Marcos 6
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Ele saiu dali e foi para a sua terra, e seus discípulos o seguiram.
1I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
2Chegando o sábado, ele começou a ensinar na sinagoga; e muitos, ouvindo-o, se admiravam, dizendo: “De onde lhe vêm estas coisas?” e: “Que sabedoria é esta que lhe foi dada? Como ele realiza obras tão poderosas?
2A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, divili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
3Não é este o carpinteiro, filho de Maria e irmão de Tiago, José, Judas e Simão? E as suas irmãs não estão aqui conosco?” E escandalizavam-se por causa dele.
3Zdaliž tento není tesař, syn Marie, bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I zhoršili se na něm.
4Jesus lhes disse: “Um profeta não fica sem honra, a não ser na sua própria terra, entre os seus parentes e na sua própria casa.”
4I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém.
5Ele não pôde fazer ali nenhuma obra poderosa, a não ser impor as mãos sobre alguns enfermos e curá-los.
5I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
6E admirou-se da incredulidade deles. Então ele percorria as aldeias, ensinando.
6I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
7Ele chamou os doze e começou a enviá-los de dois em dois; e deu-lhes autoridade sobre os espíritos imundos.
7A svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
8Ordenou-lhes que não levassem nada para a viagem, a não ser um bordão: nem pão, nem alforje, nem dinheiro em seus cintos,
8A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz,
9mas que calçassem sandálias e não vestissem duas túnicas.
9Ale jen obuté míti nohy v střevíce, a aby neobláčeli dvou sukní.
10Dizia-lhes também: “Onde quer que entrarem numa casa, fiquem ali até partirem daquele lugar.
10A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
11Quem não os receber nem os ouvir, ao saírem dali, sacudam o pó que está debaixo dos seus pés, como testemunho contra eles. Em verdade lhes digo que haverá mais tolerância para Sodoma e Gomorra no dia do juízo do que para aquela cidade!”
11A kdož by koli vás nepřijali, ani vás slyšeli, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu.
12Então eles saíram e pregaram para que as pessoas se arrependessem.
12Tedy oni vyšedše, kázali, aby pokání činili.
13Expulsavam muitos demônios, e ungiam com óleo muitos enfermos e os curavam.
13A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je.
14O rei Herodes ouviu falar disso, pois o nome de Jesus havia se tornado conhecido, e ele disse: “João Batista ressuscitou dos mortos, e por isso esses poderes milagrosos atuam nele.”
14A uslyšev o tom Herodes král, (neb zjevné učiněno bylo jméno jeho,) i pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí divové skrze něho.
15Mas outros diziam: “Ele é Elias.” E outros diziam: “Ele é um profeta, ou como um dos profetas.”
15Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků.
16Herodes, porém, ouvindo isso, disse: “Este é João, a quem eu mandei decapitar. Ele ressuscitou dos mortos.”
16To uslyšev Herodes, řekl: Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. Ontě z mrtvých vstal.
17Pois o próprio Herodes havia mandado prender João e acorrentá-lo na prisão por causa de Herodias, mulher de seu irmão Filipe, porque havia se casado com ela.
17Ten zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
18Pois João dizia a Herodes: “Não lhe é lícito ter a mulher do seu irmão.”
18Nebo pravil Jan Herodesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
19Herodias guardava-lhe rancor e queria matá-lo, mas não podia,
19Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
20porque Herodes temia a João, sabendo que era um homem justo e santo, e o mantinha em segurança. Quando o ouvia, fazia muitas coisas, e o ouvia de boa vontade.
20Nebo Herodes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
21Então chegou um dia oportuno, quando Herodes, no seu aniversário, deu um banquete para os seus nobres, os altos oficiais e os homens principais da Galileia.
21A když přišel den příhodný, že Herodes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
22Quando a própria filha de Herodias entrou e dançou, ela agradou a Herodes e aos que estavam sentados com ele. O rei disse à jovem: “Peça-me o que você quiser, e eu lhe darei.”
22A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům, i řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
23E ele lhe jurou: “Tudo o que você me pedir, eu lhe darei, até a metade do meu reino.”
23I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
24Ela saiu e perguntou à sua mãe: “O que devo pedir?” Ela respondeu: “A cabeça de João Batista.”
24Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
25Ela voltou imediatamente e, apressada, foi até o rei e pediu: “Quero que me dê agora mesmo a cabeça de João Batista num prato.”
25A všedši hned s chvátáním k králi, prosila ho, řkuci: Chci, abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele.
26O rei ficou profundamente triste, mas por causa dos seus juramentos e dos seus convidados, não quis recusar o pedido dela.
26Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
27Imediatamente o rei enviou um soldado da sua guarda e ordenou que trouxesse a cabeça de João. O soldado foi à prisão e o decapitou,
27I poslav hned kata, rozkázal přinésti hlavu Janovu.
28trouxe a cabeça num prato e a deu à jovem; e a jovem a entregou à sua mãe.
28A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na míse, a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své.
29Quando os discípulos dele ouviram isso, vieram, levaram o seu corpo e o colocaram num túmulo.
29To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
30Os apóstolos se reuniram com Jesus e lhe contaram tudo o que haviam feito e ensinado.
30Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
31Ele lhes disse: “Venham para um lugar deserto, e descansem um pouco.” Pois havia muita gente chegando e saindo, e eles não tinham tempo nem para comer.
31I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k jídlu chvíle neměli.
32Então eles foram no barco para um lugar deserto, a sós.
32I plavili se až na pusté místo soukromí.
33Eles os viram partir; muitos reconheceram Jesus e correram para lá a pé, vindo de todas as cidades. Eles chegaram antes deles e se reuniram a ele.
33A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I sběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
34Jesus saiu, viu uma grande multidão e teve compaixão deles, porque eram como ovelhas sem pastor; e começou a ensinar-lhes muitas coisas.
34Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemající pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
35Quando já era tarde, seus discípulos se aproximaram dele e disseram: “Este lugar é deserto, e já é tarde.
35A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo,
36Despeça-os, para que possam ir aos campos e aldeias vizinhas e comprar pão para si mesmos, pois não têm o que comer.”
36Rozpusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
37Mas ele lhes respondeu: “Deem-lhes vocês mesmos de comer.” Eles lhe perguntaram: “Devemos ir e comprar duzentos denários de pão e dar-lhes de comer?”
37On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
38Ele lhes disse: “Quantos pães vocês têm? Vão ver.” Quando descobriram, disseram: “Cinco, e dois peixes.”
38I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
39Ele lhes ordenou que fizessem todos se sentar em grupos sobre a grama verde.
39I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
40Eles se sentaram em grupos, de cem em cem e de cinquenta em cinquenta.
40I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti.
41Ele tomou os cinco pães e os dois peixes e, olhando para o céu, abençoou e partiu os pães, e os deu aos seus discípulos para que os distribuíssem à multidão; e dividiu os dois peixes entre todos.
41A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky.
42Todos comeram e ficaram satisfeitos.
42I jedli všickni, a nasyceni jsou.
43E recolheram doze cestos cheios de pedaços de pão e também dos peixes.
43Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
44Os que comeram os pães foram cinco mil homens.
44A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů.
45Imediatamente ele mandou os discípulos entrarem no barco e seguirem adiante para o outro lado, para Betsaida, enquanto ele mesmo despedia a multidão.
45A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup.
46Depois de se despedir deles, subiu ao monte para orar.
46A rozpustiv je, šel na horu, aby se modlil.
47Ao anoitecer, o barco estava no meio do mar, e ele estava sozinho em terra.
47A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi.
48Vendo-os em dificuldade para remar, pois o vento soprava contra eles, por volta da quarta vigília da noite, ele foi até eles, andando sobre o mar; e ele teria passado por eles,
48A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti.
49mas eles, quando o viram andando sobre o mar, pensaram que era um fantasma e gritaram;
49Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli.
50pois todos o viram e ficaram assustados. Mas ele imediatamente falou com eles e lhes disse: “Coragem! Sou eu! Não tenham medo.”
50(Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
51Ele subiu no barco com eles, e o vento cessou; e ficaram profundamente admirados;
51I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili.
52pois não tinham entendido o que acontecera com os pães, mas os seus corações estavam endurecidos.
52Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
53Depois de atravessarem, chegaram à região de Genesaré e atracaram na margem.
53A když se přeplavili, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
54Quando saíram do barco, as pessoas imediatamente o reconheceram,
54A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
55e correram por toda aquela região, e começaram a trazer os enfermos em suas macas para onde ouviam que ele estava.
55A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích k němu nositi nemocné, kdežkoli zvěděli o něm, že by byl.
56Onde quer que ele entrasse — em aldeias, cidades ou campos — colocavam os enfermos nas praças e lhe imploravam que pudessem tocar apenas na orla da sua veste; e todos os que o tocavam ficavam curados.
56A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotkli, uzdraveni byli.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.