Mareko 6
Baibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)
Kralice Bible (1613)
1HAALELE iho la ia i kela wahi, a hele i kona aina iho; a hahai aku la kana poe haumana ia ia.
1I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
2A hiki i ka la Sabati, hoomaka ia e ao mai iloko o ka halehalawai; a nui loa ka poe i lohe, a kahaha ka naau, i ae la, Nohea la ia mau mea a ia nei? Heaha hoi keia akamai i haawiia'e nana, a me keia hana mana i hanaia'i e kona mau lima?
2A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, divili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
3Aole anei keia o ke kamana, o ke keiki a Maria, ka hoahanau o Iakobo, a me Iose, a me Iuda, a me Simona? Aole anei kona mau kaikuwahine maanei me kakou? Kuia iho la lakou ia ia.
3Zdaliž tento není tesař, syn Marie, bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I zhoršili se na něm.
4I mai la Iesu ia lakou, Aohe kaula i mahalo ole ia ma kahi e, aia ma kona aina iho no, a i kona hanauna, a i kona hale.
4I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém.
5Aole ia i hiki ke hana i na hana mana ilaila, he mau mea mai wale no nae kana i hoola'i, i ke kau ana o kona mau lima iluna iho o lakou.
5I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
6A kahaha iho la ia no ko lakou hoomaloka ana: hele ae la ia i na kauhale, e ao ana ia lakou.
6I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
7Alaila houluulu mai la ia i ka poe umikumaraalua, a hoomaka e hoouna papalua ae la ia lakou, a haawi mai la i ka mana na lakou maluna iho o na uhane ino.
7A svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
8Papa mai la oia ia lakou, mai lawe oukou i kekahi mea no ka hele ana, i kookoo wale no, aohe puolo, aohe berena, aohe kala iloko o ka hipuu.
8A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz,
9E hawele i na kamaa, aole hoi e papalua ke kapa komo.
9Ale jen obuté míti nohy v střevíce, a aby neobláčeli dvou sukní.
10I mai la oia ia lakou, A i na wahi a pau loa a oukou e komo ai iloko o ka hale, e noho iho oukou malaila, a hiki i ka wa e haalele ai oukou ia wahi.
10A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
11A o ka mea hookipa ole mai ia oukou, aole hoi e hoolohe mai i ka oukou, a i ko oukou hele ana aku, e lulu i ka lepo malalo o ko oukou mau wawae, i mea hoike no lakou. Oiaio ke olelo aku nei au ia oukou, i ka la hoopai, e aho no ka make ana o ko Sodoma a me Gomora, i ko ia kulanakauhale.
11A kdož by koli vás nepřijali, ani vás slyšeli, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu.
12Hele ae la lakou iwaho, ao aku la i kanaka, e mihi lakou.
12Tedy oni vyšedše, kázali, aby pokání činili.
13Mahiki aku la lakou i na daimonio he nui, a hamo ae lakou me ka aila i kanaka mai he nui loa, a hoola ae la ia lakou.
13A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je.
14A lohe ae la o Herode, ke alii, (no ka mea, ua kaulana aku ko Iesu mea,) i ae la ia, Ua ala hou mai nei o Ioano Bapetite, maiwaena mai o ka poe make, no ia mea, ua hoikeia na hana mana, ma o na la.
14A uslyšev o tom Herodes král, (neb zjevné učiněno bylo jméno jeho,) i pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí divové skrze něho.
15Olelo ae la kekahi poe, O Elia keia: a olelo ae la kekahi poe, He kaula ia, a he mea like me kekahi o ka poe kaula.
15Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků.
16Lohe ae la o Herode, i ae la ia, o Ioane keia, nona ke poo a'u i oki ai; na ola hou mai ia, maiwaena mai o ka poe make.
16To uslyšev Herodes, řekl: Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. Ontě z mrtvých vstal.
17No ka mea, ua hoouna aku o Herode, a hopu ia Ioane, a hoopau ia ia iloko o ka halepaahao, no Herodia, no ka wahine a Pilipo, a kona kaikaina; no ka mea, ua mare o Herode me ia.
17Ten zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
18A ua olelo aku o Ioano ia ia, Aole pono kou lawe ana i ka wahine a Kou kaikaina.
18Nebo pravil Jan Herodesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
19No ia mea i nkiuki ai o Herodia ia ia, manao iho la no hoi e pepehi ia ia, aole nae i hiki;
19Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
20No ka mea, na makau o Herode ia Ioane ua ike ia, ho kanaka pono oia, a me ka hemolele, a malama no o Herode ia ia, a hoolohe no i kana, a nui na mea ana i haua'i me ka hoolohe oluolu ia ia.
20Nebo Herodes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
21A hiki mai ka la maopopo a Herode i hoomakaukau ai i ahaaina hanau no kana mau alii, a me na lunatausani, a no na mea koikoi o Galilaia;
21A když přišel den příhodný, že Herodes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
22Alaila, komo ae la ke kaikamahine a Herodia, a haa iho la ia, a olioli o Herode ia ia, a me ka poe e noho pu ana me ia; alaila, olelo mai la ke alii i na kaikamahine la, E noi mai oe ia'u i kau mea e makemake ai, a e haawi aku no wau ia oe.
22A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům, i řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
23Hoohiki aku la oia ia ia, O ka mea au e noi mai ai ia'u, na'u ia e haawi aku ia oe, a hiki i ka hapalua o ke aupuni o'u.
23I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
24Hele aku la ia iwaho, i aku la i kona makuwahine, Heaha la uanei ka'u mea o noi aku ai? Olelo mai la ia, O ke poo o Ioane Bapetite.
24Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
25A hele wikiwiki ae la ia i ke alii, nonoi ae la, i ae, Makemake au e haawi koke mai oe ia'u i ke poo o Ioane Bapetite, maluna o kekahi pa.
25A všedši hned s chvátáním k králi, prosila ho, řkuci: Chci, abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele.
26Minamina loa iho la ke alii, aka, no kona hoohiki e ana, a no ka poe o noho pu ana me ia, i manao ole ai ia e hoole aku ia ia.
26Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
27Kana koke ae la ke alii i kekahi ilamuku, olelo ae la e laweia mai kona poo. Hele aku la ia, a oki ae la i kona poo iloko o ka halepaahao;
27I poslav hned kata, rozkázal přinésti hlavu Janovu.
28A lawe mai la ia i ke poo, iluna o ke pa, a haawi mai la i ua kaikamahine la, a haawi ae la hoi ke kaikamahine i kona makuwahine.
28A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na míse, a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své.
29Lohe iho la kana poe haumana, hele mai la lakou, a lawe aku la i ke kino, a waiho iho la iloko o ka halekupapau.
29To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
30Akoakoa iho la ka poe lunaolelo io Iesu la, hai aku la ia ia i na mea a pau, o na mea hoi a lakou i hana'i, a me na mea a lakou i ao aku ai.
30Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
31I mai la oia ia lakou, E hele kaawale mai oukou, a i kahi mehameha, o oukou wale no, a e koomaha iki: no ka mea, na nui loa ka poe i hele mai, a i holo aku, no ia mea, aole o lakou wa kaawale, e ai ai i ka ai.
31I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k jídlu chvíle neměli.
32Holo kaawale aku la lakou ma ka moku, a i kahi mehameha.
32I plavili se až na pusté místo soukromí.
33Ike ae la na kanaka i ko lakou holo ana, a he nui no hoi na mea i hoomaopopo ia ia, holo wawae aku la lakou mai na kulanakauhale aku, a hiki mua aku la lakou a akoakoa iho la io na la.
33A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I sběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
34A hele ae la Iesu iwaho, ike mai la ia i ka ahakanaka he nui loa, haehae iho la kona aloha ia lakou; no ka mea, ua like lakou me na hipa kahu ole, a hoomaka ia e ao mai ia lakou i na mea he nui.
34Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemající pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
35I ke kokoke ana e po ka la, hele aku la kana poe haumana io na la, i aku la, He wahi waouahele keia, a kokoke e po ka la;
35A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo,
36E hookuu aku oe ia lakou, e hele lakou ma kuhi mahinaai, a ma na kulanakauhale, e kuai i berena na lakou; no ka mea, aole a lakou mea e paina ai.
36Rozpusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
37Olelo mai la oia ia lakou, E haawi aku oukou i ai ua lakou. I aku la lakou ia ia, E hele anei makou e kuai lilo aku i elua haneri denari, i mea e loaa mai ai ka berena e haawi aku ia lakou e ai?
37On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
38Ninau mai la oia ia lakou, Ehia na popo berena a oukou? E hele e nana. A ike lakou, hai aku la, Elima a me na ia elua.
38I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
39Kena mai la oia ia lakou, E hoonoho papa i kanaka a pau ilalo ma ka weuweu.
39I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
40Noho papa iho la lakou, ma na pahaneri, a ma na pakanalima.
40I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti.
41Lalau ae la ia i na popo berena elima, a me na ia elua, alaila nana aku la ia iluna i ka lani, hoomaikai aku la, wawahi iho la i na popo berena, haawi mai la i kana mau haumana, e kau ae imua o na kanaka; a puunaue ae la ia i na ia elua na lakou a pau.
41A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky.
42Ai iho la lakou a pau, a maona.
42I jedli všickni, a nasyceni jsou.
43Hoiliili iho la lakou i ke koena ai, a me ko ka ia, a piha ae la na hinai he umikumamalua.
43Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
44O ka poe i ai i na popo berena, elima tausani kanaka lakou.
44A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů.
45A hoolale mai Iesu i kana mau haumana, e ee lakou iluna o ka moku, e holo mua i kela kapa, i Betesaida, a hookuu aku ia i ka ahakanaka.
45A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup.
46A pau kana hoihoi ana aku ia lakou, hele aku la ia i ka mauna e pule.
46A rozpustiv je, šel na horu, aby se modlil.
47A po ae la, iwaena o ka moanawai ua moku la, a mauka no kela, oia hookahi no.
47A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi.
48Ike ae oia ia lakou e hooikaika ana ma ka hoe, no ka mea, ua pakui mai ka makani mamua o lakou; a hiki ae la i ka ha o ka wati o ka po, hele mai la ia io lakou la, e hele ana maluna o ka moanawai, a manao iho la ia e maalo ae, ma o ae o lakou.
48A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti.
49Ike ae la lakou ia ia i ka hele ana maluna iho o ka moanawai, manao iho la lakou he uhane, a hooho nui aku la;
49Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli.
50No ka mea, ike ae la lakou a pau ia ia, weliweli iho la: olelo koke ae la oia ia lakou, i ae la, E hoolana oukou; owau no keia, mai makau.
50(Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
51Pii aku la ia iluna o ka moku io lakou la, malie iho ka makani; kahaha nui loa iho la ko lakou naau, mahalo ae la.
51I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili.
52Aole lakou i hoomanao i na popo berena, no ka mea, ua paakiki ko lakou naau.
52Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
53Holo pu aku la lakou a hiki aku i ka aina i Genesareta, a pae ae la.
53A když se přeplavili, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
54A i ko lakou haalele ana i ka moku, hoomaopopo koke iho la na kanaka ia ia.
54A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
55Holo lakou ma ia aina a puni, a hoomaka e halihali ma na wahi moe i ka poe mai i na wahi a lakou i lohe ai, e noho ana o Iesu.
55A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích k němu nositi nemocné, kdežkoli zvěděli o něm, že by byl.
56Ma na wahi a pau loa i komo aku ai ia i na kauhale, a i na kulanakauhale, a i kuaaina, malaila lakou i waiho ai i ka poe mai, ma na alanui, a nonoi aku la ia ia, i hoopa aku ai lakou i ke kihi wale no o kona aahu; a o ka poe i hoopa aku ia ia, ola ae la lakou.
56A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotkli, uzdraveni byli.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.