což pak zákoníci praví, že Eliáš musí přijíti prve?
12And he answered and told them, Elias verily cometh first, and restoreth all things; and how it is written of the Son of man, that he must suffer many things, and be set at nought.
12On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprve, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že má mnoho trpěti a za nic položen býti.
13But I say unto you, That Elias is indeed come, and they have done unto him whatsoever they listed, as it is written of him.
13Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a učinili mu, což jsou chtěli, jakož psáno jest o něm.
14¶ And when he came to his disciples, he saw a great multitude about them, and the scribes questioning with them.
14Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich a zákoníky, an se hádají s nimi.
15And straightway all the people, when they beheld him, were greatly amazed, and running to him saluted him.
15A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a sběhše se, přivítali ho.
16And he asked the scribes, What question ye with them?
16I otázal se zákoníků: Co se hádáte spolu?
17And one of the multitude answered and said, Master, I have brought unto thee my son, which hath a dumb spirit;
17A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
18And wheresoever he taketh him, he teareth him: and he foameth, and gnasheth with his teeth, and pineth away: and I spake to thy disciples that they should cast him out; and they could not.
18Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli.
19He answereth him, and saith, O faithless generation, how long shall I be with you? how long shall I suffer you? bring him unto me.
19A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
20And they brought him unto him: and when he saw him, straightway the spirit tare him; and he fell on the ground, and wallowed foaming.
20I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned jím duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
21And he asked his father, How long is it ago since this came unto him? And he said, Of a child.
21I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství.
22And ofttimes it hath cast him into the fire, and into the waters, to destroy him: but if thou canst do any thing, have compassion on us, and help us.
22A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
23Jesus said unto him, If thou canst believe, all things are possible to him that believeth.
23A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
24And straightway the father of the child cried out, and said with tears, Lord, I believe; help thou mine unbelief.
24A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
25When Jesus saw that the people came running together, he rebuked the foul spirit, saying unto him, Thou dumb and deaf spirit, I charge thee, come out of him, and enter no more into him.
25Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
26And the spirit cried, and rent him sore, and came out of him: and he was as one dead; insomuch that many said, He is dead.
26Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel.
27But Jesus took him by the hand, and lifted him up; and he arose.
27Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal.
28And when he was come into the house, his disciples asked him privately, Why could not we cast him out?
28A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci?
29And he said unto them, This kind can come forth by nothing, but by prayer and fasting.
29I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem.
30¶ And they departed thence, and passed through Galilee; and he would not that any man should know it .
30A jdouce odtud, šli skrze Galilei, a nechtěl, aby kdo o tom věděl.
31For he taught his disciples, and said unto them, The Son of man is delivered into the hands of men, and they shall kill him; and after that he is killed, he shall rise the third day.
31Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane.
32But they understood not that saying, and were afraid to ask him.
32Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a ostýchali se ho otázati.
33¶ And he came to Capernaum: and being in the house he asked them, What was it that ye disputed among yourselves by the way?
33I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
34But they held their peace: for by the way they had disputed among themselves, who should be the greatest.
34A oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
35And he sat down, and called the twelve, and saith unto them, If any man desire to be first, the same shall be last of all, and servant of all.
35A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť všech nejposlednější a všech služebník.
36And he took a child, and set him in the midst of them: and when he had taken him in his arms, he said unto them,
36A vzav pacholátko, postavil je uprostřed nich, a vzav je na lokty své, řekl jim:
37Whosoever shall receive one of such children in my name, receiveth me: and whosoever shall receive me, receiveth not me, but him that sent me.
37Kdož by koli jedno z takových dítek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
38¶ And John answered him, saying, Master, we saw one casting out devils in thy name, and he followeth not us: and we forbad him, because he followeth not us.
38I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme tam jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi nechodí.
39But Jesus said, Forbid him not: for there is no man which shall do a miracle in my name, that can lightly speak evil of me.
39Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Nebť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, ať by mohl snadně zle mluviti o mně.
40For he that is not against us is on our part.
40Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
41For whosoever shall give you a cup of water to drink in my name, because ye belong to Christ, verily I say unto you, he shall not lose his reward.
41Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, protože jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
42And whosoever shall offend one of these little ones that believe in me, it is better for him that a millstone were hanged about his neck, and he were cast into the sea.
42A kdožť by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by lépe mu bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
43And if thy hand offend thee, cut it off: it is better for thee to enter into life maimed, than having two hands to go into hell, into the fire that never shall be quenched:
43A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, raději nežli obě ruce majícímu jíti do pekla, v oheň neuhasitelný,
44Where their worm dieth not, and the fire is not quenched.
44Kdež červ jejich neumírá a oheň nehasne.
45And if thy foot offend thee, cut it off: it is better for thee to enter halt into life, than having two feet to be cast into hell, into the fire that never shall be quenched:
45A pakli noha tvá horšila by tě, utniž ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v oheň neuhasitelný,
46Where their worm dieth not, and the fire is not quenched.
46Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne.
47And if thine eye offend thee, pluck it out: it is better for thee to enter into the kingdom of God with one eye, than having two eyes to be cast into hell fire:
47Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného,
48Where their worm dieth not, and the fire is not quenched.
48Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne.
49For every one shall be salted with fire, and every sacrifice shall be salted with salt.
49Nebo každý člověk ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
50Salt is good: but if the salt have lost his saltness, wherewith will ye season it? Have salt in yourselves, and have peace one with another.
50Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě sami, a pokoj mějte mezi sebou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.