Lucas 18
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Ele também lhes contou uma parábola para mostrar que deviam orar sempre e não desanimar,
1Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
2dizendo: “Havia em certa cidade um juiz que não temia a Deus, nem respeitava os homens.
2Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
3Havia naquela cidade uma viúva, e ela frequentemente vinha a ele, dizendo: ‘Defende-me do meu adversário!’
3Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
4Por algum tempo ele não quis atendê-la; mas depois disse a si mesmo: ‘Embora eu não tema a Deus, nem respeite os homens,
4A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
5todavia, como esta viúva me incomoda, eu a defenderei, para que ela não me esgote com suas vindas contínuas.’”
5Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
6O Senhor disse: “Ouçam o que diz o juiz injusto.
6I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
7Acaso Deus não fará justiça aos seus escolhidos, que clamam a ele de dia e de noite, embora seja paciente com eles?
7A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
8Eu lhes digo que ele lhes fará justiça rapidamente. Contudo, quando o Filho do Homem vier, encontrará fé na terra?”
8Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
9Ele também contou esta parábola a alguns que confiavam em sua própria justiça e desprezavam todos os outros:
9I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
10“Dois homens subiram ao templo para orar; um era fariseu, e o outro, cobrador de impostos.
10Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
11O fariseu, em pé, orava assim: ‘Deus, eu te agradeço porque não sou como os demais homens: extorsionários, injustos, adúlteros, ou mesmo como este cobrador de impostos.
11Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
12Jejuo duas vezes por semana. Dou o dízimo de tudo o que ganho.’
12Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
13Mas o cobrador de impostos, estando de longe, nem mesmo ousava levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: ‘Deus, sê misericordioso para comigo, um pecador!’
13Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
14Eu lhes digo que este homem desceu para sua casa justificado, e não o outro; pois todo o que se exalta será humilhado, mas o que se humilha será exaltado.”
14Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
15Traziam-lhe também os seus bebês, para que ele os tocasse. Mas, quando os discípulos viram isso, os repreenderam.
15Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
16Jesus os chamou, dizendo: “Deixem as criancinhas vir a mim, e não as impeçam, pois o Reino de Deus pertence aos que são semelhantes a elas.
16Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
17Em verdade lhes digo: quem não receber o Reino de Deus como uma criancinha de modo algum entrará nele.”
17Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
18Certo líder lhe perguntou, dizendo: “Bom Mestre, o que farei para herdar a vida eterna?”
18I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?
19Jesus lhe perguntou: “Por que você me chama de bom? Ninguém é bom, exceto um: Deus.
19I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
20Você conhece os mandamentos: ‘Não cometa adultério’, ‘Não mate’, ‘Não roube’, ‘Não dê falso testemunho’, ‘Honre seu pai e sua mãe’.”
20Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
21Ele disse: “Tenho guardado todas essas coisas desde a minha juventude.”
21On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
22Quando Jesus ouviu essas coisas, disse-lhe: “Ainda lhe falta uma coisa. Venda tudo o que você tem e distribua aos pobres. Então você terá um tesouro no céu; depois venha e siga-me.”
22Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
23Mas, quando ele ouviu essas coisas, ficou muito triste, pois era muito rico.
23On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
24Jesus, vendo que ele ficou muito triste, disse: “Como é difícil para os que têm riquezas entrar no Reino de Deus!
24A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
25Pois é mais fácil um camelo passar pelo olho de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.”
25Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26Os que ouviram isso disseram: “Então, quem pode ser salvo?”
26Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
27Mas ele disse: “As coisas que são impossíveis para os homens são possíveis para Deus.”
27A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
28Pedro disse: “Veja, nós deixamos tudo e te seguimos.”
28I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
29Ele lhes disse: “Em verdade lhes digo: não há ninguém que tenha deixado casa, esposa, irmãos, pais ou filhos por causa do Reino de Deus,
29On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
30que não receba muitas vezes mais neste tempo, e no mundo vindouro, a vida eterna.”
30Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný.
31Ele chamou os doze à parte e lhes disse: “Eis que estamos subindo para Jerusalém, e todas as coisas que estão escritas pelos profetas a respeito do Filho do Homem se cumprirão.
31Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
32Pois ele será entregue aos gentios, será zombado, tratado vergonhosamente e cuspido.
32Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
33Eles o açoitarão e o matarão. No terceiro dia, ele ressuscitará.”
33A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
34Eles não entenderam nada dessas coisas. Isso lhes estava oculto, e eles não compreendiam o que era dito.
34Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
35Ao aproximar-se ele de Jericó, um certo cego estava sentado à beira do caminho, mendigando.
35I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
36Ouvindo uma multidão passar, ele perguntou o que significava aquilo.
36A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
37Disseram-lhe que Jesus de Nazaré estava passando.
37I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
38Ele clamou: “Jesus, Filho de Davi, tem misericórdia de mim!”
38I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
39Os que iam à frente o repreenderam, para que ficasse quieto; mas ele clamava ainda mais: “Filho de Davi, tem misericórdia de mim!”
39A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
40Parando, Jesus ordenou que o trouxessem a ele. Quando ele chegou perto, perguntou-lhe:
40Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
41“O que você quer que eu lhe faça?” Ele disse: “Senhor, que eu possa ver novamente.”
41Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
42Jesus lhe disse: “Volte a enxergar. A sua fé o curou.”
42A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
43Imediatamente ele recuperou a visão e o seguiu, glorificando a Deus. Todo o povo, quando viu isso, louvou a Deus.
43A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.